Kanibali

Jeden ze základních stavebních kamenů mého hororového fanouškovství. Když mi bylo asi tak 14, sestřenka provozovala videopůjčovnu, takže jsem měl to štěstí, že mi byl tento - grc - snímek - grc - bez problémů zapůjčen. No, nepoblil jsem se, ale docela mě perverznost a brutalita poznamenaly, no na druhou stranu mi bylo jasné, že když jsem ustál tohle, ustojím toho hodně. Pokud si tohle pustíte, počítejte, že jdete do nejhoršího a že si to budete dlouho pamatovat. Doporučuju jen těm nejotrlejším. 75% (26.02.2013)

Film se mi dost líbil, to musím říct hned na začátku. Ne, že bych se někdy nějak vyžíval v násilí nebo ho vyhledával, ale nezatratím něco jen proto, že se tam ukáže pár galonů krve nebo metrů střev. Pravda, násilí tu zobrazují dost naturálně a dokonce opravdu zabijí i několik zvířat přímo před kamerou. Ale já se ptám, komu to vadí? A proč vůbec? Co je horší, sportovní střelec, kterej zabíjí zvířata jen kvůli trofejím nebo filmař, kterej je zabije kvůli filmu a mrtvolky jsou následně všechny snězeny? Co tedy říkáte na všechny ty možné různé kosmetické přípravky, viagry, parfémy a jiný zbytečný sračičky zkoušený na zvířatech (ajo, tamto nejsou želvy ale jen vobyčejný psi a kočky a králíci a je to pro dobrou věc). Co byste řekli, kdyby před kamerou chytili rybu, zabili a vykuchali? Nebo lapli králíka, dali mu jednu za ucho a pak zařízli? Nebo zakroutili slepici krkem? Hnus, jak tady mnoho ostatních uživatelů píše, jsem pravda vůbec necítil. Tedy takto, necítil jsem ho při zabíjení zvířat. Proč? Jsem masožravec a i já pár zvířat na jídlo zabil. Hnus jsem cítil spíš ve spojení s lidma a jejich činama. A občas nedůvěru, protože některé násilnosti na lidech páchané vypadaly opravdu jako skutečné, přestože nemůžu říct, že by si je ti čtyři zmetci nezasloužili a že bych jim to nepřál. Za skvělej považuju nápad, že v první části filmu profesor Monroe hledá celou skupinku dokumentaristů a vidí důsledky jejich chování a až potom, co bylo příčinou. Taky je zajímavý srovnání "civilizovaných" a divochů. Občas jsem netušil, kdo je kterej. Film to určitě není pro děti, ale za nedůležitej ho nepovažuju. Poselství přeci jen nějaký nese, a to abychom se na sebe mohli podívat do zrcadla bez uzardění, abychom se chovali jako zvířata a ne jako lidé. Protože zvířata nikdy nejednají ve vzteku, nenávisti, hlouposti, malichernosti, sobectví nebo z nudy. Zvířata nezabíjejí pro radost, neukájejí se sledováním násilí a reality v televizi, neznají nic z toho špatného, co znamená být člověkem. a přiznejme si, existence člověka přináší vesmíru spíš to špatné. (27.08.2006)

No, podle ohlasů jsem čekal něco mnohem horšího. Nebojte, je to film a je to poznat, i když díky Blairwitchovské kameře působí celkem moderně. Ano, místy je to brutální, ale to, že je to uděláno dokumentaristicky působivě, mě nezbavuje filmového nadhledu, který mám třeba u "Dawn of the Dead". Ano, vraždí se tam zvířata v přímém přenosu. To, že je to použito pro účely filmu je odporné, tohle není dokument, kde domorodí lovci loví podobným způsobem zvěř a kde podobné věci jsou nutné pro přežití kmene. Tohle je film a hranice filmové etiky tady myslím překročena byla. Násilí a brutalita na lidech byly také mnohokrát natočeny s daleko větším důrazem (napadá mě třeba Gibson), ale tady to díky zmíněné dokumentárnosti působí opravdu věrohodně a daleko surověji. No a ta hudba je vážně ujetá a kontrast vytváří dokonalý. Kdyby režisér ubral plyn, mohl z toho být vážně zajímavý snímek, takhle spíše než zamyšlení vyvolává paletu pocitů od rozpaku po znechucení a já sám mám s jeho hodnocením také velké problémy. (08.11.2005)

To je nějakých rozjitřených emocí a ošívání se, jak hodnotit. Špatná zpráva hned na začátek - KANIBALOVÉ jsou považováni za nejlepší kanibalský film všech dob (a nejlepší film Ruggera Deodata). A ačkoli jsou ztělesněním mustru tohoto obskurního subžánru (který prožíval zlaté období v letech 1977-1981), jsou zároveň i jeho formálně nejoriginálnějším počinem. Řeč je o vyprávění formou "nalezeného filmového záznamu", která později inspirovala tvůrce ZÁHADY BLAIR WITCH a které v době uvedení filmu u autorit vzbudila dojem, že jde o snuff. V první polovině filmu sledujeme pátrání po filmařích ztracených v džungli, které vyvrcholí nálezem jimi natočeného filmového materiálu, v druhé polovině se z onoho materiálu dozvíme, co se jim vlastně stalo. Najevo přitom vyjde, že kromě toho, že skončili obligátně na menu kanibalského kmenu, si předtím v džungli počínali krajně necivilizovaně, což vede v závěru k vyslovení pochybností nad tím, kdo je vlastně kanibalem/barbarem (dobrý vtip, Ruggero). Třebaže se ve filmu hojně znásilňuje a před kamerou se zaživa kuchají zvířata, sexuální násilí se mě nijak zvlášť nedotklo a ze zvířat mě výrazněji znechutilo jen nakouknutí pod krunýř želvě. Většinu času jsem se mírně nudil a utápěl ve zklamání, že žádný drsnější nebo aspon zábavnější kanibalský film už neexistuje. Člověk ale musí smeknout před tím, jaká krásně exploatační propagační kampaň se Deodatovi podařila, když byl po uvedení filmu zatčen za obscenitu a musel přivedením herců do televizního pořadu dokazovat, že během filmu skutečně nebyli zabiti (dojem, že byli, zpočátku podporoval dodatkem v jejich smlouvách, že se rok po filmu nesmí objevit v žádných médiích). Nemluvě o protestech ochránců zvířat. Podle nepotvrzených zpráv jde také o o film s rekordním počtem zemí, které ho zakázaly promítat (údajně přes 60), který měl snad vydělat 200 milionů (opět nepotvrzeno). Jediné, v čem se shodnu s většinou komentujících je, že i když nejde o nic originálního (viz MECHANICKÝ POMERANČ), tak kontrast odpudivý film - pěkná hudba se Deodatovi povedl. (29.01.2007)

Ano, jsem naivka a věřím, že ta myšlenka stojí na značně nadsazených základech, ale když mě ve filmu víc než pohled na detailní záběry rozřezávané želvy znechucuje pouhé pomyšlení na existenci podobných primitivních hovad, která se opovažují považovat se za ty civilizované, tak už to přece jen o něčem vypovídá. Přejměte tento můj přístup a zaručuju vám, že závěrečný kanibalský masakr si vychutnáte přímo labužnicky. 90% (27.02.2010)