Majestic

Už jsem měl za sebou Shawshank i Zelenou Míli, tak jsem si říkal, jestli je vůbec možné, aby Frank natočil další filmovou bombu. A odpověď je asi taková. O bombu se nejedná, ale rozhodně si u mě pověst nepokazil. Majestic je nádherný dobový a stylový snímek, který pomalu plyne od začátku až do konce a postupně rozvíjí příběh jednoho scénáristy, který ztratí paměť a nechtěně se dostane do městečka, kde se stane brzo hvězdou, protože si ho tamní lidé pro jeho vzhled spletou s jistým Lukem, který byl prohlášen během války za mrtvého. Bohužel se ve filmu rozvine dějová linie týkající se FBI a komunistické propagandy, která mně pokazila dojem z jinak krásného snímku. Je mi jasné, že to chtěl Frank okořenit nějakou zápletkou a vložit do filmu americký patriotismus, ale já nesnáším komouše a nesnáším nespravedlnost a tady je té nespravedlnosti na mě příliš. Naštěstí to zachraňuje vyšperkovaný konec v soudní síni a vřelé přivítání v městečku, ale přesto to stálo tenhle film jednu moji hvězdičku. Každopádně Frank opět dokázal dvě věci a to výbornou práci s herci a neskutečný cit pro kameru a hudbu. Tam se s ním může málokterý režisér rovnat. Pokud tedy máte asi 2 a půl hodinky čas a máte náladu se podívat do 50. let v USA, tak si pusťte Majestic. 8/10 (21.06.2010)

Jak už tady padlo vícekrát, Jim Carrey je pašák a v roli, psané jakoby pro Jimmyho Stewarta, dělá jemu i všem těm správným, soucitným americkým hrdinům Franka Capry čest. Majestic je film provoněný nostalgií, pokorou a ještě čímsi přesně nespecifikovatelným, jakýmsi sociálním magnetismem, projevujícím se jak stmelováním obyvatel městečka, Američanů jako národa, nás diváků s příběhem Petera Appletona a - bude to znít pateticky - nás lidí jako takových. Humanismus, po masarykovsky člověčenství. Úžasná událost na poli kinematografie, která probublala v kinech bez většího zájmu. Což je i od některých fanoušků Darabontových prvních dvou filmů trochu nevděčné. Franku, jen tak dál. Let´s boogie! 90% (05.11.2007)

Soudní drama o hledání identity a sebe sama na pozadí politického, protikomunistického, napětí Ameriky 50. let. Takhle to zní strašně, ale ve skutečnosti je to asi nejdobráčtější film vůbec. Všichni se tam stále usmívaj, poplácavaj se po zádech a hraje k tomu příjemná hudba. Za začátku si říkáte what the fuck? Kde je pointa? Žádná není, prostě vás to buď začne bavit, nebo to vypnete. Já to nevypnul. (24.03.2012)

Výbornej film zahrnující se do dřívější doby a za doby po válce. Je to divné probudit se a nevědet kdo jste uplně jsem se vžil do role Jima Carreyho který tam byl uplně užasný. Když se na to poprvé kouknete uplně nepochopíte o co tam vlastně jde jestli je to Luk nebo neni je to pěkně napínavé pak se ale vcítí do svého nového života a začne od znova je to velmi romantické ale když uvidí ten film začne se přiostřovat. Začína to být pěkně napínavé a jde vidět že Peter (Jim) neví co má vté situaci dělat velice jsem sním cítil a nakonci jeho projev byl scela pravdivý a dokonalý ve všem slova smyslu. I když sem nepochopil že ty lidé si zněho udělaly valečného hrdinu a házeli tu vinu na něj pak se to nakonec vyřešilo...S filmem jsem byl velmi spokojen. (09.07.2010)

Zaujímavý film F. Darabonta, majstra väzenských drám, ktorý som na DVD donedávna nemohol zohnať. J. Carrey ani zďaleka nepatrí k mojim obľúbencom, ale grimasy nechal bokom a umierneným herectvom si aspoň čiastočne získal moje sympatie. Najväčšiu zásluhu na tom má pútavý príbeh, ktorý mi napriek dlhej stopáži celkom zbehol i hudba T.Newmana, ktorá je ako balzam na dušu. Film 80%. (31.01.2010)