Majestic

Třetí celovečerní film Franka Darabonta (pominu-li jeho televizní tvorbu) a zároveň jeho film nejslabší... Majestic měl být zase velké, epické vyprávění na pomezí mýtu a síly klasického dramatu, ale nějak se divákovi postupně mění před očima a modifikuje v sice nadstandardní, ale přeci jen lehce kýčovitou filmovou zábavu. Cítím tu takový napoleonský komplex (nemající nic společného s výškou postavy) - tvůrci chtěli vítězit na mnoha frontách najednou a celá taktická složka, tedy koncepce snímku, se jim trochu rozvolnila a rozpadla. Majestic má několik silných motivů - v základní významové linii byl zřejmě myšlen jako poklona klasické éře Hollywoodu. Což se dá spokojeně kvitovat, i když právě stylizace ke kýčovité estetice té doby tomuto filmu z dnešního pohledu trochu láme vaz. V další rovině najdeme téma mnohem závažnější - padesátá léta a dobu, což film spojuje s mnoha dalšími podobnými snímky s touto tématikou - obdobím mccarthismu, honu na komunistické ,,čarodějnice" (lze ho chápat jako mnohem mírnější paralelu k padesátým létům ve východním bloku). (Nejblíže je Majesticu asi konverzační komedie Na černé listině, v níž exceluje Woody Allen, či vynikající černobílé drama George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí a samozřejmě životopisné drama Trumbo...) Nevím, jak byla tvůrci zamýšlena příběhová eskapáda, každopádně toto rámcové uvození příběhu trochu ztrácí sílu svým odklonem k romantickému a patetickému dějovému vzorci...(dualita světů - čistota a nezkaženost toho maloměstského x iluzívnost či zdánlivá idyličnost, pod níž je ale skryto pokrytectví a politikaření toho velkého, hollywoodského...) Hlavní hrdina se na základě ztráty paměti stane někým jiným, těžiště se přesune spíše k úvahám o ztrátě a znovunalezení domova a lásce, rodičovské i té partnerské... Co ve filmu funguje ale velmi dobře, je ukázněné a seriózní herectví představitele hlavní role Jima Carreyho. Jeho charismatický výkon je kladnou devízou tohoto snímku. Frank Darabont klade pro něj zcela příznačně důraz na humanitní ideály a lidské poselství svého snímku, film má dojímat, ale i morálně a eticky vzdělávat. Tvůrčí postup typický nejen pro mainstreamový hollywoodský proud ,,rodinných" dramat, ale i pro analogie v dalších národních kinematografiích - v té naší je analogií třeba scenáristický přístup Zdeňka Svěráka či režisérský Jana Hřebejka... Sám Frank Darabont by ale nejspíš rád slyšel v téhle souvislosti jméno hollywoodského vzoru - režiséra Franka Capry... (25.11.2007)

Jak jsem tak předevčírem sledovala "Majestic", připadala jsem si, jako bych sežrala obrovský krémový zákusek, spláchla to colou, jako nášup si dala mléčnou Milku, požvýkala pytlík karamelů a navrch pochroupala hrst kostkového cukru. Mám ráda sladké, ale všeho moc škodí a v tomhle filmu je skoro všeho moc - moc vlídnosti, moc lásky, moc blbosti na straně zla, moc patriotismu a hlavně moc patetických projevů, potlesku, transparentů, pochodové hudby a freneticky šťastných výkřiků. Je to tak sladké a milé a plné ideálů, až by životem otřískaný Evropan blil. Na druhou stranu je dobré se občas nechat dojmout pohádkou, připomenout si, co je správné a jak by vypadal ráj, kdyby existoval: jako americké maloměsto plné přátelských, usměvavých lidí, vždy ochotných podat pomocnou ruku. Pro mě nejslabší Darabont (měl by se nadále věnovat pouze předlohám Stephena Kinga) a nejsilnější Carrey (on umí hrát i bez tlemení, pitvoření, ksichtění a celé té mimicky přemrštěné gymnastiky, volejme hallellujah!). Čtvrtou hvězdičku dávám se značným sebezapřením - chtělo to najmout zdatného střihače, co by ušmiknul tak 45 minut natahování (to by se nechalo sebemrskačům pro director's cut). 70% (14.05.2012)

Už jsem měl za sebou Shawshank i Zelenou Míli, tak jsem si říkal, jestli je vůbec možné, aby Frank natočil další filmovou bombu. A odpověď je asi taková. O bombu se nejedná, ale rozhodně si u mě pověst nepokazil. Majestic je nádherný dobový a stylový snímek, který pomalu plyne od začátku až do konce a postupně rozvíjí příběh jednoho scénáristy, který ztratí paměť a nechtěně se dostane do městečka, kde se stane brzo hvězdou, protože si ho tamní lidé pro jeho vzhled spletou s jistým Lukem, který byl prohlášen během války za mrtvého. Bohužel se ve filmu rozvine dějová linie týkající se FBI a komunistické propagandy, která mně pokazila dojem z jinak krásného snímku. Je mi jasné, že to chtěl Frank okořenit nějakou zápletkou a vložit do filmu americký patriotismus, ale já nesnáším komouše a nesnáším nespravedlnost a tady je té nespravedlnosti na mě příliš. Naštěstí to zachraňuje vyšperkovaný konec v soudní síni a vřelé přivítání v městečku, ale přesto to stálo tenhle film jednu moji hvězdičku. Každopádně Frank opět dokázal dvě věci a to výbornou práci s herci a neskutečný cit pro kameru a hudbu. Tam se s ním může málokterý režisér rovnat. Pokud tedy máte asi 2 a půl hodinky čas a máte náladu se podívat do 50. let v USA, tak si pusťte Majestic. 8/10 (21.06.2010)

Co asi divákům na celém světě vadí na Jimu Carreym v romantickém retrodramatu? Že se nepitvoří a neblbne? Nejspíš. Kdyby dali filmu šanci, možná by zjistili, že Carrey kromě různých ksichtů umí i hrát a Frank Darabont dokáže natočit přesvědčivě film, který nepřipomíná nic od Stephena Kinga ani vzdáleně. A přestože se příběh odehrává v padesátých letech, připomíná spíš americké filmy z let třicátých a čtyřicátých. Takže retro v retru, ale svým způsobem dokonalé. (01.05.2009)

50. roky, malomestská Amerike, good guys, bad guys, pekné dievča, ON, kino, maják, láska... Pre niekoho patetické klišé, ale ja som sa asi nikdy z klišé netešil tak ako tu - ten bozk na záver, či záverečný prejav - dokonalé! Darabontova réžia je božsky presná, vytvára atmosféru nielen oných rokov, ale aj samotných filmov z toho obdobia. Krásne panoramatické zábery, idealizované postavy (i keď je niekto zlý, zlepší sa), úžasní herci (Jim Carrey!!!) a vrcholom je jeden z mojich najobľúbenejších soundtrackov (boogie!). Ak tu niekto povedal, že tento film je dokonalý, mal pravdu, je to dokonalý film, avšak ide o to, či pristúpite na jeho pravidlá (klišé, 50. roky ...). Ja som pristúpil a som očarený. (03.03.2006)