Majestic

Scénář: Michael Sloane .. The Majestic, mé jméno je The Majestic. Jsem maloměstské kino a budu Vám vyprávět příběh, který se stal součástí mého života. Příběh o tom, jak Vám nehoda může krátkodobě změnit celý Váš pohled na svět a ukázat také něco jiného než jen Váš soukromí, nudný, osobní a každodenní stereotyp. ..tak, ani Darabont není geniální. Tedy spíše trochu je, režijně ani zde nezaostává, ale měl by zůstat u filmování knižních předloh od Kinga respektive vlastních scénářů.. tento scénář je totiž dost průhledný a tudíž předvídatelný. Kombinuje toho možná až moc, bolest v rodinách, ztracení syna ve válce, trpký život v městečku padesátých let, pronásledování a strach z komunistů, sílu a fascinaci z pohyblivých obrázků a chrámů k tomu stavěných.. Navíc si snímek sám několikrát podkopne nohy svoji přehnanou sladkostí, nelogičností a tudíž příšernou nevěrohodností, kterou mám někdy rád, ale jen do určité míry.. Být to svižnější a o takových 20-30 minut kratší, určitě by to působilo lépe. K neoddiskutovatelným kladům ovšem patří herecké výkony v jejichž čele vede Jim Carrey a poctivá atmosféra, která mi hodně připomínala kombinaci filmů Městečko Pleasantville a Truman Show. Jenže po skvostech, jaké Frank Darabont natočil, je tohle určitě zklamání.. 70%. (07.05.2005)

Výbornej film zahrnující se do dřívější doby a za doby po válce. Je to divné probudit se a nevědet kdo jste uplně jsem se vžil do role Jima Carreyho který tam byl uplně užasný. Když se na to poprvé kouknete uplně nepochopíte o co tam vlastně jde jestli je to Luk nebo neni je to pěkně napínavé pak se ale vcítí do svého nového života a začne od znova je to velmi romantické ale když uvidí ten film začne se přiostřovat. Začína to být pěkně napínavé a jde vidět že Peter (Jim) neví co má vté situaci dělat velice jsem sním cítil a nakonci jeho projev byl scela pravdivý a dokonalý ve všem slova smyslu. I když sem nepochopil že ty lidé si zněho udělaly valečného hrdinu a házeli tu vinu na něj pak se to nakonec vyřešilo...S filmem jsem byl velmi spokojen. (09.07.2010)

Soudní drama o hledání identity a sebe sama na pozadí politického, protikomunistického, napětí Ameriky 50. let. Takhle to zní strašně, ale ve skutečnosti je to asi nejdobráčtější film vůbec. Všichni se tam stále usmívaj, poplácavaj se po zádech a hraje k tomu příjemná hudba. Za začátku si říkáte what the fuck? Kde je pointa? Žádná není, prostě vás to buď začne bavit, nebo to vypnete. Já to nevypnul. (24.03.2012)

Krásne romantický film, ktorý tú prehnanú dĺžku robí znesiteľnou. V tomto filme určite zahral svoju rolu režisér a spravil napohľad jednoduchý príbeh o amnézii nepredvídateľným a zaujímavým, dokonca aj trocha na ten koniec, ktorý má už tradične nádych toho, čo vo filme spomína jedna postava, že príbehy by mali končiť šťastne. Krásne vykreslená súdržnosť ľudí v 50. rokoch a ich správania, ktoré bolo viac menej paradoxne ako z teórie komunizmu alebo iných teórii utopistického dobrého života. Som prekvapený z toho, ako si režisér podal ten "hon na čarodejnice", myslím ten hon na komunistov v 50. rokoch. Film mal svoje kúzlo a je viac ako nadpriemerný, ale možno až príliš natiahnutý. (04.05.2012)

Co asi divákům na celém světě vadí na Jimu Carreym v romantickém retrodramatu? Že se nepitvoří a neblbne? Nejspíš. Kdyby dali filmu šanci, možná by zjistili, že Carrey kromě různých ksichtů umí i hrát a Frank Darabont dokáže natočit přesvědčivě film, který nepřipomíná nic od Stephena Kinga ani vzdáleně. A přestože se příběh odehrává v padesátých letech, připomíná spíš americké filmy z let třicátých a čtyřicátých. Takže retro v retru, ale svým způsobem dokonalé. (01.05.2009)