Toy Story 3: Príbeh hračiek

Stejně jako každá pohádka musí mít obsah plný poučení a šťastný konec, tak jednou musela přijít chvíle, kdy se sladkostí a krásou Pixarských dítek přejím. Ten čas nastal. To samé v bledě modrém vidět i potřetí pro mě není ideální dárek pod stromek, natož jinam. Tentokrát však nepřišla očekávaná dávka velmi vtipných pomrknutí na filmového fanouška, ale nuda. Kromě vtipné reklamy na panenky Kena a Barbie jsem postrádal ten lehký humor. Ani ta sranda ala Prison Break neměla potřebné grády, stejně jako neustálé odpouštění všem zloduchům světa (doufám, že se ty děti poučí, ale spíš odpouštět nebudou už vůbec:)). A pro koho je vlastně trojka TS? Pro dospělého je málo temná, nemá tolik skrytých odkazů ani vtipu, pro mladé je stále hezky barevná, ale už se v ní můžou trochu ztrácet a nepříliš se bavit, což bych ale zjistil spíše v kolektivu dvaceti dětí... Kvůli přítomnosti malého počtu vtipných okamžiků, nulové "němé zábavě" (Wall-E je v tomhle excelentní), detailům (taška na odpadky, "špína" na hračkách, španělština pomocí tlačítka reset, hračka rozdýchává zalehnutí, brambora?!) a celkovému pocitu, že v matice je opakování matkou moudrosti, ale ve filmu je to ke škodě, dávám 3*. PS: nejlepší postavy? Bullseye a Barbie... (22.10.2010)

Jen výjimečně se dá o třetím díle volné série napsat, že předčí své předchůdce. Jde o překvapivě zralý kousek, který výborným způsobem pracuje s lidskými emocemi, a i když překypuje sentimentem, dokáže ho dávkovat tak šikovně, že přinejmenším v mém případě zabrnkal na správnou strunu a z Toy Story 3 jsem se těšil víc než okolní drobotina na sedadlech multiplexu. Jde o příběh nevyhnutelného konce jednoho z osudových vztahů a z něj vyplývající životní změny, jakými je např. odchod dětí z domova a jejich založení nových rodin. Hračky v domácnosti, ve které prožily celou svou dosavadní existenci, se musí vyrovnat s dospíváním chlapce, kterému patří, a jeho odchodem na vysokou školu. Jako druhé téma a žánrové zasazení jde o film o vzpouře proti zavedeným pořádkům, v tomto případě proti diktatuře růžové bestie jménem Mazel alias roztomilému plyšovému medvídkovi, a o velkolepém útěku, který se svou precizností a nápaditostí vyrovná nejednomu vzrušujícímu thrilleru současnosti. Scénář i technická stránka filmu jsou na špičkové úrovni a Toy Story 3 na mě udělalo ten nejlepší dojem. Řadím ho do absolutní špičky animovaných blokbusterů hned za Shreka a Ratatouille. Celkový dojem: 95 %. (21.06.2010)

║Rozpočet $200miliónov║Tržby USA $415,004,880║Tržby Celosvetovo $1,066,969,703▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $58,831,545 //počet predaných kusov 2,374,552║ Tržby za predaj DVD v USA $192,956,906 //počet predaných kusov 10,791,963 ║ __FILM ROKA 2010!!!__ Mal som menšie obavy či dokáže Pixar-ovský tím po tých dlhých rokoch od skončenia Príbehu hračiek 2 navodiť na vtedajšiu úžasnú atmosféru, krásny príbeh,... no proste to čaro čo mali predchodcovia z konca 90.rokov a animátori opäť nesklamali a vytvorili úžasné pokračovanie, také čo neskutočne poteší u srdca fanúšika predchodcov. Teraz môžem len dodať že pre mňa dokonalejšia trilógia nie je, toto je niečo nad ľudským chápaním. Toľko dojatia pri sledovaní filmového príbehu som tento rok ešte nezažil. __"DOKONALÉ! ČISTÁ FANTÁZIA!!!"__ /videl v kine 3D verziu 5x: 100%/ (19.08.2010)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)