Toy Story 3: Príbeh hračiek

Jednička je můj nejoblíbenější a zároveň mnou nejvícekrát viděný animák, dvojka je jen o malinko slabší a trojka... U té jsem se smála, bála, rozčilovala, fandila, několikrát absolutně netušila, co bude dál, a i navzdory mému drsnému já mi několikrát během sledování ukápla slza. Nemám slov. Toy story trilogie je jedničkou mezi všemi animáky, které znám. Tyhle hračky mě vždycky dostanou. (01.10.2011)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)

FILMOVÁ NOC 2010 Hlavní otázkou u již jedenácté pixarovky v pořadí není, jestli studio nevyrenderuje nevýborný film, ale zda-li TOY STORY 3 zachová vzestupnou tradici trilogie. Třetí část, jež cílí na diváky, kteří vyrůstali spolu s předchozími díly, je opravdu nejlepší, protože je zároveň nejdospělejším počinem ve filmografii Pixaru. Po VZHŮRU DO OBLAK, které pojednávalo o nevzdávání se na sklonku života, se tentokrát vypráví o smíření se s vlastní smrtelností (konečností) a koloběhu života, což je na rodinný film poměrně odvážné (zvlášť pokud je první polovina svým tempem záměrně pomalejší a ve variování již známého z předešlých částí je patrné ono stárnutí, protože ne vše vychází jako předtím). Zacílenost na dospělejší publikum vede i k tomu, že po parťáckém filmu, jímž byla jednička a dvojka, se mnohem výrazněji než předtím pracuje na půdorysu útěkářských snímků z druhé světové války, na které se poučeně odkazuje, jejich klišé se přepracovávají a schémata ozvláštňují tím, že na místo vězení či koncentračního tábora je zde školka a lidi suplují hračky. A ano, plakal jsem. (10.07.2010)

(1001) Už na druhém díle mi podvědomě asi nejvíc vadilo, jakým způsobem se hračky vyrovnávají s tím, že "jejich" děti rostou a jednou už si s nimi nebudou hrát. A samozřejmě třetí film si z toho udělá hlavní téma a ještě to obrátí do úplně šílené patologie, kdy i desetiletí staré hračky pořád budou vyčítat svému majiteli normální zdravý vývoj a udělají všechno pro to, aby ho zmanipulovaly a zaklely do věčného dítěte navždy. Sice to nakonec zvrtnou do dejme tomu přijatelného poselství, že důležitější je to přátelství, které mají mezi sebou, ale i tak nějak nemůžu tvůrcům odpustit, že do svých "roztomilých" postaviček ukrývají emocionálně upírské bestie a ještě se tváří, že to je v pořádku a že to je vina dětí, že děti stárnou a hračky ne. (11.01.2019)

Po jedničce druhý nejlepší díl Toy Story. Začátek je boží, dobře se to rozjelo, ale jakmile se naši hrdinové ocitnou v "lochu", tak to začíná ztrácet. Nebo alespoň mě to potom už tak nebavilo. Na můj vkus až moc akce. Propracovaný útěk z vězení jsem viděl už v Prison Breaku, tady bych ocenil spíš nějaké povedené hlášky a situace. Neříkám, že se mi to nelíbilo, je to fajn, ale takové hodnocení je trochu přehnané. 75% (19.12.2011)