Toy Story 3: Príbeh hračiek

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)

,,ANDY BERE ROHA A MY UDĚLÁME TO SAMÝ!!....“ /// Strůjci svýho osudu v ráji na zemi (aneb hračky v mateřský školce) - kurva (sorry děti) jsem netušil, kolik času se dá zabít jen čuměním na hračky. Skvělá Barbie a místy horor pro nejmenší (panenka Chucky....), což značí dobrou zábavu pro ty starší. ,,ALE NEJLEPŠÍ NA ANDYM JE, ŽE TĚ NIKDY NEOPUSTÍ!“ No já vím, jak malý děcko! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky jsem tvrdil, že Ken je pěkná svině. 2.) Potřebuju udělat hračce lobotomii. 3.) Nechápu, že nos, uši, oči, pusa, ruce, nohy a knír můžou mít osobnost (...já vím šéfe...). /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (08.07.2012)

Stejně jako každá pohádka musí mít obsah plný poučení a šťastný konec, tak jednou musela přijít chvíle, kdy se sladkostí a krásou Pixarských dítek přejím. Ten čas nastal. To samé v bledě modrém vidět i potřetí pro mě není ideální dárek pod stromek, natož jinam. Tentokrát však nepřišla očekávaná dávka velmi vtipných pomrknutí na filmového fanouška, ale nuda. Kromě vtipné reklamy na panenky Kena a Barbie jsem postrádal ten lehký humor. Ani ta sranda ala Prison Break neměla potřebné grády, stejně jako neustálé odpouštění všem zloduchům světa (doufám, že se ty děti poučí, ale spíš odpouštět nebudou už vůbec:)). A pro koho je vlastně trojka TS? Pro dospělého je málo temná, nemá tolik skrytých odkazů ani vtipu, pro mladé je stále hezky barevná, ale už se v ní můžou trochu ztrácet a nepříliš se bavit, což bych ale zjistil spíše v kolektivu dvaceti dětí... Kvůli přítomnosti malého počtu vtipných okamžiků, nulové "němé zábavě" (Wall-E je v tomhle excelentní), detailům (taška na odpadky, "špína" na hračkách, španělština pomocí tlačítka reset, hračka rozdýchává zalehnutí, brambora?!) a celkovému pocitu, že v matice je opakování matkou moudrosti, ale ve filmu je to ke škodě, dávám 3*. PS: nejlepší postavy? Bullseye a Barbie... (22.10.2010)

Poslední díl potvrzuje stoupající úroveň série a v klidu strká své starší bratříčky do kapsy. Skvělá vizuální stránka už dávno nestačí a já od hraček konečně dostal i zajímavý příběh, který je plný akce, zábavy, překvapení a emocí. Především závěr je strhující a podle mě je scéna držících se hraček tou vůbec nejsilnější v historii animovaných filmů. Podle IMDb je to nejlepší animák všech dob a já říkám proč ne! (01.08.2011)

neuvěřitelně krásný animák, jeden z nejlepších filmů vůbec. Trochu je mi jen líto DW, kteří se taky neuvěřitelně snaží, ale Pixary stále nedokážou doběhnout. S jakou láskou přistupují ke svým animákům, kolik myšlenek do nich dokážou nacpat, kolik emocí dokážou z postaviček dostat je úžasné a díky tomu všemu pro mně zůstanou navždy číslem 1 na poli animovaném i poli poučujícím. (Varování: podle mně ne moc určené nejmenším dětem, mohly by z toho mít slušné traumata..) lidičky nevyhazujte své hračky a starejte se o ně. Ony vám budou do smrti vděčné a vy si pak vždy budete moci lépe vzpomenout na nejlepší roky svého života. 10/10 PS: taky jsem u jedné konkrétní scény brečel. Prostě to nešlo udržet, tak krásné to bylo. (17.10.2010)