Piatok trinásteho 8: Jason na Manhattane

Jak už tu někdo napsal, tak na osmej díl to není zase až tak špatný. Škoda, že tu nebylo víc toho slíbeného Manhattanu, protože ten konec je prostě nehorázně vtipnej, ale evidentně na to nebyli finance, takže většina děje se odehrává na lodi, ale není to vůbec zlý. Pár zábavných mordů se tu pořád najde hlavně ten z kytarou a v sauně. No a pár vtípků na konci je suprových. Taky nesmím zapomenout na bombastickej hudební podmaz. Takže takhle netvrdím, že to není ptákovina a taky už pořádná recyklace, ale mě to bavilo a rozhodně jsem se nenudil. Takže tenhle díl řadím k těm povedenějším a z klidným svědomím mu uděluji 60% (05.10.2014)

Obávaný zabiják Jason Vorhees absolvoval podstatné změny: netřímá v rukou mačetu a opustil své domovské Crystal Lake. A na jeho vražedném řádění se to nikterak nepodepsalo. Zabiják je ze dna jezera probuzen elektrickým výbojem a v mžiku se nalodí na loď plující na exkurzi do New Yorku, na níž terorizuje maturitní omladinu i s jejich nesympatickým kantorem. Do NY dorazí přibližně v druhé polovině filmu, aby zde zúčtoval s hrstkou přeživších z lodi. Mrtvých není zrovna malý počet a objevuje se sem tam i nějaký originální vtip (viz hokejový poutač s dominantou brankářské masky po příchodu do velkoměsta). Blížil se konec slavné éry osmdesátých let a chtělo to dravou rozlučku s hororovou ikonou, co se za uplynulá léta svého účinkování na filmové scéně předvedla většinou v excelentní vražedné formě. Podruhé v řadě se pod masku skryl urostlý Kane Hodder, na svá tvůrčí bedra si další krvavý výlet zabijáka vzal tehdy debutující Rob Hedden a urodily se zajímavé změny, co film posunuly z hrozící stagnace. Film nabíral postupně na tempu a dynamice, vraždy probíhaly na nejrůznější způsoby, ne sice vždy v absolutních krvavých kamerových detailech, ale jelikož jich byl byl pestrý výběr, tak si hororový divák jistě přišel na své. Přízrak mrtvolného utonulého Jasona Vorheese v dětském věku, který se tu a tam zjevuje hlavní mladé hrdince, má nakonec i své vysvětlení, a není úplně špatné. Na Manhattanu to Jason mohl více rozjet, ovšem finále je delší, což potěší. Casting je funkční, hlavně z hlediska rychlého uklizení ze scény, známější hereckou položku představuje jen Kelly Hu, co utvořila zlobivou dívčí dvojici se Sharlene Martin, a určitě se jedná o dvě nejlepší herecké akvizice. Nepřehlédnutelný je i nedávno zesnulý veterán Peter Mark Richman v roli pedantického profesora a současně strýce ústřední hrdinky. Oproti nim mně Jensen Daggett v hlavní roli přišla poněkud málo výrazná. I Rob Hedden se v rámci režírování zdržel, jako valná většina jeho režijních předchůdců, jen na jeden díl hororové série. Implantoval změny, které slasher sérii oživily a dobře posloužily. 9/10 (05.05.2022)

S novým rokem přišel na svět i další přírůstek do rodiny série Pátku 13. Samozřejmě jak jinak opět pod taktovkou nového režiséra, který se zároveň postaral i o vlastní scénář. Šlo o jeho filmovou premiéru a tak se snažil Rob Hedden samozřejmě vytáhnout. Hodlal tuto sérii pořádně okořenit a změna prostředí tomu mohla výrazně prospět. Což samozřejmě nebyl vůbec špatný nápad, jen kdyby jeho realizace byla mnohem povedenější. Ukázalo se totiž, že pro mnohé diváky se z toho místo parádní podívané stal vůbec jeden z nejhorších dílů této série. S čímž tak docela nesouhlasím, ale tak každý má právo na svůj názor. Já si totiž osobně myslím, že osmička zas až tak zlá nebyla. Je ovšem pravdou, že je zde k vidění pohromadě tolik nesmyslů, až se mi místy protáčely panenky. Již úvodní Jasonovo „probuzení“ bylo hodně zvláštní, ale to jsem ještě netušil, že náš oblíbený zabiják byl po posledním souboji s Tinou zřejmě obdařen teleportací, kterou zde rád a dost často využíval během pronásledování svých obětí. Čímž samozřejmě hodně utrpěla důvěryhodnost některých situací a hlavně vám to za krátký čas začne lézt pěkně na nervy. V lese u kempu se to ještě dalo překousnout, ale když hodinu sledujete jeho procházení lodí (kde si toho dvoumetrového hovada nikdo téměř za celou dobu nevšimne) a pak následně jeho návštěvu Manhattanu – kde rovněž nikoho jeho přítomnost nezajímá (samozřejmě kromě jeho obětí a bandičky pankáčů, kterým zničí rádio), je to už dost na pováženou. Nicméně slova jako logika a reálnost – ty jsou pro celou sérii Pátku 13 naprosto bezpředmětná. Tady šlo stejně vždycky hlavně o co největší počet mrtvých, brutálnost jejich mordů, výkřiky hrůzy a bolesti, no a v tomto ohledu nezklamala ani osmička. Já si prostě nemůžu pomoct, ale i v tomto případě jsem byl prostě spokojený. Jason zabíjel vším, co mu přišlo pod ruky a občas použil třeba jen své pěsti (fight na střeše byl hodně dobrý, zvláště pak finální rána…). Co mě však sralo nejvíc, byla mladá podoba Jasona, která se ve filmu objevila hned několikrát. Zřejmě Rob Hedden nedával moc pozor, nebo ani neviděl první díly, když ani neví, jak Jason jako děcko vypadal. Osmička tak sice není žádná pecka, ale pořád je to pro mě ještě snesitelný průměr. Oproti tomu, co přišlo v následujících dílech. 50% (17.04.2018)

"Honí nás nějaký maniak a chce nás zabít!" - "Vítej v New Yorku!" Hokejová maska. Mačeta. 8 filmů. 8 jako zlatá 80. léta, kdy bylo něco takového možné. Ano, Jason je zpět. Jason se vydává na vodu. A bude dělat vlny. Na začátku musím ocenit ten krásně béčkový nápad vyslat Jasona na Manhattan, který se ale nakonec scvrkl jen na honičku anonymními doky, metrem a stokou a jen kraťoučkou, ale skvělou scénu na Times Square, při jejímž natáčení si údajně Kane Hodder nesundal ani jednou masku, aby čumilům nepokazil dojem z Jasona. Režisér a scenárista osmého Pátku Rob Hedden osmičku původně pojal jako kompletní exkurzi po všech klíčových manhattanských lokacích, ale studio mu z finančních důvodů bohužel brutálně přistřihlo křidýlka a tak se nekonala plánovaná návštěva ani Brooklyn Bridge, ani Madison Square Garden a ani Empire State Building. Což je každopádně velká škoda a sedmička tak pro mě zůstává dílem s nejlepším finále. Jinak je ale osmička v pohodě a nemám jí co vytknout. Ocenil jsem úvodní návaznost na předchozí díl, způsob oživení Jasona i získání nové masky (stará byla v sedmičce zničena), líbilo se mi prostředí lodi i ona ošizená honička po Manhattanu se skvělými gagy jako střet s pankáči nebo letargická servírka a příjemná byla i nová panenská bojovnice (ok, odmaskování bylo dost legrační). O to rozčarovanější jsem byl devítkou, která na jakoukouliv návaznost kašlala a vůbec se nenamáhala s objasněním Jasonova návratu z New Yorku ke Křišťálovému jezeru (hej, to je fakt důležité!). Na osmý díl pořád slušné, škoda, že se pak Paramount Jasona zbavil. V první polovině 90. let, kdy ještě dobíhala 80. léta mohli dát ještě tak dva díly. (10.01.2006)

Najhorší piatok :( Crystal Lake je pre fachmanov Jasonovho kalibru malé, to bolo jasné už dávno, ale jeho exkurzia do New Yorku sa fatálne nevydarila. Pri podobných filmoch na logické prešľapy kašlem a snažím sa ich nevšímať, ale tu sa to jednoducho nedalo (čo je veľa, to je veľa). Ani transformácia vraždiacej mašiny na cieľavedomého rádového zombíka v hokejovej maske mi neprišla ako dobrý nápad (čoho sme sa to dožili - Jason Vorhees prenasleduje ústrednú dvojicu v metre a necháva všetkých, po brutálnej smrti priam bažaiacich, cestujúcich na ocot). No a tie flashbacky fakt nemali chybu - wtf? Vážne bolo nutné pchať Jasona do traumy z detstva hlavnej hrdinky? To iba mne pripadá tá zápletka totálne dementná a vycucaná z prsta? Keď Jasonovi nezlomil väz ani piatok č.8, určite tu bude s nami navždy :) (03.08.2008)