12 podmienok dedičstva

Tento film je o hľadaní sa. Nie je to žiaden šokujúci trhák, je to skôr oddychový film, kde popri hľadaní a zamýšľaní sa dejú práve tie dôležité veci a premeny. Drew Fuller je roky pre mňa sympatický zaujímavý zjav, ktorý však nevyužil svoj potenciál. Viete je ľahké byť hrdina pre ľudí, ak máte peniaze, navyše ich zdedíte, ale poctivo sa dopracovať k niečomu takému je veľký problém. Súčasný svet je postavený na veľkých majetkových rozdieloch, na bezohľadnosti a potom na charite, keby bol systém taký, žeby sa to slepo nenechávalo len na charitu, ktorá lieči len príznaky a nie príčiny, tento svet by bol iný, tento film je však zo súčasného sveta. Miestami nudu musí plátať síce možnými, ale často málo pravdepodobnými až extrémnymi situáciami. Pre mňa by to bohatstvo tiež nehralo veľkú rolu, ja by som chcel totiž vo svojom živote pomáhať, pomôcť vyliečiť systém. Iste si poviete, že byť ako Matka Tereza môžme byť v kľude všetci, ale to nestačí, nevidím dôvod spraviť si dobro na Zemi už teraz, dať všetkým ako sa len bude dať rovnakú štartovaciu čiaru, rovnaké šance, viac vymiesť nespravodlivosť, ale bez systémových riešení, sa tie zmeny dejú len v malých útržkoch, ktoré systém hocikedy zmetie. Tento film mi bol sympatický, je iný, je o dobre a páči sa mi. (07.03.2013)

Typická rodinná dráma? Možno áno, ale zaujala o čosi viac ako ostatné, ktoré by ste našli v nedeľu poobede ako oddychovku. Celkom zaujímavý námet, ktorý býva často k videniu v amerických komédiách o dedičstve za určitých podmienok, kde to veľmi často nefunguje. Tu to prekvapivo funguje a napriek veľkému moralizovaniu a klišovitými dialógmi občas pôsobí film veľmi ľudsky a príjemne, vďaka čomu sa nedá ho dopozerať. Romanticko smutné rozuzlenie film tiež nijak nezabíja, takže podľa mňa veľmi poctivo urobený film, herecky zvládnutý typicky televízne, ale vôbec to neruší. Hodnotenie: 60% (22.05.2010)

Místy jsem přemýšlel nad dvěma hvězdičkami, ale ty tři si to zaslouží... Je to samozřejmě dost průhledný a prvoplánový, ale na druhou stranu si říkám, že každý film nemůže být překvapivý, šokující a průlomový. Tohle je prostě film o pohledu na svět, vztahu k lidem, penězům a uvědomění si hodnoty sebe sama. Ať už je to pojato sebevíc naivně nebo upjatě, do jisté míry to funguje. Takovýhle film nikomu neublíží a to jediné, co za sebou může zanechat, je něco pozitivního. Pozitivního v tom smyslu, že to poměrně nenásilně a pro většinovou gaučovou populaci stravitelně načíná společensky opomíjená, nebo spíše přehlížená témata, jakože skutečné štěstí není v tom hrabat si pro sebe ve stylu "hamty hamty, ať mám víc, než tamty", ale v tom dělat radost druhým, kteří třeba nemají takové štěstí jako my. Nejsme všichni stejní a proto jsem rád, že takové filmy jsou. Filmy totiž nikdy nebyly a nikdy ani nebudou pouze umění... (10.08.2015)

Může mi někdo seriózně vysvětlit, proč zápletka musí za každou cenu (už zase !) angažovat TU chorobu, při které jde vždycky o život ? Proč je přesvědčená, že bez ní by to neustála ? A sotva se rozhodnete, že na ni budete milí a necháte jí volnou ruku, aby vás mohla bez uzardění vydírat, šoupne vám nenápadně do dveří ještě drogovou mafii. Chvilku přemýšlíte, zdali je skutečná. Co když je to jenom "hra" sloužící k proklepnutí charakteru hlavního hrdiny ? Vzápětí svůj pošetilý nápad zavrhnete, neboť choroba se tváří velice vážně - proč by to s mafií mělo být jinak ? Jenomže tohle klubko smotané dohromady výhradně ke ždímání emocí je už trochu přes čáru. Kromě toho nutně dojdete k závěru, že za peníze si sice nemůžete koupit úplně všechno, ale pokud je máte, je pro vás podstatně snažší hrát si na Ježíška či Santu a plnit něčí sny, zatímco v opačném případě ... řekněte sami: Který obyčejný smrtelník si kupříkladu může jen tak lusknutím prstů opatřit tryskáč ?!? Potíž je v tom, že málokdo z nás oplývá nadbytkem finančních prostředků - a drtivá většina (multi)milionářů zvysoka kašle na cizí sny ... a vůbec na bídu celého světa. Má to svou logiku - jinak by se přece nikdy nestali (multi)milionáři ! (21.01.2016)

Já už to možná kdysi viděl, někdy dávno v útlém věku... aha vlastně ne, tě buh rok výroby 2006, tak oprava - neviděl. Ale podobnou slátaninu, takovou tu citovou vyděračskou jsem v tomhle stylu určitě viděl a tohle nakonec taky a i když jde o rádoby vyjednávací buchtu, líbilo se mi to. Holčička srší humorem jak starý house a mladý zbohatlík nachází charakter, to je co?! Každopádně 6/10. (12.09.2011)