Nunui yeowang

A je to tady! Zamilovala jsem se... Je to to nejkrásnější, co jsem kdy viděla a slyšela. Sedla jsem si a těšila se na to mistrovské dílo. Tentokrát jsem tušila, že to bude úžasné, a proto jsem měsíce čekala na tu správnou chvíli, kdy si Sněhovou královnu pustím. Nejde ani slovy vyjádřit, jak moc mě to dojalo. Tohle je pro mě láska... A když jsem si říkala, že už nemůže být lépe, všimla jsem si detailu - v pokoji hlavního hrdiny na stěně visí plakát mého nejoblíbenějšího filmu If only. Ten byl dosud mým největším filmovým zážitkem. Teď je v porovnání s tímto skvostem jen malým obrázkem. (26.11.2011)

Já vím, že jsem zpočátku frflal. Vím, že jsem si stěžoval na telenoveloidní vizuál a nesnesitelnou postavu Bo-rai. Můj názor se ale v průběhu poupravoval a posledních pět šest dílů jsem neskutečně hltal a chtě nechtě musel svůj pohled přehodnotit. Nebývale silná závěrečná katarze se skutečně dostavila. 75% (25.08.2010)

Pročetl jsem si komentáře, prohlédl hodnocení a plný očekávání se do Nunui pouštěl. Začátek byl super a dost dlouho se mi seriál líbil, pak ale přišla zhruba polovina a já si přál, ať už skončí. Často se mi stalo, že jsem si klepal na čelo a v duchu říkal: "Co to do háje děláte?" Melodramata od korejců holt nejsou nic pro mě. (11.11.2014)

Hlavní hrdina je velkej sympaťák, naproti tomu hlavní hrdinka – ve všech podobách, ve kterých se zde mihne – naprosto nesnesitelná. Po shlédnutí čtyř dílů si dám chvíli pauzu, už na to nemám nervy. Nicméně mě cosi nutí zjistit, jak to dopadne. Některé záběry mi připadaly hrozně legrační – například x-násobná sekvence obrazů pojednávající o vznikajícím a utužujícím se přátelství chlapeckých hrdinů, jinak řečeno: jak se z nepřátelství zrodilo přátelství. Nebo metoda zobrazujících se vzpomínek formou obrazů, doprovázená slovy vzpomínané osoby a detailním záběrem tváře přemýšlejícího. Ale..., nechci jenom pomlouvat, svoje kouzlo to opravdu má, některé dialogy jsou fajn a u tý otřesný holky předpokládám, že se asi změní a že je to jenom póza. Dala bych přednost, kdyby to nebylo tak "nervydrásající", ale toto k asijským filmům patří. P.S. Po shládnutí dalších pěti dílů zjišťuji, že přestože mě to štve, film si mě "nějak podmanil" a ztrácím averzi k hlavní hrdince. Sympatie k hlavnímu hrdinovi mají stále vzrůstající tendenci. Bude následovat i P.P.S. - po shlédnutí celé série. Zvedám hodnocení. (02.06.2010)

Začnu slabinama... mno... hmmm... tak samozřejmě by to mohlo být poněkud méně melodramatické a to včetně hudby, ale je to prostě korejský romantický seriál a tak se s tím asi musí počítat.. ;-) Jinak mě ovšem naprosto usadily herecké výkony snad všech herců, kterým věříte každý pohled a každou slzu, a hlavně neuvěřitelně charizmatická ústřední dvojice. Příběh, kvůli kterému jsem na 16 hodin zapomněl na okolní svět. (12.04.2008)