Pasca

Filmy ze Srbska a jiných balkánských zemí lze úspěšně používat jako argument proti všem apologetům české kinematografie, kteří se snaží tvrdit, že za její současnou bídnou úroveň muže především malý trh, nízké rozpočty a skutečnost, že se v českých reáliích údajně nejde vyhnout tomu, aby žánrové filmy nepůsobily směšně. Klopka si nehraje na Hollywood a přitom působí dostatečně "světově", je realistická, napínavá, dobře natočená a stav srbské společnosti se jí daří glosovat bez primitivní didaktičnosti a povrchnosti. Tedy až na tu scénu v bance - ta vypadá, jako by utekla z Ulovit miliardáře. (02.03.2011)

Mafián v podaní Mikiho Manojloviča vyzerá ako niekto, kto má moc a peniaze, ale opak je pravda. Otec chorého dieťaťa vyzerá ako neštastný a neschopný chudák, ktorý sa snaží pre smrteľne chorého syna urobiť všetko. A on to aj urobí, tak ako asi každý...Alebo nie? Film sa snaží nájsť odpoveď na otázku, kam je až človek ochotný zájsť, keď je zatlačený do kúta. Aj keď je film trošku predvídateľný, nevadí to, pretože film kladie hlavný dôraz na psychlógiu postáv a herecké výkony. Miki Manojlovič ma opäť potešil a aj na malej ploche dokázal zaujať. Za pozornosť stojí aj krátka, ale výborná scéna z banky, kde sú naordinované priblblé úsmevy. Po Hraničnej hliadke, další skvelý srbský film. Chvala. 80%. (15.06.2010)

Je neuvěřitelné, kolik filmů na toto téma se poslední dobou objevilo. Madarský Nyomozó, ruský Domovoy a ted srbská Klopka. Podobají se jako vejce vejci a to by se sem ještě dal zařadit švédský film Tak trochu jiná love story. Byl jsem docela zklamán, protože vidět film na stejné téma potřetí za sebou není žádné terno, ale přesto mě to bavilo. Dobrá kamera, hudba a i utahující se scénáristické smyčky na konci ušly. Přesto mě to už bohužel nemohlo překvapit. Příště snad už trochu originality pánové, nevěřím že je to pouhá shoda náhod. (15.06.2010)

Příliš zobecňující společenský esej, než aby to byl svrchovaný filmový majstrštyk, co do pojednání tématu. Zpracování výjimečné je, zručná kamera, barvy, kompozice, promyšleně neklidný střih jsou jistě kladné devizy, stejně jako promyšlená stavba příběhu - dost chytrá, aby bylo možné ji ocenit, ne dost jedinečná, aby bylo možno zapomenout, že je to promyšlená, vyspekulovaná záležitost, která chce něco obecného sdělit o světě. Co však z tohoto snímku přeci jen činí nezapomenutelnou záležitost, je role hlavního hrdiny - všechny ostatní postavy jsou poměrně málo vykreslené, schematické a zaměnitelné, ale hlavní hrdina jedná, vyvíjí se a proměňuje, jako by mu nikdo ani neřekl, že je to film. Jím se tu nabízí možnost nechat se fascinovat. *** Humorný moment: není to ani zdaleka neobvyklé, když se předvádí, jak svůdnou vábničkou je zvonění mobilního telefonu, ale je to rozhodně báječný příspěvek do kytice takových dramatických scén - cokoli děláte, jakkoli závažné a osudové to je, stačí jedno zazvonění mobilu, aby vás od toho odlákalo, aby vám to dokázalo zhatit. Krutě banální usvědčení z toho, jak málo jsou lidé rozhodnutí i v těch nejosudovějších chvílích svých životů. (16.03.2014)

,,…VY BY JSTE TU PRÁCI MOHL UDĚLAT ZA NÁS. JSTE SERIÓZNÍ ČLOVĚK, ČESTNÝ, PRACOVITÝ, TAKOVÝCH JE DNES MÁLO. PROTO JSME SI VÁS VYBRALI. POTŘEBUJEME NĚKOHO, KOHO NEBUDE NIKDO PODEZŘÍVAT...“ /// Když vám má umřít syn, je to na hovno. Veseleji může bejt, když se dozvíte, že ho můžete zachránit. Ale v tomhle světě, není nic zadarmo… Srdan Golubovic tentokrát nesází na konflikt mezi národy, ale vystačí si prostorem uvnitř rodiny, která řeší, jestli dokáže pomoct vlastnímu dítěti. Vobčas mám srdeční koliku, páč jednání Mladena je … nepochopitelný? Hovno! Vím hovno, jak bych se v takový situaci zachoval a co je (není) pravděpodobný. Dramatický drama, který možná závěrečnou gradací nepřekvapí, ale nějakou otázku uvnitř otevře. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal Nenad Teofilovic, číst nebudu. 2.) Sháním prachy pro ,,Konto Míša“. 3.) Thx za titule ,,človák“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.05.2014)