Réžia:
Sean PennScenár:
Sean PennKamera:
Eric GautierHudba:
Michael BrookHrajú:
Emile Hirsch, Marcia Gay Harden, William Hurt, Jena Malone, Brian H. Dierker, Catherine Keener, Vince Vaughn, Kristen Stewart, Hal Holbrook (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Christopher McCandless mal dvadsaťdva rokov, keď doštudoval vysokú školu, ale namiesto toho, aby sa zaradil do civilizačného prúdu, rozhodol sa pre útek do tej najdrsnejšej divočiny a stal sa tak symbolom jednej generácie Američanov. Jeho život inšpiroval spisovateľa Jona Krakauera k napísaniu knihy podľa nájdených McCandlessových denníkových záznamov. Úlohu režiséra a scenáristu si na sfilmovaní tejto literárnej predlohy vyskúšal slávny herec Sean Penn a titulnú pieseň zložil Eddie Vedder zo skupiny Pearl Jam. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 838)
Emile Hirsch bloumá dvě a půl hodiny po všech koutech Ameriky, zažívá všelijaká dobrodružství a spolu s divákem pomalu dospívá k názoru, že být sám v divočině je fajn, ale bez lidí, které máte rádi, to tak nějak není ono. Citlivě natočené, vizuálně strhující, perfektně zahrané a v závěru emocionálně zatraceně silné. Kam se zatoulala Hirschova nominace na Oscara ještě hodně dlouho nepochopím. ()
Naprosto boží film snad ve všech možných a i nemožných detailech. Vždyť kolikrát kdo nad svým životem přemýšlel a uvažoval utéct do přírody a žít naprosto nekonzumně jak v nějaké zavařené sklenici. Tenhle film je o klukovi, který do toho šel na plno a otevřel tak dveře i dalším lidem. Sean Penn byl do té doby pro mě především výborný, ale trošku zvláštní herec. Teď musím říct, že je i geniální filmař, protože co s herci udělal, to se nedá ani popsat. Ze všech jsem cítil ty emoce a hudba tomu také opravdu šíleně moc dodávala. Konečně po dlouhé době film, kde mi ta délka nebyla na obtíž, spíš naopak. Líbilo se mi, že i když by film mohl být prakticky bez dialogů, pořád se v něm něco děje a pořád se v něm najdou různí lidé a různé postavičky, se kterými se ten kluk, co se vydal do přírody, setkává. Film, který ve mně vyvolal tolik radostných, smutných, pozitivních, ale i negativních emocí, jako hodně dlouho žádný jiný. ()
Když vlastní svoboda spoutá ducha druhého, není to jen svoboda, ale i sobectví. A se sobectvím nikdy nekráčí odpuštění.. Je mi líto, ale tady s hodnocením poteču do kopce. Pennův vysněný projekt je po technické stránce bezesporu kvalitní (hudba, kamera, střih), ale i přes svou silnou myšlenku „o bohu v zážitcích“ mě docela minul. Kdyby byl Supertramp fiktivní postava, nad ledasčím by se dalo přimhouřit oko, ale takhle mi to přijde jako zromantizovaný podvod na diváka, který nejvíc vybublá na povrch, když si porovnáte skutečný a filmový poslední vzkaz tuláka McCandlesse. Parafrázování otupilo opravdovost, v manifestu svobody a odvahy se zrcadlí hloupost a přání smrti.. Není bez zajímavosti, že autor literární předlohy Jon Krakauer byl členem skupiny, s kterou si v roce 1996 nemilosrdně pohrála nejvyšší hora světa (viz.Everest Islanďana Kormákura).. ()
Zajímavý filmařský počin Seana Penna, jemuž dává kromě výkonu Emile Hirsche zvláštní punc hlavně fakt, že to takto nějak skutečně proběhlo. K dokonalosti sice něco chybí, ale určitě stojí za podívání. Pro všechny zapálené fans Twilight Ságy pak stojí za povšimnutí krátká epizodní rolička Kristen Stewart a.k.a. Belly. A pamětníci si zase vybaví Hala Holbrooka, filmového veterána, známého z některých zajímavých titulů. ()
Kdo by alespoň jednou nesnil o útěku do divočiny - daleko od pokrytectví lidské společnosti, od nekonečného pinožení se za kariérou jako falešným štěstím... Prosté splynutí s přírodou, plnění základních životních potřeb na samotné hranici existence - v těch prchavých okamžicích se Christopher McCandless cítil skutečně naživu. Jakou cenu má splněný sen? Myslím, že kdyby měl znovu na výběr, podnikl by svoje "Great Alaska Adventure" znovu. Než dlouhý prázdný život, raději několik skutečných okamžiků... *** I read somewhere... how important it is in life not necessarily to be strong... but to feel strong.*** I'm going to paraphrase Thoreau here... rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness... give me truth.*** ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (48)
- Magic bus 142, v němž Christopher McCandless prožil několik posledních týdnů svého pohnutého života, byl typ International Harvester K-5 vyráběný od roku 1946. Společnost Yutan Construction Company měla tři takové stroje, jimiž zásobovala ve Fairbanksu skupinu najatou v letech 1960-1961 pro modernizaci silnic. Protože byl u Magic Busu demontován motor, odtáhl ho buldozer na konečné místo, kde měl sloužit jako nouzový přístřešek pro pracovníky dolu: uvnitř bylo několik lůžek a kamna na dřevo. V 70. letech byla ukončena činnost společnosti Stampede Mine a veškerá technika ze stezky Stampede odvezena, ale autobus 142 kvůli poškozené zadní nápravě zůstal v divočině. Jeho odstranění ve čtvrtek 18. června 2020 komentoval Corri Feige, komisař Alaska’s Natural Resources, následovně: „Chápu, že autobus byl pro mnohé populární. Je však na opuštěném místě a stále více chátrá. Byly s ním spojeny nebezpečné a nákladné záchranné akce. Mnohem podstatnější je, že má na svědomí i lidské životy.“ (Robbi)
- Režisér Sean Penn komentoval náročnost natáčení v opravdové divočině: "Fyzicky to byla síla. Na druhé straně, i když už nejsem nejmladší, dostal jsem se docela do ráže. Točili jsme dost nestandardním, improvizačním způsobem. Třeba když se mělo měnit počasí, hned jsme začali hledat nové místo, kde bychom natočili naši scénu. Stejné to bylo, když ás zaujala nějaká scenérie. Proplouvali jsme třeba na lodi Grand Canyonem, když se za mnou lidi začali pochechtávat, protože jim došlo, že mě právě zaujal ten nejnemožnější útes a že na něj tudíž teď budeme muset vylézt a točit z něj. Věřím, že to ode mě nebyla bezuzdnost, ale že jsem se spíš nechal táhnout tou energií a že jsme to tedy prožívali jako cestu se všim všudy. Musíme někam vytáhnout dva a půl metráku vybavení? Žádnej problém, jdeme na to!" (NIRO)
- Design loga fastfoodu Burger King, kde Chris (Emile Hirsch) pracuje, se objevil až v roce 1999. Logo Oxfam na šeku, Christopher daruje nadaci v roce 1990, se poprvé objevilo až o deset let později. (PATTXA)
Reklama