Na prahu pekla

I řekl Bůh (nebo Marc Caro): "Hle, dal jsem vám v celém vesmírném blázinci dostatek volnosti a navíc přivezl jednu sexy asiatku, která z vás pomocí nanobotů udělá pokusné králíčky. Tudíž tyto její dary nitrožilně přijímejte s láskou a nijak se nevzpouzejte. Jen na toho pomateného nováčka si dávejte bacha, je nějakej divnej." A stalo se tak. Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. Sedmého dne dokončil Bůh své nepochopitelné dílo, které tak pracně konal a dal mu jméno Dante 01 .. (17.01.2015)

A sakrakdyž jsem viděl herce a jméno režiséra tak jsem myslel že 35% je kec a film si užiju. Ale bohužel, nevím co Caro dělal že natočil takový úberblábol ke kterýmu bych nechtěl převyprávět děj, protože jsem ho vůbec nepobíral. Od půlky filmu jsem čekal zlepšení které se ale nedostavilo a tak jsem jen nevěřícně zíral jestli se něco stane aspoň na konci. Ono nic. Zklamání, nuda a Pinon kterýho jsem měl celkově rád mi tu lezl na nervy, a LAzaro kterýho si každej pamatuje díky Dellamorte Dellamorte jako "toho tlustého co poblil pěknou paní" ten tu byl nevýslovně odpornej. Caro promin ale příště už ti šanci nedám, Delikatesy, Ostrov ztracenýchc dětí, dokonalost. Tak proč sakra tohle? (06.04.2011)

No kolisa to na hranici odpadu,ale nastesti jsem nekde pred pulkou milosrdne usnul a vzbudil jsem se az na konec,ktery byl uz opravdu odpadovy, predevsim ten 5 minutovy zaber na ty jdouci vlny s onoho tajemneho hrdiny chladici planetu,kazdopane to radeji nedoporucuji,nebot zabit cas se da urcite lepsi! (02.01.2009)

Spoiler: Pseudointelektuální blábol odehrávající se ve vesmírném blázinci poblíž rozžhavené planetky Dante. Jednoho krásného dne tam přivezou podivného němého Jirku našlapaného podivnými jedy, které do něj valí podivná asijská felčarka. Chudák Jirka zbaští pár svítících halucinací co vylézají z taktéž nadopovaných spoluvězňů, obleče si skafandr, chvilku bliká, pak vybouchne a z rozpálené planetky Dante tím vytvoří jakýsi klon naší Země. Připadal jsem si jako ufon. (04.01.2009)

Francouzská sci-fi z dílny dlouholetého spolupracovníka Jeana-Pierra Jeuneta, Marca Cara, doplácí na zahlcenost vnějšími efekty. Příběh samotný není až tak objevný - na kosmické lodi u jakési pekelné planety názvem Dante je převýchovné středisko vězňů. Brzy však zjistíme, že tito zločinci jsou vychováváni poněkud svérázně - nanoboty v těle. Pak se však současně na palubě objeví nová, mladá doktorka, a nový vězeň, tajuplný Svatý Jiří, který má podivné schopnosti, jež by si lidstvo zasloužilo využít, jen kdyby se ten vězeň dal vykuchat. Celý film je tak protknut náboženskými motivy, až už je to příliš. Zvláště neuvěřitelně stupidní poslední scéna, sestříhaná snad v deliriu a stupidní i svým vyzněním (kdo chce vědět, pro něho je tu BACHA SPOILER!!!!!!! - hlavní hrdina ostatní zachrání tak, že pluje v kosmickém obleku vesmírem, uhasí (!) planetu!). V této scéně už bez okolků přirovná režisér do té doby Svatého Jiřího k Ježíši, přičemž křížem není nic jiného, než kosmická loď v pozadí. Docela chápu, co asi autor chtěl říci. Ale zabalil to neuvěřitelných přeplácaností obrazových i trikových, vyžívaje se v násilnostech, takže nakonec i popírá sám sebe. Nehledě na skutečně nelogických posledních 15 minut... A vlastně nejen 15 minut, když třeba hned v úvodu starší doktorka tvrdí, že vězně nemonitorují kamerami kvůli pocitu osobní svobody, a hned v následující scéně vidíme, že je mají na kameře. To je skutečně rozpor. Škoda, nemuselo to být až tak špatné. Disk načne protipirát, reklama, ale jinak žádné bonusy nenajdeme. (17.08.2019)