Koncert pro Satana

Aj napriek kvalitnému obsadeniu,tento horror nedosahuje ani len bežný priemer.Skoro hodinu sa tam takmer nič nedeje,až potom to začína mať aký taký spád,ale na záchranu filmu to nestačí.Povedal by som,že to ani moc horror nieje,možno taký okultný thriller.Ale ani herci,aj keď známy,sa moc nepredviedli.Najlepšie z celého filmu hral asi ten čierny pes.Najlepšie momenty vo filme sú keď žena spí a má desivé sny.A ešte útok čierneho psa na ženu,keď kradne tú modrú tekutinu.Škoda filmu,námet priam faustovský,ale je to bieda. (15.12.2009)

Opět se mě potvrdilo pravidlo, že tyhle letitý horory už nemají to kouzlo jako dřív. A v dnešní době prostě nefungují. Klavírista co dostane dar, že hraje jak o život a se začně měnit. K tomu je tu satanismus, který se tu moc nepovedl. Je to celé moc dlouhé a nezáživné.Sice konec je slušný, ale celek už to nezachrání. (29.10.2012)

,,DIABOL EXISTUJE A BOH JE JEHO VICEPREZIDENT." __ O existencii Koncertu pre Satana viem už dobrých 20 rokov a to najmä pre trocha prekvapivú účasť Alana Aldu, ktorého všetci poznáme prevažne z komediálnych úloh.  Aj preto je možné jeho herecký výkon považovať za nanajvýš vlažný a  to isté možno povedať aj o zvyšku ansáblu, azda z výnimkou Curda Jurgensa.  Problémom filmu - ktorý má svojim námetom ozaj najbližšie k Rosemary má dieťatko - je, že sa jednak vlečie, vyznieva nelogicky v momentoch, kedy by sa akoby veciam neprikladala vážnosť (vie sa, že Duncanov spolok sú satanisti, ale nikto s tým nič nerobí) a záver vyznieva nejednoznačne, bez výraznejšej dramatizácie.  Tým málom dobrým, čím film disponuje sú obrazové kompozičné finesy, snové a halucinačné scény a hoci je v strede pozornosti klavír, Goldsmithov soundtrack obsahuje krásne jednoduchý disharmonický husľový motív. Spomínaný pes s ľudskou hlavou sa tu mihne sotva na sekundu, takže tiež veľa nepridá. (225. hodnotenie, 20. komentár k filmu) (08.11.2022)

Satanskému žánru v 70-tych rokoch išla karta, avšak konkrétne tento film by som hororom príliš nenazýval, skôr takým mystifikačným čímsi s príchuťou LSD. Samozrejme ma prekvapilo že tu hrá Alan Alda, ktorého asi všetci poznáme takmer výhradne zo seriálu M.A.S.H. Tu hrá klaviristu čo zdedí prachy po nejakom patrónovi a k tomu aj jeho dušu ktorá ho ovládne. Strááášne sa to vléééčie a trvá nekonečne dlho než sa k niečomu konkrétnemu dokope. Na nejakú hrôzu treba zabudnúť, snáď len ak vás na smrť vydesí čierny pes so satanskými úmyslami. Nefalšovane desivá je len hudba zložená z rôzneho kozmického škrípania, bublania, dunenia a funenia, tá by teoreticky mohla vyvolať nejaké to požadované žalúdočné vlnobitie, prípadne krvácanie z uší. Každopádne v druhej polovici filmu zmizne Alda z obrazu a objaví sa až v poslednej scéne. Finále je svojim spôsobom originálne, lebo hrdinova žena sa rozhodne bojovať s okultistami ich vlastnými zbraňami a zapredá dušu diablovi výmenou za pár nekresťanských trikov. Tak či tak, na takmer dve hodiny je to únavne nemohúce, s pár decentne rozmazanými kvázi haluškami o izbe plnej pavučín. (09.03.2015)

Byť se jedná o satanskou tematiku, asi bych raději zvolil žánr mysteriozní drama... a komorní k tomu. Film sám o sobě příliš strašidelný není (což je přece podstata horroru - děs a hrůza) a z horroru si vypůjčuje jen určité motivy (vraždící pekelný pes či satanský rituál). Pro diváky současných přímých horrorů to bude možná hůře stravitelná nuda, mně se ale tenhle snímek líbil. Lehce halucinogenní s několika snovými scénami, z nichž je asi nejpůsobivější ta, kdy se Paula prochází proměněným domem a potkává zemřelého Duncana, který jde zabít její dceru. Nejen v tomto snu sleduje kamera dění jako odraz v zrcadlech. Místy experimentální obraz a hudba jsou připomínkou 60.let minulého století - hippies, LSD, underground. Když nic jiného, tak za pozornost stojí J.Bissetová - krásná kočka! V některých hollywoodských záběrech (jemně rozostřený obraz) má okolo sebe až božskou auru. Důležité místo má i barva - tradičně pro tyto snímky červená (zejména Duncanova pracovna je skvostná), ale i modrá (pro tentokrát barva Ďábla). Obchod s těly však originální není... (30.01.2014)