Harry Potter a Dary smrti - 1.

Musí se nechat, že četnost trapných scén rapidně klesla, ale ono to asi bude tím, že se tam ty dvě hodiny vlastně nic neděje a jediná část, která trochu rozproudí krev je ta ze začátku, kde se všichni promění na Harryho Pottera a mně se udělalo krapet špatně z toho ,že budu muset koukat na +-10 Radcliffů 2 hodiny v kuse bez odpočinku, ale naštěstí se to nevyplnilo a koukal jsem jen na jedno tohle herecký dřevo. Každopádně až na pár menších částí opět nuda, ale já tu serii dokoukám, já si věřim, že to nevzdám a budu in. (03.04.2011)

Tento díl Harryho Pottera obsahuje určité podobnosti s Pánem prstenů. Máme tu viteály, které zatemňují mysl svému nositeli a uvrhají ho do temnoty. Tak jako Prsten moci, který nese Frodo. Máme tu jeden nesmírně cenný kouzelný meč, který má moc viteál zničit. Stejně tak, jako Narsil, meč, kterým Isildur uťal Sauronovi ruku. Nebo jako meč, který vyrobili Elfové a jehož ostří zbělá, když jsou nablízku Skřeti. A také tu máme skřítka Kráturu, jehož charakterové i vzhledové vlastnosti jsou téměř totožné s Glumem. Oba jsou značně schizofrenní, mluví o sobě ve třetí osobě, rádi si mumlají pro sebe a člověk nemůže vědět, kdy je podrazí. A stejně jako v Pánovi prstenů, kdy Gandalf padl do stínů a Společenstvo se rozpadlo, zde už Harrymu profesor Brumbál nepomůže. Na útěku před Smrtijedy se Harry, Hermiona a Ron oddělí od svých věrných přátel a musí se spoléhat už jen sami na sebe. Teď už je nikdo chránit nebude. Stejně jako v Princi dvojí krve si i tento následující díl udržuje značně ponurou atmosféru a pomalu se zde již začíná schylovat k velkolepé finální "Battle of Hogwarts." (06.04.2013)

Výborné intro před velkolepým finále. David Yates opět opakuje a ještě více stupňuje a vybrušuje svůj styl z předchozích dílů, takže je to celé náležitě temné, emotivní, strhující a herecky skvělé. Ano, chyby tu jsou. Ano, tou hlavní chybou je scénář, který až otrocky přepisuje skoro celou první část knihy a až na malé výjimky si s ní vůbec nepohrává. A přitom se zde dalo přidat taková spousta věcí, např. úmrtí některých postav, pohled do Bradavic či prodloužení některých akčnějších scén. No a v některých se dalo samozřejmě ubrat, hlavně v tom nejvíce problémovém lese. To jsou ale fakta, ze kterými toho Yates moc nenadělá a s materiálem, který dostal, dovedl opravdu výborné věci. Tempo je opravdu strhující a drhne jenom chvílemi v lese, ale i tak jsem se vůbec nenudil. Herci jsou bezchybní, emoce hlavních postav naprosto uvěřitelné a některé scény opravdu nemají chybu (vymazání paměti, taneček, ministerstvo, příběh tří bratří). Já jsem tedy nakonec naprosto spokojen a i když jsem původně chtěl kvůli Klovesovi a jeho scénáři dát o hvězdu méně, tak se mi za ten den film nějak rozležel v hlavě a většina chyb už mi nakonec jako zas tak velké chyby nepřijdou a vlastně mi tam ten zkratkovitý scénář i pasuje. Věřím ale, že druhé shlédnutí a propojení s druhým dílem tomu ještě pomůže. (22.11.2010)

Komentář jsem, včetně hodnocení, po druhém shlédnutí změnil. Je sice pravda, že se film táhne jak chlupatá deka, ale pořád nás nádherně připravil na závěrečné ukončení velké epopeje, které jsem se od mládí zúčastnil nejen proto, že Harrymu, když nastoupil v Bradavicích, bylo stejně jako mně. Fakt, že poslední díl se rozdvojil mi je naprosto jasný, ale zlobit se za to u tvůrců nemůžu. Pořád mi ale ve filmu plno věcí chybělo a o to budu mít větší důvod se ke knize vracet. U jedničky mě spíš mrzelo, že většina filmu se nemluvila a nejhorší byl fakt ten porod v půlce filmu, kde se vlastně vůbec nic nedělo. Ale i to mělo svůj důvod. Nakonec mě ale zamrzelo, že jsem předposlední příběh Harryho Pottera tak sundal. Vždyť například bajka ke konci filmu je natočená naprosto nádherně a akce tu taky není vlastně vůbec špatná. A co je hlavní...na závěr nás to připravilo docela věrohodně a víceméně ukázalo to, co ukázat mělo. Sice to bude nejslabší díl, ale zatracovat bych ho neměl. (04.12.2010)

S odstupem času mám definitivně jasno. První část Relikvie smrti je druhým nejlepším filmem série po Vězni z Azkabanu. Pro nečtenáře je to sice znovu až překvapivě zkratkovité a rychlé nástupy na scénu některých postav jsou až úsměvné, ale díky Desplatovi se snímek může opřít o parádní soundtrack. Komorní pasáž putování ústřední trojice je slušně vyhrocená, dusnou atmosférou se velmi přibližuje knize a hlavně se v závěru ukáže Dobby. Tentokrát už jako největší frajer a finále na pláži je díky němu tou nejemocionálnější scénou z celé série filmů. Vzhledem k tomu, co se stalo, ale hlavně ještě stane, by možná nemělo být, ale Yates to do diváků nejvíce napálil právě tady. (09.08.2015)