Speed Racer

Je to barevné, je do digitální, není to reálné, je to krásné a je to rychlé, velmi rychlé! Speed racer je filmem, kterému jsem nevěřil. Jeho barevnost, provedení, myšlenka, téma všechno mi přišlo, příliš daleko od současného mainstreamu a artu současně, což se potvrdilo. Přesto to Wachowski dokázali. Natočili klenot s větší porcí emocí a barev než mají všechny rádoby hity dneska dohromady (takový Indy se asi schovává, aby ho Speed nepřejel...). Někdo styl hraje, někdo styl je. Stylovost, je od první minuty snímku patrná, úžasná, dětská a přitom tak úchvatná a přirozená. Tempo filmu je neuvěřitelné, je to jako jeden nekonečný závod, v kterém se mění barvy, herci, hudba, ale vše plyne rychle a stane se toho opravdu hodně za 129 minut. popravdě jsem si v půlce filmu po jednom závodě myslel, že je konec, ale další hodina mě přesvědčila o opaku. Herci jsou skvělí, naprosto. Emile Hirsch je talent a pomalu i můj obrovský oblíbenec vedle kterého to velmi sluší Christině Ricci. Překvapí také hromada vedlejších postav doplněná největšími jmény jako Susan Sarandon, John Goodman nebo stále ztracený Matthew Fox. Zpět k filmu. Brutální střih, triky a celý styl filmu je pravděpodobně pro dost vyhraněnou skupinu lidí, když nepočítáme děti. Přesto mám pocit, že kdyby Wachowští chtěli, mohou vystřihnout 15náct minut a mají čistý film pro dospělé, který je "pouze" natočený trochu jinak než je obvyklé. Někdo se může ztrácet v rychlosti, s kterou se mění scény, někdo si vzpomene na hraní počítačových her jako je Wipeout a další, jiní si zase vzpomenou na to, jak byli děti a ve školní lavici si představovali, jak jedou svůj vysněný velký závod... Každý si najde něco a zábavu tu najde v obrovské míře každý, kdo se nebojí zasmát a nevadí mu "něco nového a neviděného". Tohle je dospělý film natočený jako dětská fantazie. PS: takhle mě u digitálního/kresleného filmu ještě nikdy nemrazilo v zádech... (21.06.2008)

K zbláznění dokonalé. Rozepíšu se o tom více na blogu, ale jen ve zkratce a v bodech: 1/ Wachowští dovedou stvořit soudržný filmový fikční svět, v jehož zákonitostech se divák neztrácí díky inteligentně distribuovaným informacím. 2/ Dovedou famózně rytmizovat akci a už by si zasloužili nějakou cenu za střih zvuku a střih zvukových efektů, přestože ve SPEED RACEROVI zvuk netvoří kontinuitu mezi záběry jako v současných akčních filmech. 3/ Jejich propojování několika dějů zároveň a časových rovin je promyšlené do nejmenšího detailu. Pokud v MATRIX RELOADED byla obdivuhodná střihová sekvence, v níž Morpheus mluví o předurčení a do toho se prostříhávají "záblesky" na (1) vyřazení továrny z provozu, (2) infiltraci klíčové budovy (Niobe), (3) Nea s Trinity a (4) Nea, Klíčníka a Morphea, pak SPEED RACER je z takových formálně promyšlených scén složený celý! A co víc, krom hlavního děje (např. vyjádření ohledně (ne)přijetí nabídky pro velkou korporaci) vstupuje děj další, odlehčující (blbnutí mladšího bratra a opravdu vtipné opice!), a odbíhá se přitom jak do minulosti (historie vzniku závodů), tak i do budoucnosti (závod, který teprve Racera čeká). 4/ Stylisticky je to hrozně vymazlené a propojené, takže různé flashbacky jsou motivovány nájezdem na jednotlivé postavy, ale i náležitě upraveným pozadím (např. srdíčka jsou moc hezký cheesy nápad). 5/ Ani jako kritika kapitalizmu a konzumerizmu to vůbec není hloupé a zamlouvá se mi, jak Wachowští pro velké studio za neuvěřitelné peníze natočili tak formálně i ideologicky podvratný film. Navíc se SPEED RACER dá číst jako vyjednání mezi postklasickým a post-post-klasickým filmem, a je tak ještě zábavnější... 6 Wachowští dojeli do mé TOPky režisérů a SPEED RACER mezi nejlepší filmy tohoto roku. Upřímně mě to dojalo a zamáčknul jsem slzu._____ P.S. Dabing je opravdu vydařený a Hirsch toho namluví naštěstí co nejmíň (naštěstí, protože mu hlasový projev Vojty Kotka intonačně i jinak nesedne). Mezi Hirschem a Ricciovou je chemie, která ten film posunuje PG-13 rovin a vůbec mi tohle minimalistické herectví sedne. 100% (08.05.2008)

Po kultovních Matrixech se Wachowští noří do japonské kultury ještě o poznání víc a v naleštěném západním bouráku experimentují s kung-fu závodníky, splašenými angličáky a šílenými kostýmy. A navrch přihazují rodinné hodnoty od Spielberga. Vypadá to šíleně, jezdí to na červenou, ale zaručeně se za tím ohlédnete. A nebudete sami. Klobouk dolů před Silverem, že něco podobného pustil z papíru na filmový pás. p.s. Reklamní sliby o revolučních závodech nelhaly, o šílených manga kolážích nám nikdo nic neřekl, ale bereme to jako bonus na účet podniku. ;) (05.05.2008)

Vyloženě rodinný film. Ovšem neskutečně nadupaný, barevný, uvlňující a hlavně rychlý ... Speed, přesný výraz pro tento film. Film mi sice připadal naivnější víc, než většina amerických animáků, ale stejně je to zábava. Neuvěřitelně mě otravovala postava nejmladšího kluka z rodiny. Naopak mě potěšila malá rolička japonské "ninja/karate" legendy Henry Sanady. Postavy jsou stejně jako vše ostatní jako by vystříhané z komixu a zřejmě i původního japonského anime. Ten styl se mi líbil. Každopádně takový film nemohu hodnotit více než za 3*. (30.09.2008)

Vizuální trip do dimenze rozlitých barviček a dějový absťák, který dbá leda tak na rodinné hodnoty a ‚sportovní‘ klišé. Japonské popkulturní zdroje manga komiksů jdou mimo mě, takže po hodině a půl jsem na hodiny mrkal nezvykle často. Jasně, je to nové, neokoukané a možná to semtam bude chtít někdo i citovat, ale nemyslím si, že zrovna Wachovští jsou tvůrci vhodní pro rodinnou zábavu, u které se děti ztratí a rodiče nepochopí. Filmový teoretici předou blahem, já přemýšlím nad tím, o kolik koulí že to vlastně Wachovski bros. přišli. U Warnerů byli evidentně na speedu, když do tohoto šli, nad těmi 120 miliony asi hodně zaplakali. (12.09.2008)