Repo: Genetická opera!

Vemte život do svých rukou. Co je vevnitř to se počítá. Jak moc muzikály nemusím, tak tenhle mě fakt dostal. Sice jsem se těšil na pěkně kontroverzní chirurgické zákroky, které se nekonaly, ale Genetická opera mě zaujala úplně něčím jiným. Vymazlenej vizuál jsem si zamiloval už během prvních záběrů, scénka s promítáním vzkazu v nekvalitním provedení starých ohraných černobílém filmů zas zabrnkala na nostalgickou strunu a mezi gotickým feelingem jsem objevil i poměrně hodně kyberpunkových odkazů. A pak tu jsou komiksové scény, které jsou nejen bravurně udělané, ale taky velmi efektivní co se způsobu vyprávění týká. Jsou totiž krátké, stručné, výstižné a vystačí si s hudebním podkresem. Dost mi to připomnělo scény z Amélie z Montmartru, kde vypravěč popisoval kdo má co rád, i když oba filmy ke krátké retrospektivě přistupují z naprosto opačných konců. Výsledek ale nakonec vyznívá podobně. Navíc se mi velmi líbila drtivá většina písní, což je u muzikálu jedna z nejdůležitějších věcí. No a když nejsou chirurgické operace kontroverzní ani nechutný, tak jsou pěkně detailně udělaný a v kombinaci se zpěvem a černým humorem jsem se u nich tolik nenudil. Poslední hvězdu dávám za rovinu s absurdní parodií na média a svět kolem nás. Po druhé projekci ale asi půjdu s hodnocením dolů. Repo je každopádně jeden z těch filmů, které ve vás vzbudí touhu někoho vykuchat zaživa. Ale žádná řezničina. Rozumíme si? (07.01.2009)

Muzikál, komedie a horor ?Kde já už to viděl ? No přece v Cannibal! The Musical a i tady to zrovna moc nefungovalo. Ikdyž po hudební stránce to bylo celkem propracovaný. Jenže časem se to zají a spíš to leze na nervy. Mínusem je taky gore, kterýho bylo pomálu a když už, tak za moc nestálo. Co mě naopak potěšilo byla Paris Hilton (hlavně role jakou si střihla) a především mistr Bill Moseley, kterej opět nezklamal. Takže i přes pár dobrejch nápadů (tř. komiksový pasáže ) se tenhle film na víc jak 2 hvězdy nezmůže. (15.11.2015)

Bizarní, perverzní, zvrhlé, šílené, ujeté, brutální a taky tak trochu... no skoro geniální. Neuvěřitelný krvavý operněgotickometalopunkoindustriálnějunglový kabaret, u kterého budete nejdřiv kroutit hlavou, pak si zvyknete na styl a na konci už se přistihnete, že se nahlas nesmějete jenom kvůli tomu, aby na vás náhodou někdo z okolí (tohle zvládne z normální populace jeden člověk ze sta) nezavovalal doktora. P.S. Comicsový pasáže jsou dokonalý. P.S. 2 Z tý holčiny ze Spy Kids jsem trošku paf... P.S. 3 Paris Hilton se konečně našla. :-) (30.10.2008)

Podobnost s Rocky Horror Picture Show je veliká (včetně závěru v divadle), ale naštěstí nejde o plagiát. Něco z opery, něco z rocku, trocha goth a špetka punku. Fantasmagorie točící se okolo lidských orgánů je plná tanců a zpěvu, hřbitova i mlhy, dojemného sentimentálního příběhu z červené knihovny, který však na rozdíl od ní končí úplně blbě... Užil jsem si kostýmy, hudbu, kameru i výpravu, i když do škatulky Mé oblíbené se tohle nedostane. Autoři zbytečně šetřili krví i sexem, klidně mohli přidat na bizarnosti a fantazii. Jelikož jsem si film nakonec užil, hodnotím přeci jen poněkud výše... (26.03.2013)

Opera, která zkultovněla pomalu dřív, než ji kdo vůbec viděl a která je propagována jako něco kontroverzního a nevídaného, je nakonec těžce konzervativní a trendy v tom nejhorším slova smyslu. Kritika kapitalistického zřízení, kde jsou lidé ovládáni a manipulováni médii a nadnárodními společnostmi a v níž se pracuje s mediálními obrazy představitelů jednotlivých rolí, se nakonec uchýlí k tradicionalistickému vyzdvihování rodinných hodnot a schopnosti odpoutat se od geneticky chybných předpokladů zděděných po rodičích. Ani formálně se nesetkáváme s ničím, co by bylo jakkoliv převratné či alespoň umně uchopené, protože na Grand Guignol je zde málo (a málo šokujícího nebo zábavného) gore a splatteru, komiksové vložky a metalo-punkově-gotické písně jsou vhodné pro emo a gotické pseudoalternativní citlivky a celkově mám z REPO: GENETICKÉ OPERY dojem pozérského a manýristického, trochu inteligentnějšího produktu pro někoho, kdo má přehled a je schopen kritického názoru a opovrhuje módními záležitostmi typu STMÍVÁNÍ. Z tohohle sága (plakátovost postav a slabý děj neomluví fakt, že je nám film vyprávěn "hrobníkem" čtoucím informace z noviny) nebude a pokud chcete opravdu bezútěsné, maloměšťáky popuzující a formálně výjimečné, z hlediska autorovy tvorby netradičně uchopené dílo, šáhněte raději po SWEENEY TODDOVI. Ten má alespoň vizi, vyprávění funguje jako dobře promazaný stroj a operní uchopení funguje a nepůsobí lacině. 7/10 za Anthonyho Heada. P.S. 14. díl 12. řady SOUTH PARKU vystihuje můj názor na REPO: GENETICKOU OPERU. Opravdu nedovedu být nadšený z toho, že Bousman "zbogartoval" něčí styl a na místo toho, aby se lišil a nechtěl být módní (=gothic), je ukázkovým příkladem vampirea. (22.11.2008)