Příští rok ve stejnou dobu
Same Time, Next Year
Obsahy(2)
V malém hotelu nedaleko moře se uprostřed léta seznámí muž a žena. Jejich vzájemné okouzlení je tak veliké, že Doris a George Peters se pak pravidelně po dvacet let scházejí jednou v roce, daleko od svých rodin. Stráví spolu vždy jeden víkend. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, pokud bychom nevěděli, že oba mají nejen své manželské partnery, ale každý také tři děti. Jejich milostný vztah prochází různými stupni vývoje... Divácký film vznikl podle slavné divadelní hry hra Bernarda Sladea (řadu let se uváděla s úspěchem i u nás), komorní příběh o manželské nevěře i lásce zároveň neobvyklým způsobem dokumentuje vývoj americké společnosti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (187)
Uz dlouho se mnou zadny film takto citove nepohnul. Bravurni scenar podle divadelni hry, u zadneho dialogu se divak ani na chvili nenudi, vzdy aspon jednou za kazde obdobi se mu zastavi dech necekanym vyustenim ci hlaskou. Skvely Alan Alda, jehoz postava se postupne profiluje z totalniho trouby do racionalne premyslejiciho cloveka. Za kazdych okolnosti sarmantni Ellen Burstyn, jejiz zraly nadhled naboura pouze jeji hippie obdobi. A ta hudba - sprosty dojak, ale vzhledem k pribehu a taky obrazovemu pozadi v podobe klicovych udalosti prislusnych peti let dostava maximalne patricny rozmer. Cert vem tu chybu s Motylkem, hovorit v roce 1961 o filmu z roku 1973 asi neni ono, ale to je detail. Pral jsem si, at ten film nikdy neskonci... ()
Své divadelní kořeny film určitě nezapře, má výrazně televizní rozměr ať už tím, že jej od počátku do konce táhnou dialogy, jako především chudou výpravou a statičností děje, který se odehrává prakticky celý v jedné rekreační chatce. Filmu v mých očích paradoxně poněkud ublížil fakt, že hru znám z českého provedení se S. Žákem a V. Freimanovou v hlavních rolích a ono divadelní provedení nasadilo vysokou laťku, kterou se známým americkým hercům kupodivu nepovedlo překonat...Nápad ukázat na pravidelných setkáních dvou milenců proměny společnosti a novodobé dějiny Ameriky je dobrý, nicméně komediální i dramatický potenciál byl určitě větší, ve druhé půli filmu se do něj vkrádá čím dál tím víc sentimentu. Celkový dojem: 40 %. ()
Podařený komorní snímek pro dva skvělé herce, který se po převážnou většinu času odehrává pouze v malé pronajaté chatce a v pravidelných časových skocích, přičemž krátká setkání dvou milenců dokáží prozradit takřka vše z jejich životů, jež divák explicitně vůbec neuvidí. Některé dialogy a scény jsou opravdu vynikající, tenhle nenápadný a prakticky neznámý film mě proto moc potěšil. ()
Velice silný a velice utajený vztah v proměnách času. Vztah, ve kterém zdaleka nejde jen o nevěru ... Milé, vtipné i dojemné vyprávění, které se už dopředu vzdalo jakéhokoli zbytečného a kontraproduktivního moralizování a spokojilo se s pokorným a nevtíravým pohledem na opakovaná setkání ústřední dvojice. ()
Velmi inspiriující dílko, které přináší pohled na muže a ženu bez stereotypních klišé. Ufňukaný Alan Alda a svěží Doris si postupem času vymění role a od vášnivého sexu se přesunou k splynutí duší a charakterů. Velmi lidské, co do povahových chyb obou zúčastněných i velmi pravdivé a nepřikrášlené :) Pozoruhodné jsou i oficiální drahé polovičky George a Doris - Ellen a Harry, kteří ačkoli se na plátně ani jednou reálně neocitnou, tvoří oporu celého příběhu a pomáhají rozehrát ústředním postavám jejich (zřejmě více jak) pětadvacetiletý víkendový vztah. ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (5)
- V části odehrávající se v roce 1961 se mluví o McQueenovi v Motýlkovi. Motýlek je ale z roku 1973. (Kulmon)
- Exteriéry filmu byly natáčeny v Heritage house Inn v Little River (Kalifornie, USA ). Interiéry pak v Hollywoodu. (Terva)
- Titulní píseň původně složil Paul McCartney se skupinou Wings. Nebyla však použita. Přednost dostala píseň "The last time I felt like this", kterou má na svědomí Marvin Hamlisch. (Terva)
Reklama