Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais)

Osobitá adaptace Balzacovy povídky. Dvojice protagonistů (výborní Jeanne Balibar a Guillaume Depardieu) tu hraje své drsné hry s láskou, ostatní k nim tvoří jen pozadí. Film vtipně glosují mezititulky jak z éry němých filmů a vůbec je celý odlehčen humornou nadsázkou. O to víc pak diváka dostane konec. (14.07.2008)

Rivettovým filmům evidentně svědčí spíše minimalistická současnost než koketně nazdobená empírová minulost a to přesto, že i tento film je pastvou pro oči. Kontext klasicistní estetiky však vrhá na Rivettovy filmy zajímavé světlo. Člověk se neubrání srovnaní s obrazy francouzských klasicistů, především J. L. Davida. Bezprostřední podobnost lze samozřejmě najít v kostýmech, ovšem tím srovnání zdaleka nekončí. Mohli bychom konstatovat podobný "formát", shodnou formální čistotu, obdobnou práci s prostorem a se světlem, obdobnou, zdánlivě bezprostřední ale přitom pečlivě komponovanou kompozici. Koneckonců i to, že Rivette své filmy traktuje pomoci mezititulků, fungujících obdobně jako popisky slavných pláten v obrazové galerii napovídá, že podobnost s obrazy není náhodná. Lze zde bez uzardění mluvit o obrazech a to nikoli v divadelním, jako spíše přímo v malířském smyslu. Hovoří-li dnes teoretici umění o tom, že lidé pod vlivem filmu, televize, videa či počítačových her ztrácejí schopnost číst obrazy, pak Rivette diváky svými programově "neakčními" filmy obrazy pro změnu číst učí, neboť jeho filmy jsou úžasnou příležitostí k prostému vnímání s očima dokořán otevřenýma. V dnešní hektické filmové produkci, kladoucí takový důraz na rychlý spád akcí přeplněného děje věc nevídaná... Celkový dojem: 90% (16.07.2008)

Rivette opět spouští kotvu svého zraku na samá dna žitého. Prudká vášeň, nesmírná touha i velká nuda, vše je hodné zaznamenání, když se jimi sytí hladovějící člověk. Režisér rodinovsky klouže po těch svých plochách – slovech, gestech, pohybech, dechu, jimiž o sobě dávají vědět nejen lidé, ale i věci a místa… – ze svého modelu (románu či románku) staví vlastní svět, který je od samého počátku v plamenech, jimiž jako vypravěč nakonec shoří i svědek, jeho divák. (07.03.2014)

Maximálně jedna hvězdička za výpravu. Jinak film vykonal Balzacovi medvědí službu - svou toporností a nešikovností obnažil všechny nedostatky literární předlohy, které jinak síla slov dokáže zamaskovat či překonat, nemluvě o zdravém koření ironie. Tento hloupý snímek neměl nikdy vzniknout - na konci už jsem vážně nemohla a musela jsem se sarkasticky ušklíbat. (07.08.2012)

Balzac patří mezi mé oblíbené autory, tato adaptace mi ale moc nesedla. Základní rysy dobře vystihují Balzacovy společenské hrátky jeho románů, ale způsob, jakým bylo dílo přeneseno na plátno, nezdá se mi být vůbec šťastným. Vše působí strašně unaveně, omšele. Nikde žádný náznak nějaké aristokratické noblesy nebo aspoň upřímného snobství. Jeanne Balibarová také zrovna nezvolila správné uchopení postavy, celou dobu filmu se zvláštně potácí mezi přehráváním a lehkou retardací, což na zajímavosti (nebo aspoň lepší stravitelnosti) nepřidá a tak nejlepší složkou snímku bude jistě mladý Depardieu, kterému je charisma jeho otce přímo vlastní. V průběhu té přemrštěné stopáže (ještě natažené vkládáním popisných mezititulků) nejedenkrát mne napadlo, jak by asi film vypadal, natočit ho třeba Joe Wright. 50% (23.01.2009)