Pocit viny

V. Perelman má takovýto žánr v krvi a moc dobře ví, kam a jak daleko zabruslit. The Life Before Her Eyes je natolik tíživý snímek, že s hlavní hrdinkou prožíváte snad úplně každý moment. Když už čekáte, kdy přijde ten konec, který je přece absolutně zřejmý, zjistíte, že hloubka celého příběhu leží naprosto v jiné dimenzi. A to rozuzlení vám dá jen citovou prodlevu a spoustu otázek, které si sami zodpovíte společně s vašimi emočními frustracemi, hned vzápětí, až vám všechno hezky dojde. Tenhle snímek je pro mě velkým překvapením, a podle mě je v něm mnohem větší potenciál, než ukazuje dané hodnocení. (15.02.2014)

„Pocit viny“ je typickým zástupcem televizního béčka, které ze zajímavého téma udělá rozplizlou nudu.. Na můj vkus až příliš pomalu plynoucí záběry.. Nejvíce mi asi vadilo neustále se opakující „vzpomínkové“ scény.. Ani Uma Thurman, ani Evan Rachel Wood, mě svým herectvím nepřesvědčily, abych některé z nich fandila..Umě rozhodně sluší více dynamičtější a energičtější role, bohužel má na psychologická dramata příliš mimicky nečitelný obličej.. Film „Pocit viny“ je odvyprávěn, ale neprožíván.. Hlavní role jsou ploché a příběh slabě vykonstruovaný.. Možná jsem poznamenaná dnešní uspěchanou dobou, ale za mě slabší průměr, tohle téma si zasloužilo víc.. (18.10.2016)

Jestli někomu stačí dvě krásné děvy (ne, nevypadlo mi písmenko), uhlazená kamera a snaha o vyvolání pocitu viny, pak je to asi vynikající film. Pokud byste však rádi viděli nějaké rozumné rozuzlení, či logickou pointu, která by tomu všemu dávala hlubší smysl, budete zklamaní. S Umou a Evčou bych si dal rande kdykoli a kdekoli, ale až zatoužím po pocitu viny, pustím si pro příště záznam ze schůze poslanecké sněmovny. I když ta také nikdy nedojde rozumného rozuzlení, o logické pointě už vůbec nemluvě... (28.03.2012)

Srdce prý je nejsilnější sval, ale nezáleží na úhlu pohledu? Není z jiného ten nejkřehčí ? Film vypráví o dvou kamarádkách, které si v jednu chvíli řešily holčičí věci a ve druhou si musely vybrat - život nebo smrt s tím, že život pro jednu = smrt pro druhou. Protože v průběhu filmu sledujeme jakožto dospělou jen jednu, myslíme, že víme. Konec ale napoví, že TO nebylo pointou, a přiměje přemýslet - o alternativách, rozhodnutích, svědomí. Občasná šlápnutí do sentimentu a téměř kýče měla v sobě ale zárověň i jakousi čistotu a poctivost ... A mě to dostalo. 4,5 *. (27.01.2009)

V mojich očiach sa tento film proste hral na niečo viac a nemal na to. Príbeh je až na pár momentov nudný až otravný a vyústenie akokoľvek chcelo byť prekvapujúce jednoducho nebolo. Naviac “flashbacky“ sú dávkované veľmi pomaly a segmenty z nich sa ešte opakujú(film ako stvorený pre pacientov trpiacich výpadkami krátkodobej pamäte...). Čakal som viac. (11.10.2008)