Pocit viny

Tohle mi doporučil kámoš, kterej tím byl naprosto unešenej. Za jeho jinak vytříbenej vkus ho ale tentokrát asi zabiju. Bralo mě to asi jako informace, že zemřel Patrick Swayze. V americkejch filmech se probírají snad už jenom dvě témata: terorismus a střelba na školách nebo já už fakt jako nevim... Mladá a stará Diana - obě úplně odlišný typy, tak jak můžou hrát stejnou postavu? Zajímavý bylo, že Eva Amurri (postava křesťanské kámošky) mi přišla víc sexy, než Evan Rachel Wood (trošku dávačka, o níž se předpokládalo, že její role je sexy). Zvrat děje na konci mi zvrátil málem taky moje vnitřnosti z těla ven a pokožku dovnitř, protože taková to byla e-e. Chválím jenom některé poetické záběry, který to ale nemůžou zachránit. (20.09.2009)

Když se řekne drama, představím si asi něco podobného jako je The Life Before Her Eyes jako klasického představitele žánru. Ne moc záživné, nic moc se tam neděje, ale přesto z toho cítíte takovou tu atmosféru a to je dobře. Celý film by se dal shrnout do několika vět, ale to by jaksi nebylo ono, že? Pokud drama nemáte rádi, rozhodně tenhle film nedoporučuju, pokud na ně sem tam koukáte, pusťte si ho až budete mít opravdu náladu a vydržte do konce.. (22.12.2008)

207. Po zhlédnutí filmu Dům z písku a mlhy, vynikajícím režijním a scénáristickém debutu Vadima Perelmana, jsem s nadějí očekával další skvělé dílo, ano, není jednoduše přehledné, snadno rozumem uchopitelné, přerývaný, útržkovitý děj nám to soustavně znesnadňuje, ale jedno je od začátku naprosto jasné, to odpoledne na střední škole došlo k tragédii, v prostorách školy po nemilosrdném běsnění ozbrojeného žáka zůstává množství zabitých a postřelených, ani dvě dívky ukrývající se na toaletě, Diana a Maureen, velmi si blízké kamarádky, neměly být vraždění střelce ušetřeny, společně s nimi jsme vtaženi do událostí, které před nás předstupují jen v jakých si neurčitých záblescích, překvapivě, bez zřejmé chronologie, jakoby úmyslně zpřeházené, jen v narůstajícím napětí tušíme a toto tušení je náš jediný dějový průvodce, přes dílčí scény, jednotlivé obrazy, drobné náznaky, zvuky, věty, se lopotně propracováváme k mimořádně silnému zážitku, jen vytrvat, nevzdat se, nepolevit, vyčkat rozuzlující vysvětlení a pak tiše, téměř bez dechu žasnout, jak fascinující hra se před námi po více jak hodinu rozvíjela, ano, je to jako fascinující hra, jako život sám, jemný, křehký, naplněný něhou a radostí, až jakoby nadoblačně snový, ale stačí moment a rázem se mění v krutou, nemilosrdně surovou skutečnost, plnou strachu, obav a bolesti. (18.08.2014)

Musím Perelmanovi nechať, že dokáže pracovať so symbolmi. Prší preto, pláveme preto, lebo 72% našeho tela tvorí voda a tá má so záverom tiež niečo spoločné. Lenže to všetko je použité v príbehu s diskutabilnou myšlienkovou hĺbkou a z hľadiska trilerového napätia filmov stojacich na záverečnej pointe bohužiaľ zlyháva. Našťastie som si vopred neprečítal originálny názov (americký producent nemohol byť pri zmysloch), takže som sa nenudil po potenciálnom uhádnutí pointy v tretine filmu. Ak som dal Stay za tri, tu musím ísť nižšie. Mám z toho trochu pocit viny. (17.08.2014)

Podle komentářů vidím, že to spousta uživatelů nepochopila. Jestli vám po shlédnutí konce připadá, že nevíte, která bije, přečtěte si původní název filmu :-) Ten český je hloupost, je vidět, že naši milí distributoři zhlédli jenom trailer anebo jsou taky úplně blbí. Ať je to jak chce, mám vážný problém s Umou. Bez ní bych filmu byla schopná dát pět hvězdiček, ale ten její trpitelský pološílený výraz po celou, zdůrazňuji - CELOU dobu filmu? Myslela jsem, že mi z toho hrábne taky. Opravdu špatná herečka. Každopádně myšlenka filmu o rozhodnutích, která děláme a jejich důsledcích se mi líbila a Evan Rachel snad ještě víc :) S Umou už mimochodem nechci nikdy nic vidět, protože má zřejmě talent úplně zazdít veškerý potenciál filmu. Kromě toho mě opravdu nebavilo věčné opakování scén. Jinak je to zajímavý kousek, který určitě stojí za shlédnutí. (21.01.2013)