V zajatí osudu

Režisérský debut Jieho Leea podle japonského přísloví s naprostým respektem. Do svého nenápadného filmu povolal spustu solidních herců a zmákl to na jedničku. Je pravda, že filmů s podobným námětem (propletení osudů lidí) je už celá řádka, a i přesto, že se často opakují v určitých sekvencím, tak mám tyhle film opravdu rád pro svoji zajímavost a právě tu propletenost. Tenhle je určitě povedený! Možná hlavně obsazením herců. Brendan Fraser v roli drsného vymahače je suprový a po tom, co ho znám z komedií je to velice příjemná změna. S. M. Gellar jsem od Buffy viděl snad v prvním filmu (kromě VNZ) a taky palec nahoru za její výkon, navíc jí to pořád nehorázně sekne :) Další herce jako Whitaker nemusím zmiňovat:) Pro mě výborná celkem citová záležitost.. (30.05.2010)

Po dlouhý době zase vidím film, který dokáže zaujmout jednotlivými příběhy, který se na konci vesměs dokonale protnou a vznikne z toho jedna velká náhoda. To, co dýchám to v sobě má a vyzní to naprosto neuvěřitelně, každopádně takovýdle filmy o šílenosti a neuvěřitelnosti přesně jsou a nejhorší na tom všem je, že to je klidně všecko možné. Naprosto úžasný debut, kde je naplno využito úplně všecko. Například herci, takových hereckých hvězd v jednom filmu jen tak neuvidíte. O to drsnější je, když si každou roli zvlášť perfektně zapamatujete. Ten film jim prostě sednul naprosto perfektně a nejvíc překvapil Brendan Fraser. Další věc je atmosféra nebo i hudba, která onu atmosféru perfektně vystihla. Horší už to bylo se samotným protnutím a faktem, že ne každý měl stejně drsně navazující příběh jako ten předchozíí. Přesto jsem ale nestihl zírat nad tím, co občas člověk v hlavě vymyslí. Zkurvenej pátek, 21 gramů, Crash....teď i To, co dýchám. Uvidíme, co příjde příště. (28.11.2010)

Slibný začátek mě připravoval na výjimečný zážitek, ale každou minutou film slábnul a nesmyslně se zamotával. Není tedy divu, že konečné "rozmotávání" nedopadlo nejlépe. Čeho je moc, toho je příliš. Nechápu jak to mohl Jieho Lee dopustit, já v něj docela věřila. Necítím tu téměř žádné emoce, za to hodně snahy. Takže to tu nakonec zachraňují alespoň kvalitní herci a poměrně vyvedená hudba. Slabé 3*..škoda. (22.09.2011)

Štěstí, radost, smutek, láska. Co čekat od nováčka na režisérské židličce, určitě něco co jsme tu už měly. ANO! To, co dýchám je docela sloučenina všech (ne chemických) filmových klišé, co tu už byla. Herecké obsazení je velmi pěkné a dá se říci, že to celé povyšuje na nějakou slušnou úroveň (Brendan Fraser se na ty lotry strašně hodí). Také jsem tento film porovnával s mnou nedávno viděným snímkem Úhel pohledu, který má lepší spád a nabízí i akci. Kdežto tento snímek je spíše scénáristicky zajímavý, jinak nemá čím zaujmout. (06.08.2008)

Špatné to nebylo a obecně tenhle typ filmů - povídková skládačka - miluju. Ale měla jsem z toho trochu pocit, jakoby si hrstka slavných herců zatoužila zahrát v něčem duchaplném, jenže z toho po slibném rozjezdu nakonec zase vzešel jen další holly. Sarah Michelle Geller mám už jednou provždy zafixovanou jako mrchu a roli zneužívané oběti jí nějak nevěřím. Forest Whitaker oproti tomu byl úžasný. (20.02.2012)