Láska v čase cholery

Předlohu jsem nečetl, ale věřím těm, kteří říkají, že film se jí ani minimálně nevyrovnal. To je ostatně vždy složité... Ze začátku mi to přišlo jako velkoryse pojatá celovečerní verze nějaké telenovely a také proměna z mladého Florentina v robustní Bardenovu postavu nabyla moc šťastná. Celá tato část je nepříjemně afektovaná a srdceryvně blábolivá, zbytek filmu už je o něco zajímavější, o moc to ale není. Bardenův Florentino ošuká na co narazí, vše si poctivě zapisuje a vám ani nestačí dojít, že je všechno nějak neživotně zdlouhavé. Závěrečná fáze filmu s nepříliš přesvědčivou etudou stařeckého sexu vás pravděpodobně uvrhne do pochybností, jak by asi v té době opravdu vypadala 70letá stařenka. Jedno je ale jisté - tak jak si ji představují tvůrci určitě ne (pro potřeby filmu ale asi nebylo jiného zbytí - vypadat stařenka opravdověji, nevím, jestli bych si nezakrýval oči, takto jsem se jen uchechtl). 40% (28.04.2008)

Doufali jste, že když se vymaníte z područí nutných návštěv u prarodičů, nezasáhne vás telenovelácký mor přímo mezi oči? Chyba lávky. Mike Newell totiž v knihovně narazil na klasiku G. G. Márqueze a ta mu nepochybně učarovala natolik, že čapnul kameru, hurónsky prázdný scénář a s vidinou velkorozpočtové romantiky, která překoná staletí, se vydal do Cartageny, kde… zprasil, co mohl. Ne, nebudu se mu posmívat ze neuvěřitelný pád z žebříku, Bardemovu poškrábanou zadnici a ani za ty k pláči nepovedené masky, nafackuji mu za úplně jiné věci. A věřte, že jich není málo. Newell je kýčař a pokud jste to nikdy předtím nepostřehli, vypálí vám Cholera oči. Do hněda zbarvené obrázky jak z nejděsivějšího snu prezentují jihoamerickou krajinu přesně tak, jak by to udělali místní filmaři, kdyby měli na Josého, Esmeraldiny, Carlosovy či Emanueliny eskapády 100 milionový rozpočet a pět set komparsistů k tomu. O to ale nejde. Jde o to, že Newell selhává už v samotné podstatě filmu. Romanci. Osudový pohled je v jeho rukách ještě prkennější než Potterovo seznamování s Cho Changovu a přeskočení jiskry byste v něm nenašli ani tou nejvyleštěnější lupou. Mezi postavami není chemie, cit, ani vášeň. Bardem jen chodí okolo, občas se pozvrací a vyznává své milé lásku až za hrob. A když mu stejně zdrhne s jiným, rozhodne se na popud sexuální příhody v kajutě lodi (wtf moment, na který se nezapomíná), osouložit vše, co mu bude ochotné rozepnout poklopec. O sex je sice postaráno, ale o zábavu sotva. Ani Bardem totiž nezvládne uhrát plochou a totálně nezáživnou postavu, která nemá nic jiného na práci, než se procházet s připitomělou buřinkou po ulicích a neustále brečet mamince na rameni. Na romantických filmech je nejsmutnější, když vás ve finále nechají chladným, problémem Cholery je, že je chladná od začátku do konce a podělalo se na ní úplně všechno. Newell stále zůstává rutinérem bez fantazie, scénárista zůstal až příliš věrný knižní předloze a lidé zodpovědní za casting si při výběru herců vybrali hodně slabý den. 3/10 a jestli mi někdo řekne, že jsem barbar, který nectí literární klasiku, osobně mu nechám pustit soundtrack, z něhož mám ještě teď třesavku. P.S.:Jestli po tomhle přistane Newellovi na stole Prince of Persia, obviním Bruckheimera ze senility. (15.01.2008)

Kdyz si odmyslite, ze by to melo mit neco spolecnyho se jmenem Marquez, dost udesny, az smesny masky, na hlavu postavenej scenar, ze zacatku neuveritelne spatny herce (bijte Leguizama), humor, kterej sice potesi, ale jinak tu nema uplne moc co delat, dost podivnou rezii a naopak si primyslite na platne Shakiru a ocenite krasu Mezzogiorno, tak to docela jde. ALe jinak slovo telenovela je tu az nebezpecne na miste. P.S. - A ta anglictina se spanelskym prizvukem, to je taky radost :o( (15.01.2008)

Tak velký příběh, tak velká láska, a přesto ve mě osud Florentina a Ferminy nevyvolal žádné velké pohnutí. Výprava byla slušná, Bardem přesvědčivý, Giovanna Mezzogiorno krásná a adaptace poměrně věrná předloze, tak jak je možné, že dominantním pocitem byla nuda? Snad to bylo tou přepálenou délkou, snad lhostejností s níž Newell příběh velké nešťastné lásky předkládá, snad podivně strnulými hereckými výkony. Možná jsem měl raději sáhnout do knihovny pro Marquézovu knihu. (10.05.2011)

Filmovat podle Marquéze je stejné jako filmovat Kinga, tedy nemožné. Ale stejně bych doporučil všem místním debilům, vraťte se do školy, oživte si písmenka a zkuste si to aspoň přečíst, když jste to nepochopili jako film!!! Ale pozor, nemá to obrázky a má to cca 400 hustě popsaných stránek. good comments: venus a sofia (28.01.2009)