Vzbura v Seattli

na režisérský debut hodně povedené, ohromující herecký ansábl a supr nápad s prostřiháním filmu se záběry ze skutečné demostrace. Ovšem stejně tomuto filmu podle mě něco chybí, je málo realistický a moc z něj smrdí holywood. Navíc, na podobná témata už byly natočeny působivější a drastičtější snímky, například Bloody Sunday. (25.12.2008)

Před začátkem filmu někdo za mnou v sále pronesl: "Už jsem to jednou viděl, ale jdu se kouknout, jestli se na to nechá koukat i podruhé. Filmařsky je to na vysoké úrovni, ale uvidíme, jestli uspěje i to ostatní". Měl pravdu. Nízkorozpočtový film s tématikou vzpour v Seattlu proti politice WTO překvapuje hvězdným obsazením a hlavně kvalitou filmového zpracování. Díky kvalitnímu zpracování se nám na plátně dostává mnohých silných okamžiků, které nám naženou husí kůži. Obzvláště kombinace s dokumentárními sekvencemi nám připomínají Milka, kde byly použité podobně, avšak s tím rozdílem, že zde to zafungovalo mnohem, mnohem víc. Snímek se snaží nestranně ukázat obě strany mince, avšak ne vždy se mu to nestranně daří. Neříkám, že to, co film na diváka přenáší má nějakou výraznou ideologickou vadu, ale mnoho věcí mělo být ponecháno na divákovi. Film v některých ohledech přímo na diváka apeluje, což mohli tvůrci zakomponovat nepřímo do snímku, a nemuselo to působit tak moc strojeně. Z děje je mi trochu proti srsti, za co bojují hlavní představitelé, avšak vedlejší aspekty těchto demonstrací stojí za povšimnutí, a neměly by být přehlíženy. Nelze brát tento silně na city působící snímek nějak dogmaticky, spíše jako zdvižený varovný prst ukazující, že ne vše, co se skrývá za světovým společenstvím, má tak docela čisté úmysly. (15.03.2009)

Tento snímek stejně jako některé hlavní postavy jakoby se podivoval nad tím, že když kácí se les, létají třísky. Že když se těhotná žena domotá mezi zfanatizovaný dav, může se jí něco stát. Toto, stejně jako záběry na dítě, které svá starostlivá matka posadí do první řady demonstrantů a další podobné miniepizodky beru jako cílené citové vidírání a je mi z toho na blití. A jestli někdo očekává, že mě to donutí sympatizovat s lidmi, kteří se rozhodnou dát dohromady mírumilovnou demonstraci a pak se diví, že vzduchem létají popelnice, tak je na dost ošklivém omylu. Vůbec se mi nelíbí zpráva, kterou toto dílko mezi své diváky rozesílá. Každý jednotlivý člověk by měl být zodpovědný za své činy. // 50% (02.06.2010)

Dal bych tomuhle filmu i lepší hodnocení,jelikož je natočen velice slušně. Problém je v tom, že Townsend se rozhodl natočit polodokument dost neobjektivním pohledem a jeho propagace demonstrací a "boje" proti nadnárodním společnostem je do nebe volající. Dost mě to znechutilo. Townsend zřejmě netuší,co se na podobných demonstracích objevuje za individua a jen si vycucal příběh a nechal si odvyprávět pár báchorek o tom,jak jsou všichni aktivisti super a hodní a špatní jsou ti ostatní. Možná by se měl na nějakou demonstraci podívat ne jen skrz televizi. (08.05.2010)

Tohle bylo dlouhé a těžké rozhodování. A paradoxně právě proto jsem se vlastně nakonec rozhodl pro vyšší hodnocení - protože mne toto dílko donutilo k zamyšlení. Narazil jsem totiž na klasický bermudský trojúhelník s hroty obsah/forma/idea. Jedno po druhém to šlo takhle : technicky velmi vydařená forma, pak idea, se kterou prostě musím souhlasit, a nakonec samotná konstrukce děje, coby klasická ukázka propagandy, kterou ve filmech bytostně nesnáším. O co snadněji se mi zavrhovalo ten nešťastný Hotel Rwanda, který jsem svrhl do pekel právě proto, že mizerná forma a obsah prznily šlechetnou ideu! Tady jsou ale - jako na sviňu! - herci slušní a zvuk, kamera i střih obstojné (i když se debutant snažil klasicky maskovat své chyby a díry v rozpočtu roztřesenou "ruční" kamerou a zelenými filtry). Viděl bych to takhle - tvůrci jsou upřímní, svou subjektivitu nijak neskrývají, takže to berme jako solidně natočenou agitku s několika silnými scénami, která ale slouží velmi dobré věci. A víte co? Ta čtvrtá hvězda je hlavně pro tu VĚC. (18.11.2008)