Metropie

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. (25.09.2011)

„Mám plán, jak tohle všechno ukončit. Mohu vám pomoci zbavit se toho hlasu natrvalo. Ale budete mi muset pomoct.“ - „Jenže já jsem tak...“ - „Vystrašený?“ - „Ne, to ne. Jen jsem hrozně obyčejný. Chlap, který je nešťastný v životě, v práci, ve všem...a nemůže to vyčítat nikomu jinému, protože se pro všechno rozhodl sám.“ - „Ale co když jste se nerozhodl sám?“ Mé první filmové setkání s režisérem Salehem. Bylo zajímavé vidět, jak v době vzniku filmu tvůrci viděli budoucnost roku 2024. Viděno perspektivou současnosti, působí to trochu naivně. Ale to nic nemění na tom, že má Metropie neokoukanou, pro mě osobně svěží animaci a vtahující, depresivní atmosféru (vládne bezčasí, pošmourno a šeď). Potud nemám filmu, co bych vytknul. Myšlenka v podstatě totalitního systému společnosti kontrolujícího lidi skrze postupnou manipulaci (pomocí kamer, odposlouchávání a vnucování vnitřního hlasu) je zajímavá. Horší je to ale bohužel s provedením, kdy je řada věcí řešena zkratovitě, nedomyšleně a některé otázky zůstanou nezodpovězeny. Dám lepší 3*. (14.08.2024)

Depresivní atmosféra? Ano, ale sem tam ji nabourá směšně vypadající animace postav, což by tak hrozné ještě nebylo, protože jinak je animace celkem slušná, avšak za co bych trhal hlavy manikurovou pinzetou je nablblej scénář, kterej vykradl vše co se dalo (Orvella především) a ani se neobtěžovali s logičností, takže scén kdy si člověk pomyslí že si z něj autoři dělají srandu je docela dost, scénář je prostě tupej a zachrání to jenom od dob 1984 již xkrát viděnej dystopickej model světa... Uáá (08.12.2012)

Film je věnován památce asistenta režiséra Markusovi Lindeenovi, který tragicky zahynul roku 2008 ve věku 37 let. Evropa 2024 a propojení všech podzemních drah celé Evropy, které se nazývá prostě Metro. CITÁT - Rogere ? Myšlenky nezastavíš......... Roger je tak trochu jiný. Místo Metra používá kolo, jenže je jediný a tak nějak nezapadá do všeobecných tabulek. My se s ním setkáváme v době, kdy mu někdo kolo rozbije a on musí jet Metrem. A zrovna v té době mu někdo začne mluvit v hlavě. CITÁT - S jakým magorem to mluvím ?.......... Moc jsem tomu nepřišel na chuť. Příběh dobrej, ale chování hlavního hrdiny bylo v některých fázích podivné až nelogické. Grafika taky pokulhává a možná to chtělo méně tmy. Myšlenka, že televize nejen vysílá, ale i přijímá signál sledovaného objektu je mrazivá. Ponuré, ale mě to nějak neoslovilo. (06.06.2012)

Dobrý nápad, prepracovaná desivá atmosféra a zaujímavý príbeh, ktorý však položil veľa otázok a odpovedal dosť málo. Ponurosť sa mi potom z animovaných filmov stotožňovala najviac asi so snímkou Mary a Max, ostatne tak ako nevhodné narážky v obsahu, ktoré z oboch filmov robia tvorbu nevhodnú deťom, hoci Mary a Max je o dosť prijateľnejšie, veselšie. Celkovo dej sa mi ale páčil a nevadila by mi ani verzia obyčajného života Rogera a jeho problematiky rednutia vlasov a straty sexuálnej náruživosti. V tak neprívetivej verzii bytia by som sa čoby obyčajný divák naozaj vyžil. To najlepšie na snímke je naozaj atmosféra pochmúrneho mesta a tiež vás snímka núti pozerať do konca, lebo ani po hodine neviete, o čo tam ide. Jeden z najlepších snímkov poslednej doby, čo som pozeral. (07.01.2020)