Arn - templársky rytier

Nudné, jak dementní teenagerovské fláky. Knižní román jsem nečetl a jsem celkem rád. O toto období a Templářský řád se trošku zajímám (nejsem dějepisec a odborník, jen ze zájmového hlediska obyčejného člověka) a co v tomhle příběhu je za zhovadilosti, zůstává rozum stát. Jestli je román opřen o historická fakta, tak tomu věřím jen velmi stěží. Templ jako takový měl svou vypracovanou, pevně stanovenou řeholi, čítající několik článků, vymezující povinnosti a zákazy pro mnichy/rytíře v tomto řádu. Jeden z nich a jeden z nejhlavnějších byl zákaz stýkání se s lidmi, kteří byli exkomunikováni aj. Už na tomhle celý příběh beznadějně padá a to s plivancem namířeným na historická fakta. Za další, měli Templáři zakázáno se stýkat se ženami a nesměli jim pohlédnout ani do tváře a tento zákaz málokdy porušovali i po vystoupení z řádu. Za další se sice do řádu dalo dostat dobrovolně natrvalo, nebo na určitou dobu, ale tento vstup byl na svolení velmistra a "uchazeč" musel projít náročným testem a tajnými ceremoniemi. Navíc nemohl být ihned rytířem, ale musel postupovat danou hierarchií. To co ztrácí v historických nesrovnalostech, nedohání Arn ani jinde. Bitvy s vojsky Saladina, jehož armáda, ve které dokázal spojit všechny znepřátelené kmeny tehdejšího Egypta a Sýrie, čítali několik tisíc vojáků. Bohužel ve filmu bitvy se Saladinem a hlavně pak ta u Hattínu vypadá jak pranice dvou hokejových klubů. Šílené romantické pozadí je pak poslední kapkou toho všeho. (29.08.2011)

Nabízí se tu paralela s Královstvím nebeským, obojí stojí za to, ale tohle není Amerika. Kdo chce pompu, výpravu a akci, vybere si vždycky Hollywood. Tohle je ale něco jiného, jde to víc do hloubky. Možná by bylo fajn, kdyby Ridley Scott byl Švéd, Dán nebo Nor, pak by to byla ta správná pecka, ale toho bohdá nebude...a kdy bude film o bitvě na Moravském poli, Král železný a zlatý? (21.10.2010)

Švédi umí. A středověk vždy uměli. Pramen pany, Sedmá pečeť... Od nich ho mám vždycky rád. Je syrový, skutečný a díváte-li se na film v původním znění tak to jejich hrdelní R s chrochtáním a chrchláním filmu ještě přidá ! :-). Ačkoliv jsem román nečetl, dovoluji si tvrdit, že je ve snímku cítit už jen v té formě vyprávění... Chvilkami jsem si říkal, že koukám na nějaký hrdinský epos, nebo báji či legendu o slavném válečníkovi Arnovi. Snímek se jistě nemůže měřit s Královstvým nebeským. Ačkoliv byl jedním z nejdražších ve Švédsku, pořád se do něj asi nenasypalo tolik jako u gigantičtějšího konkurenta. Přesto ani bojové scény se Saracény nevypadají lacině a i když si tvůrci pomohli chamsínem a závěrečná mlata se odehrává v prachu poletujícího písku, neměl jsem u sledování dojem, že koukám na 10 šermujících chlapů. A v tom je také kus umění. Středověk tvůrci vysekli skvěle, nelze vytknout nic. Dobové kostýmy, architektura, vybavení domů, zbraně, nástroje.... vše perfektní. Rytíři jsou oblečeni do gambesonů, drátěnek, maximálně jim kryje hlavy přilba. Tohle byli praví chlapi. Neumím si představit jak v tom sedím na koni na poušti s obrovským mandlovým štítem v levačce a mečem v pravačce na čtyřicetistupňovém vedru... Byli to skuteční rytíři. Vycvičený rytíř na válečném koni vlítnoucí tryskem do pěchoty se rovnal dnešnímu obrněnému transportéru... Charismatický byl i Saladin, o němž se traduje, že takový skutečně byl. Uznávali jej i křesťané jako čestného rovnoceného nepřítele, byť nevěřícího. --- Arn se zkrátka povedl a i když bych pár věcí mohl vytknout, hlavně dějové přeskoky v závěru snímku kdy jsme chvilku byli ve Svaté zemi a chvilku doma ve Švédsku. To trochu rušilo. Na závěr mi chyběl i hlas vypravěčův, který nás tak pěkně zezačátku uvedl do děje... Jsem zvědav na pokračování Arn - Riket vid vägens slut. U mne je to za 4 švédské korunky. Užil jsem si to ! * * * * (07.02.2013)

„Když Bůh nechá Arna žít, dovolíme mu stát se členem církve. Bůh má pro Arna úkol. Tak důležitý, že ani my mu nesmíme stát v cestě!“ A jak matka řekla, tak udělala…Koprodukční historický snímek, na kterém ten rozpočet není až tolik vidět, nicméně když se člověk zaměří na výpravu a řemeslnou stránku, není filmu v podstatě moc co vytknout. Líbila se mi i ta atmosféra, která se tvůrcům podařila navodit. Příběhově to bylo malinko předvídatelné, naštěstí ale ne vyloženě otravným či nudným způsobem. I ta počáteční div ne propaganda církve nakonec není až tak černobílá, čehož jsem se docela dost obával. Jediné, co mi více vadilo, byla aura hlavního hrdiny. Neměl jsem až tak problém mu fandit, ovšem charisma rozhodně nebylo jeho největší předností, což u podobného typu filmu docela zamrzí. Jinak ale u mě převládá spíš spokojenost, a tak dám ještě slabší 4*. „Aby církev ochránila poutníky, vyslala své nejobávanější bojovníky, templáře. Pro některé byli Bohem požehnanými vojáky. Pro ostatní to byli ďáblové, zplozenci zla.“ (29.09.2023)

Historický velkofilm je přesně ten formát, kterému se pokud možno vyhýbám. Občas udělám výjimku. Třeba u Spartaka nebo u Arna. Že se nešetřilo penězi je vidět, kamera ani kostýmy nejsou šizené. Příběh, který už jste někde slyšeli, hudba, kterou už jste někde slyšeli, dialogy, které byste si přáli raději neslyšet. Zbytečně natahované, laciné dojákové scény. Další historický film, po kterém si nepamatujete žádná historická fakta. Povedl se další romantický film s historickou kulisou, který po roce úspěšně zapomenete. Ale dokud se díváte, je na co. (20.09.2014)