Fighter

The Fighter, tedy menší herecký koncert Christiana Balea v civilním vyprávění o bratrech boxerech a o tom, kterak se jednomu dostalo prozření a druhému zaslouženého úspěchu. Nemá to sice emocionální sílu Těžké váhy, ani hloubku Zuřícího býka, ale dívá se na to velmi příjemně - film funguje jako celek, nemá slabá, ani méně záživná místa a obsahuje i své neopomenutelné přesahy nad sportovní žánr. I na tomto příběhu "z ulice" o "obyčejných" lidech však zamrzí, jak očividně je vměstnán do Oscarům podbízivých šablon - trpí díky tomu zejména poslední zápas, který se tak stává pouhou formalitou a oslabuje závěrečnou katarzi. 7/10 (14.01.2011)

Něco mě na tom filmu hrozně chybělo, nevím přesně co, ale třeba takovej Gladiator mě dostal víc. Možná to bylo tím, že zatím co Christian svou roli odehrál, tak Mark "pouze" odmakal. Jasně to bude ono u Marka končila veškerá snaha o emotivní vyznění. Ten kluk je dobrej, já ho mám hrozně rád, ale prostě je to tank a ne herec. Tady se po postavě boxera chtělo trošku víc než jen chlapácký charisma a kukuč a i když Mark dal roli evidentně co to šlo, ten herecký rozdíl mezi ním a Christianem je až příliš velký než aby se tam mezi ně dalo vejít jen jedno malé "rovná se". Jinak abych to Markovi zase trošku vrátil, tak fyzická příprava za jedna a ten první zvedák v závěrečným souboji, to byl nejlepší uder co jsem kdy v boxerských filmech viděl. Atmosféru to má taky velmi dobrou, tady patří moje děkan rejžovi. O poctivosti k divákovi se dá taky mluvit, třeba ta úvodní scéna kdy jdou před kameru jen ruce dopňuje úžasně realnej a přitom nepatrnej zvuk, to bylo vynikající. Ovšem nemůžu si pomoc, ze všeho nejradši s postavama boxerů souzním a přeju si aby svýho soka v tom druhým zkurveným rohu ringu rozmačkali jak masařku na hovně a když si vemu takovýho Gladiátora nebo Homeboy tam jsem ty kluky miloval a bylo to tam, tady Marka jsem měl "jen" rád, ale ty emoce typu "udělej z něj krupicovou kaši s malinovou polevou" tam bohužel nebyli a to je hlavní důvod proč filmu nakonec vykéruju "jen" tři hvězdy. (03.03.2011)

Klasické rockyovské príbehy boxerov, ktorí sa celý film pripravujú na dôležitý zápas s malými obmenami vo vedľajších postavách a v pointe, už nie sú dnes takým lákadlom ako bývali kedysi. Životné príbehy skutočných boxerov však majú oveľa spletitejší, rozmanitejší a hodnotnejší charakter, a tak je načase siahnuť aj po nich. Obzvlášť vtedy, keď sa réžie ujme dobrý režisér a v hlavných roliach nie sú len obyčajní svalovci, ale aj herci, ktorí dokážu svoje remeslo obhájiť, zahrať čo je potrebné a nielen rozdať pár úderov v ringu. Očividne je síce Wahlbergova hlavná postava boxera, na ktorej stavia celý príbeh v pozadí charizmatickej vedľajšej postavy Christiana Balea, Mark však herecky veľmi milo prekvapil a vo svojich výstupoch ani raz nesklamal. Snáď okrem lepšej hudobnej zložky a trošku lepšie zvládnuteho a zdramatizovaného záveru má tento film všetko, čo som od neho očakával. 85%. (26.03.2011)

Jsem rozmlsaná. Definitivně jsem rozmlsaná. Už se mi skoro nic nelíbí. Zvláště ne Christian Bale, který se pitvoří, jenom aby dokázal, jak strašně dobrý herec je. Rozumíte tomu, mně vadí, že on tak dobře hraje. Co já jsem to za magora. Co on je to za magora. Jednou ho tenhle styl života zabije. (A to nemluvím o tom, že mě to celé nebavilo, postavy byly jedna nesympatičtější než druhá a o box šlo až na posledním místě.) (23.01.2011)

"This is it!" Ne, teď necituju název slavného koncertu Michaela Jacksona, ale jednu z posledních scén ve Fighterovi, kdy se děj (konečně?) začal zaměřovat více na box a méně na (ne)povedenou Mickyho rodinku. Wahlberg tentokrát hraje prakticky sám sebe, větší pozornost tudíž v recenzích právem schytává pohublý Christian Bale, na jehož ztvárnění bratra hlavního hrdiny je působivé téměř vše. Tedy vše až na prostý fakt, že titul staršího bratra, na který dává film takový důraz, by mu nevěřila ani sedmdesátiletá paní s deseti diopriemi, která si někde zapomněla brýle. To ale jistě Akademii nebude bránit tomu, aby mu už jen za tu dokonalou fyzickou proměnu toho Oscara letos přiřkla. Kdyby však záleželo na mně, dostal by ho spíše konzervativnější (a pro Akademii pravděpodobně málo dramatický a šílený) Geoffrey Rush v The King's Speech. (04.02.2011)