Diablova dielňa

Největší pokus o padělání bankovek v dějinách...který..... Strhující vzpomínky vězně č. 64401 na Berlín roku 1936. Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. Ocenění : Oscar '07 - cizojazyčný film MFF Berlín - nominace na Zlatého medvěda Německé filmové ceny - vedlejší herec (D. Striesow) .....Scénář : Stefan Ruzowitzky. Kamera : Benedict Neuenfels. Hudba : Marius Ruhland (30.04.2011)

Opět další vzdělávací počin do školních videoték. 1) Emocionálně chladný málo charismatický film je vhodný jako ilustrace historických událostí a poměrů do archívů a vzdělávacích institucí. 2) Uvítal bych, kdybych se hned na začátku nedozvěděl, jak to celé skončí, i když chápu, že film na motivy skutečných událostí si na laciná překvapení nehraje. 3) Jedna pravda mě přece jen oslovila. Ich bin ich. Die anderen sind die anderen. Proti tomu opravdu nelze nic namítnout. (21.05.2010)

Ďáblova dílna jako součást jedné z ďáblových továren, jejichž síť řídil zrůdný pan Továrník ze své berlínské kanceláře, v níž nakonec kvůli tlaku konkurence a špatným výsledkům svého konsorcia rezignoval jedem a kulkou na všechny posty v řídících orgánech.. Na jedné misce vah postavena lidská čest, důstojnost a odvaha a na druhé ta nejzákladnější lidská vlastnost - touha přežít a možná taky trochu té penězokazecké profesní ctižádosti. Z tepla domova a s odstupem času lze tato fatální rozhodnutí těžko hodnotit, natož soudit. Komorní film bez příkras, autentický a nesklouzávající k patosu, leč přesto všechno s omezenou schopností člověka hlouběji zasáhnout. (20.05.2010)

Kdysi dávno jsem četl knihu stejného jména. Byla o vězních koncentračního tábora - specialistech. Nedřeli jako ostatní, relativně dobře se s nimi zacházelo a dostávali vyšší a lepší příděly jídel. Byli sesbíráni z celé okupované Evropy. Bývalí bankovní úředníci, rytci, padělatelé, specialisté na cenné papíry, poštovní známky a bankovky... Němci jim samozřejmě těch pár výsad neumožnili jen tak. Vězni museli padělat bankovky a známky všech nepřátelských států, které bojovali s Třetí říší. Filozofie byla jednoduchá. Natisknout stohy bankovek a uvést je do oběhu. To by devalvovalo danou měnu - Dolar, Libru... Jak to udělat? Stačilo nad Londýnem místo bomb shodit balíky bankovek a známek... Bankovky byly dokonalé, tak dokonalé že někteří stateční rytci pod neustálým nebezpečím trestu smrti dělali různé značky do rytých desek aby se padělky daly po válce identifikovat. Němci výsledky práce kontrolovali svými specialisty a tak nejeden pokus skončil zastřelením statečného vězně.... Některé známky a bankovky neměly přímo sloužit k placení, ale k propagandistickým účelům... Slavná je např. známka s britskou královnou a židovskou hvězdou... Většina těchto rarit má dnes velkou sběratelskou hodnotu.------ Stejnojmenný film je o takové dílně. Ačkoliv téma je silné a vpravdě originální, zpracování mi přišlo mírně ploché. I tak je to ale na 4 hvězdy. * * * * (10.10.2012)

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Oscarový nejlepší film roku 2008 je napínavou podívanou do dílny židovských falzifikátorů peněz nuceně pracujících i sabotujících v koncentráku Sachsenhausen. Židovští vězni řeší především dilema: Sabotovat velkovýrobu liber a dolarů a zemřít hned i s dalšími spoluvězni, nebo odložit smrt na později a pomoci Němcům masívní výrobou peněz spojenců s financováním války? Výborný film podle skutečné události, ale mrazení v zádech - jako třeba u Schindlerova seznamu - se bohužel nekonalo. Trailer: http://www.csfd.cz/film/230238-dablova-dilna/videa/ (23.05.2010)