Réžia:
Libuše KoutnáKamera:
Jan KrausHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
František Smolík, Drahomíra Fialková, Karel Höger, Blanka Waleská, Jaroslav Marvan, Libuše Havelková, Aťka Janoušková, František Filipovský (viac)Epizódy(8)
-
Narození Broučka (E01)
-
Broučci se ukládají k zimnímu spánku (E02)
-
Probuzení, všude je zima a sníh (E03)
-
První společný let (E04)
-
Zranění Broučka (E05)
-
Seznámení s Verunkou (E06)
-
Broučkovy námluvy (E07)
-
Broučkova svatba (E08)
Obsahy(1)
Každodenné radosti i starosti malých chrobáčikov. Malebný bábkový seriál pre najmenších. (dyfur)
Recenzie (61)
I v dětství jsem měl z večerníčku nehezký pocit, zkusil jsem na YouTube jeden díl a pocit trvá... Autor Broučků, Jan Karafiát byl náboženský velmi aktivní člověk, podle toho vypadá i knižní předloha která je plná náboženské ideologie. Ale protože se psal rok 1965, museli tvůrci vše náboženské z připravovaného scénáře odstranit. ()
I když Karafiátův duchovní odkaz není naplněn na 100%, to Janečková zachytila daleko víc v barevných Brouččích, tak přec tenhle černobílý seriál mě uhranul daleko víc. Snad je to těmi loutkami, snad tím, že je to černobílé, snad hlasy pana Smolíka, Hogera, Marvana a dalšími výbornými herci staré generace. Pořád slyším to "A spali a spali..." Snad neusnou v propadlišti dějin a zase se ukážou na televizních obrazovkách. Zaslouží si to! ()
Hudba: Jiří Srnka. Staří klasičtí Karafiátovi tehdy ještě černobílý Broučci byli stejně nejlepší. A já se ptám proč je nedávají častěji, třeba na úkor těch od paní Pospíšilové..? Vždyť je a to nejen má generace už pomalu ani nezná, a mylně si myslí že žádní jiní nebyli před těmi z roku 1995 natočeny. Viděl jsem snad jen jeden díl z nějakého cyklu a to je přeci jenom žalostně málo. Naposledy v ČT v roce 1993 (předtím v roce 1989), co se mi podařilo zjistit, a to je si myslím přeci jenom už hodně moc dávno. Prosím opakovat, už jen kvůli těm zvučným hereckým jménům by to stálo za to. ()
Geniální a láskyplné dílo skutečného a světly broučků prosvětleného tmavého a reálného života. Tento film působí silou dětství a štěstí. Vzpomínky na zimu, na krásu našeho života. Zminiaturizovaný svět lidí. Jedna z nejlepšách pohádek ze všech a přitom tak tajemná až tragická. Nechápal jsem jak mohli dát do pohádky dítě na vozíčku, to jak se maminka trápí a brečí. Dosti mě to před spaním skličovalo. Ale teď si rád zavzpomínám na ty nádherné časy u večerníčku. Bylo to prostě fantastické ()
Tohle staré původní zpracování mi přišlo vždycky divné, neklidné. Za prvé jsem jej viděla až po zpracování z 95' a za druhé je to trochu děsivé (loutky malých brouk, čenobíle, brr). V tomto ohledu jsem rozmazlená určitými standardy, do kterých se člověk narodil a s kterými vyrůstal (a se kterými nakonec stárne, ale to už je člověk tolerantnější). ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Autor Broučků, Jan Karafiát, byl náboženský velmi aktivní člověk, podle toho vypadá i knižní předloha, která je plná náboženské ideologie. Ale protože se psal rok 1965, museli tvůrci vše náboženské z připravovaného scénáře odstranit. (sator)
Reklama