Letíme do Ria

V případě tohoto filmu se přímo nabízí srovnání se soudobou českou produkcí. Kvalita scénáře i námětu je srovnatelná - našly by se i lepší české filmy - určitě se tu však projevuje náskok v pojetí hudebních a tanečních čísel a nepoměrně lepší technické zvládnutí filmového řemesla. Hudební a technická stránka je navíc v americkém případě normo- a snad i slohotvorná. O hereckých výkonech se dá mluvit jen stěží, i z tohoto hlediska by lepší průměr českého herectva obstál. Pro dějiny kinematografie, resp. hraného filmu, se RIO zdá být zásadního významu. Je to zřejmě jeden z prvních více či méně hotových tvarů hollywoodské továrny na sny, je to současně i plné vstoupení rovnýma nohama do rychle vyzrávající a vyvíjející se swingové éry. Muzikál, jak bych tento film chápal, je obsahově ozvláštněn motivem řecké mafie a nekalých obchodních praktik, žánrově si však zachovává celou řadu operetních reliktů (popularita operety i ve filmovém tvaru přetrávala poměrně dlouho ještě do čtyřicátých let). Za zmínku stojí - je to pochopitelné a také žánrově příznačné - že ve filmu se neobjeví ani náznak toho, že v té době také v USA vrcholila hospodářská krize, doslova živořily miliony až desetimiliony Američanů a teprve se rodil rooseveltovský keynesiánský New Deal; realita RIA jakoby byla skutečností prohibičních, ale také poživačných dvacátých let. I takto je tedy také dána převážně komerční ráz kvality díla a jeho z toho plynoucího žánrového zařazení. (26.10.2008)

Jsem moc ráda, že Česká televize zařadila filmy s Fredem Astairem, které jsem vždycky chtěla vidět. Myslím, že u těchto filmů jde především o hudbu a tanec a to zde bylo splněno velmi dobře. Swingová čísla byla fajn, herci roztomilí a ženy opravdu krásné. Mělo to kouzlo, které jsem očekávala a dostala. (13.04.2009)

Chvíli jsem váhal, zda dvě nebo tři hvězdičky, zůstane u dvou. Roztomilá naivita nepřehluší hloupě nezajímavou zápletku a dosti podstatný nedostatek povedených tanečních čísel a písniček. Carioca stála za to, jen když tančili Astaire s Rogersovou a černošští tanečníci, scéna na letadlech trpěla zmatečností a humoru bylo jen pomálu. Také Dolores del Rio nebyla zrovna talent roku. (27.10.2008)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +zábavné dialogy, humor, choreografie, hudba, závěrečná scéna na letadlech a pěkná carioca -škoda, že to je černobílé, zpěv nebyl nejlepší/// Samozřejmě hodnotím trošku s přihlédnutím k době kdy film vznikl. Tady je potřeba říct, že technické zpracování dnes neoslní, obraz je černobílí a proto si musíme všechny krásy filmu domyslet. Jinak mě film ale oslnil, zlepšil mi náladu, u hudby jsem si podupával a u dialogů mezi postavamy jsem se usmíval. Co věta to nějaká perlička. Hlavní zápletka se mi líbila, oba herci ve vedlejších rolích rovněž a těším se na další snímky./// Celkem 81%/// (14.01.2009)

Mě teda po tom poklidném průběhu překvapil ten "casablancovský" závěr. To jsem opravdu nečekal. Jinak dobrá hudba (Fred Astaire v rytmu cariocy – de facto ve své premiéře – naznačuje, že má před sebou velkou kariéru), neuvěřitelná akrobacie na letadlech (i když ve skutečnosti by z ní diváci na zemi asi moc neměli), na rok '33 rozhodně nadprůměr. (29.10.2008)