Kruhy

Samara je zpět a je to pruda. Dlouhovlasá pipka, která měla přijít do kin minimálně před pěti lety, která nedokáže v dnešní době ani vyděsit, ani nahnat husí kůži. Vedle Conjuringu a Annabele neměla šanci a dlouholeté odkládání se na filmu taky děsně podepsalo. Je faktem, že jsem vlastně nic nečekal, takže je úspěch, že jsem to dokoukal bez větších škod. Jedna hvězda za Samara on the Plane. (26.04.2017)

Kruhy dlabou na snahu být svébytným sequelem, těží pouze z nadužívání trademarků (Samara vylézá vážně ze všeho, co má obrazovku) a mytologii z původně zajímacího okruhu (snaha o "vědecké" pitvání kletby) posílají do uspávacího kopru (už viděné téma "najdi ostatky Samary a dopřej jim klid"). Mimochodem, ve filmu není jediná děsivá scéna, jelikož veškeré pokusy děsit končí buď na těžké přepálenosti (úvod v letadle), případně na absenci momentu překvapení (všechno ostatní jsme už viděli v prvních filmech - a lépe). P.S. V jedné scéně Samara vylézá z mobilního telefonu, což jsem věděl už před viděním filmu a byl jsem zvědavý, kterak si tvůrci poradí se záležitostí "cca padesátikilová holka prolézá pětipalcovým displejem". Mno, zklamu vás, mobil je v inkriminovanou chvíli utopen v hromadě cikád, které jsou na scéně samozřejmě jen proto, aby Samaře tuhle kompromitující chvilku usnadnily (nicméně fetišista má tím pádem v nabídce scénu "cca padesátikilová holka vylézá z hromady cikád"). Meh... (06.05.2017)

Inu sledovat Leonarda se Samarou bylo pro mě poněkud bizarním zážitkem... Ale pořád se to snaží ždímat původní vizi a nutno říct, že pořád se na to dá dívat. Samara už pro mě není tím bubákem, kterým pro mě byla v prvních kruzích z počátku milénia. Je mi jí spíš líto a byla jsem zvědavá, kam se pátrání letos vydá. A povedlo se: byla jsem překvapená výsledkem výzkumu. Lekačky mi nepřišly nijak smrtelné a myslím, že to není film, který bych musela vidět. (24.04.2017)

Nové Kruhy jsou spíše komedií než hororem. Nikdy jsem nezažil, aby se u hororu začalo smát celé kino. Holt těch trapných scén tam bylo dostatek a bohužel se člověk, alespoň já, vůbec nebojí. Samary si tu taky moc neužijeme a závěr je naprosto příšerný. Bohužel se ale určitě dočkáme pokračování, které by vzniknout nemělo. (08.02.2017)

„Noli turbare circulos meos,“ pronesl s arogantním úšklebkem Gutieréz. „Osculate posterior, debile,“ odvětil nasraně verbal neméně plynulou katalánštinou, nadrcenou k dokonalosti dlouholetým studiem příbalových letáků svých psychofarmak, a probodl ho. Pohledem natolik sžíravým, že už se ten manták znovu objeví ve studiu snad jen v případě, že bude nosit nějakému opravdovému režisérovi tortily ke svačině. Nejprve trojice narkoleptických matlalů narychlo uplácala kruhový scénář k bingu ve starobinci, poté se k tomu nachomejtl nějaký hispánský amatér, uchopil kruh mezi dvanáctkou a šestkou a zatáhl, načež totéž zopakoval mezi trojkou a devítkou. Ve vzniklém kosočtverci se pak vcelku bez reptání prznitelná italská kočička (jediné pozitivum) a mimořádné slizký, nesympatický a prkenný bukanýr, co si v mládí asi příliš často holil obočí, potácejí od ničeho k ničemu a chovají jako bitchíkovci po nukleotomii, aby jim náhodou místy až komická, nahnilá studniční mastňačka nezapatlala displej na elcédéčku. Výborná alternativa, když zatoužíte bezuzdně vyprcat nějakou vzpurnou figurantku a nemáte zrovna po ruce Rohypnol. Ale pozor, vy se samozřejmě musíte celou dobu dívat stranou, to dá rozum! (27.02.2017)