P.S.: Milujem ťa

Já moc tedy na Lovestory nejsem, ale udělal jsem vyjímku a musím říct že jsem strávil příjemné dvě hodinky. Gerard Butler jde z extrému do extrému po tom co mě udivoval v 300, kdy ukázal Peršanům zač je toho loket, se nám vyloupnul v romantice jako Ir co rád hraje na kytaru a ještě raději posílá po smrti psaníčka své manželce. PS: V roce 2024 jsem se docela slušně akorát tak nudil. Hilary Swank se podle mě do romantiky vůbec nehodí. Butler je svým způsobem trošku sobec, protože načasovanými dopisy akorát prodlužuje truchlení. Kamarádky jsou vyloženě trapné a ve svém věku by už mohly mít rozum. 50% (22.08.2009)

Po úvodní scéně jsem si říkal, že jsem pěkně naletěl a tak půl hoďky jsem se z toho vzpamatovával. Nakonec se to ale rozjelo a já se postupně naladil na správnou vlnu a od druhé poloviny je to vynikající, i když malinko posmutnělá, romantická komedie, které se dnes již moc netočí. Hilary Swank jsem neměl rád dokonce ani v Million Dollar Baby, ale tady je fakt skvělá a nakonec jsem si to celé slušně užil. Hodnocení tak nějak optimální, ale klidně bych se nedivil, kdyby tu viselo i 60%. (14.09.2018)

Tohle byl moc milý film. Hillary Swank byla jako Holly krásně křehká, něžná a zranitelná a tolik vnitřně zraněná ze ztráty milovaného muže. Její postupný návrat do života, za pomoci skvělých přátel, mámy, se kterou si nikdy moc nerozuměla a obrovské lásky Gerryho je vlastně podstatou celého filmu. Jen ten konec si mohli odpustit, nebylo ho třeba. (13.07.2008)

Pokud se chcete společně s přítelkyní podívat na nějaký film a nechcete, aby se vedle vás nudila, zatímco vy si budete vychutnávat zpomalené kamerové oblety okolo Megan Fox a souboje obrovských robotů, a pokud se na druhou stranu zase nechcete vy nudit u jejího oblíbeného Hříšného tance, udělejte kompromis a sáhněte po P.S. Miluji Tě. Přemíra cukru obsaženého v tomto slaďáku udělá vaší drahé polovičce zajisté dobře, přiměje ji promočit několik kapesníků a vám to film na oplátku vynahradí celkem nápaditým scénářem (víceméně...) a humorem, který některé scény mnohdy zachraňuje od přemíry patosu a většinou v poslední chvíli utne právě začínající citové vydírání páchané na divákovi. Nebudeme si nic nalhávat, P.S. Miluji Tě je film určený hlavně pro ženy, takže spousta mužů asi těžko rozdýchá přetvoření Geralda Butlera a čistě ženské nahlížení na něho jako na "pana dokonalého" a hezouna až za hrob (doslova), ještě že je tady Butler skoro stejný sympaťák, jakým byl v testosteronovém bijáku 300, takže se to dá přežít. Zato postava Hilary Swank, která půlku filmu prakticky probrečela, mi byla naprosto ukradená a o nějakém soucítění nemůže být ani řeč, ale jak jsem už psal výše, tohle je spíše ženská záležitost. Mě film emocionálně celkem minul, ale věřím, že pro něžnější pohlaví by mohl být film P.S. Miluji Tě událostí roku. Sice jsem se nenudil, párkrát jsem se dokonce i zasmál, ale i tak dám příště přednost takovému Pokání nebo nějakému z korejských majstrštyků, pokud dostanu chuť na nějakou romanci. Solidní film, nic víc. 60% (25.07.2008)

Těžké si stěžovat na film, který už svým názvem jakoby varoval „nejsi-li vysoce citlivá, zhruba třicetiletá žena, které sleduje Poštu pro tebe z jiných důvodů, než je sebetrýzeň či sociologický výzkum, miň mě“. K dobrovolnému zhlédnutí jsem se rozhodnul po zkušenostech s jinými, převážně jihokorejskými plačtivými melodramaty, jimiž vyvolané slzy měly příjemně očistný efekt. Peesko je bohužel přitažené za vlasy buď příliš, nebo nepříliš. Příliš precizní načasování záhrobních dopisů… pominu. Jestli Gerry před smrtí prodal nějaký orgán, aby na celou záležitost měl peníze… pominu. Že jsou všichni (dva) Irové podáni jako věčně nezadaní zoufalci, vyčkávající poslušně příjezdu princezny z Ameriky… pominu. Ale nemohu pominout nefér přístup k ženám, o nichž a pro něž by to celé mělo být. Závislost hrdinek na jejich mužských protějšcích je výsměchem slovu emancipace. Holly (Hilary Swank víc sluší vážnější role) se otrocky řídí příkazy možná milého, leč zesnulého, její dvě kamarádky bez výhrad akceptovaly, co se od nich čeká – najít si partnera a zplodit dítě – pročež hledají partnera/plodí děti. Největší tragédie Holly tedy spočívá v jejím osamocení a s tím související nemožností zachovat rod. Ad absurdum je fixace hrdinek na muže dohnána na loďce, kdy jsou po ztrátě vesel schopny jenom sedět a křičet, dokud neumrznou, nebo se pod vlivem „ponorky“ vzájemně nezardousí (zvolené řešení je samozřejmě humánnější a filmovější). Od většího cynismu mne dlouho odrazovala atypicky dlouhá otevírací scéna filmu, kdy o ústředním páru vtipně a bez zábran zvíme většinu podstatného. Celou ji završuje vystřelené oko a nakopnutý palec, s krásnou nenuceností narušující v jiných filmech nenarušitelnou atmosféru, jež předchází dokonalému milostnému aktu. S vyhlídkou více takových momentů jsem se dobral konce a zjištění, že nakonec vážně jde jenom o sladce malinovou červenou knihovnu. P.S., Nezlob se, ale víc než tebe miluji Můj život beze mne. 65% Zajímavé komentáře: k212, mm13, ScarPoul, PetaBlack, Skleni (07.10.2010)