Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek". (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (34)

aniiicka 

všetky recenzie používateľa

Heaven, I’m in heaven and my heart beats so that I can hardly speak and I seem to find the happiness I seek, when we’re out together dancing cheek to cheek...Krása! Tady mě asi Fred Astaire dostal úplně, když s Ginger tančili slavné Cheek to Cheek. Páni v cylindrech jsou muzikálová komedie s příjemným humorem, porcí romantiky a opět nádhernými tanečními čísly a hudbou (kromě ''Cheek to cheek'' zazní například Astairovo slavné ''Top Hat'' nebo třeba ''Isn't is a lovely day'' a ''Piccolino''). Radost, lehkost a elegance s okouzlující dvojicí Fred a Ginger. Vždy se ráda podívám:) ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Príbeh je opäť na vedľajšej koľaji, respektíve až niekde v treťom, štvrtom pláne filmu. Tými dôležitými aspektami sú tanec, step, spev a chémia medzi Astairom a Rogerskou. Toto poradie sa v priebehu deja mení. Nedá sa nemať rád film, kde sú Benátky zobrazené takým gýčovým spôsobom, aký by nedokázal vytvoriť ani Baz Luhrman a mám taký pocit, že základy jeho Paríža môžu siahať až niekde k Top Hat. Nedá sa ani nemať rád film, kde sa cíti hlavný hrdina ako v nebi. Postavy sa vážne rozprávajú, alebo sa hádajú, potom prejdú znenazdajky do tanečného čísla, kde sa na seba usmievajú, zazu zastavia a hašteria sa ďalej. Áno, takto má vyzerať poctivý gýčový muzikál z 30. rokov. ()

Reklama

Sawy 

všetky recenzie používateľa

"Heaven, I'm in Heaven!"Po všech stránkách dokonalá a nejlépe dotažená "astairovka",která má úplně všechno.Taneční čísla i písničky jsou dokonalé,Ginger nádherná,Fred tančí,zpívá i hraje jak nejlíp dovede a všechno je přesně tak krásně naivní a krásné,jak si to u těchto starých filmů představuju.Ne,na tenhle kult mi nikdo nešahejte! 90 % ()

Amarcord_1 

všetky recenzie používateľa

85% - Nedávno jsem viděl Felliniho "Ginger a Fred", a po dokoukání Top Hat začínám mít skutečně pozitivní vztah ke stepujícím lidem :o) Tento film je v podstatě komedie klasického střihu, s ústředním zamilovaným párem, spoustou omylů, a jedním chytrým sluhou. V celku klišé, ale to zde však ani jinak nejde. Jde o kochání se tancem a hudbou, obdivování scén, a k tomu sem tam nějaký ten steak na oko rozhodně přijde vhod... Veškerou jinou kritiku mi rok vzniku filmu neumožňuje, ale i tak bych asi nebyl ochodný hledat nedostatky na této "srdcovce". ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Je to fajn snímek a Fred Astaire je neskutečný tanečník, ale stejně zůstává u toho, že je to prostě jenom fajn. Ten příběh je takový blboučký, hezký, ale nijak mě moc nedostal. Hudebně je to stejně dobré jako tanečně... no dobře, tanečně je to ještě lepší, ale přece jen jsem čekal trochu větší vyváženost všech složek, nejen těch muzikálních. ()

Galéria (87)

Zaujímavosti (12)

  • Postava Itala ztvárněná Erik Rhodesem tak urazila Italskou vládu (a především Benita Mussoliniho), že byl film v Itálii zakázán. Stejný osud potkal o rok později i film Veselý rozvod. (Bajda)
  • Na konci filmu měla být skladba "Get Thee Behind Me, Satan", kterou zpívá Ginger Rogersová. Píseň byla ale vystřižena a později použita ve filmu Námořníci jdou (1936). (topesto)

Reklama

Reklama