Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek". (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (34)

Sawy 

všetky recenzie používateľa

"Heaven, I'm in Heaven!"Po všech stránkách dokonalá a nejlépe dotažená "astairovka",která má úplně všechno.Taneční čísla i písničky jsou dokonalé,Ginger nádherná,Fred tančí,zpívá i hraje jak nejlíp dovede a všechno je přesně tak krásně naivní a krásné,jak si to u těchto starých filmů představuju.Ne,na tenhle kult mi nikdo nešahejte! 90 % ()

Blofeld 

všetky recenzie používateľa

Na rovinu, děj tohoto filmu je i na muzikálové poměry dosti pitomý. Jenže tenhle film není o ději. Je o skvělé hudbě a nenapodobitelném tanečním stylu slavné dvojice Astaira a Rogersové. Trochu zamrzí, že ačkoliv byla Ginger Rogersová velice schopná herečka (jak dokázala o dva roky později v geniálním dramatu Stage Door s jednou z nejlepších hereček všech dob - Katharine Hepburn - a legendární Constance Collier), tady se příliš hrát nesnaží. Ale komu na tom sejde, když "v nebi, Fred je v nebi, a má pocit že jen přenádherně sní, a zas nachází klid v duši vlastní, když při tanci líčko k Ginger tisknout smí..." ()

Reklama

Eddard 

všetky recenzie používateľa

Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!) ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Príbeh je opäť na vedľajšej koľaji, respektíve až niekde v treťom, štvrtom pláne filmu. Tými dôležitými aspektami sú tanec, step, spev a chémia medzi Astairom a Rogerskou. Toto poradie sa v priebehu deja mení. Nedá sa nemať rád film, kde sú Benátky zobrazené takým gýčovým spôsobom, aký by nedokázal vytvoriť ani Baz Luhrman a mám taký pocit, že základy jeho Paríža môžu siahať až niekde k Top Hat. Nedá sa ani nemať rád film, kde sa cíti hlavný hrdina ako v nebi. Postavy sa vážne rozprávajú, alebo sa hádajú, potom prejdú znenazdajky do tanečného čísla, kde sa na seba usmievajú, zazu zastavia a hašteria sa ďalej. Áno, takto má vyzerať poctivý gýčový muzikál z 30. rokov. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Je to fajn snímek a Fred Astaire je neskutečný tanečník, ale stejně zůstává u toho, že je to prostě jenom fajn. Ten příběh je takový blboučký, hezký, ale nijak mě moc nedostal. Hudebně je to stejně dobré jako tanečně... no dobře, tanečně je to ještě lepší, ale přece jen jsem čekal trochu větší vyváženost všech složek, nejen těch muzikálních. ()

Galéria (87)

Zaujímavosti (12)

  • Fred Astaire trval na záběrech celých postav bez střihu, aby diváci viděli, že hvězdy skutečně tančí všechny obtížné prvky bez zásahu nějakých triků. (topesto)
  • Na konci filmu měla být skladba "Get Thee Behind Me, Satan", kterou zpívá Ginger Rogersová. Píseň byla ale vystřižena a později použita ve filmu Námořníci jdou (1936). (topesto)

Reklama

Reklama