Scenár:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrajú:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (viac)Obsahy(1)
O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.
Originální film byl oceněn cenou poroty. Komiks vyšel snad ve všech evropským zemích a těší se velké oblibě. U nás jej vydalo vydavatelství BB art. Do českých kin bude film uveden v listopadu tohoto roku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (445)
NAKONEC BUDEME MÍT SVOBODU A ROVNOPRÁVNOU SPOLEČNOST...... /// Tak za prvý: tady nejde o animaci! Fandové ,,dob ledovejch“ ať jdou rovnou k ledu (nebo k šípku? nebo někam úplně jinam...) Tohle je totiž POLITICKEJ ANIMÁK. Třeba jako ten Izraelskej. POUZE NACIONALISMUS NEBO NÁBOŽENSTVÍ LID SJEDNOCUJÍ. (kurva, líp bych to nevymyslel!) Irán (a jeho politickej vývoj) pohledem malé (dospívající... dospělé...) Marjane Satrapi, která díky svým názorů měla od mala našlápnuto na popraviště (aspoň to říká...). Každá (lehce) nevážná věc je okamžitě přebitá vážnou, třeba strachem z represe či udavačství. Vyjádření OSOBNÍCH pocitů z nesvobody, zmatenosti.... se sklony k anarchismu v zajetí islámu vážně i nevážně. Několik zajímavejch i vtipnejch nápadů, ale nějak mě nenapadá důvod k opětovnýmu vidění. Zřejmě nejsem žádnej velkej revolucionář, ani iránskej politickej aktivista. Jednoduše řečeno: zajímavej pohled na věci skutečné a nevyhnutelné.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt nevím, proč jsem ve škole dostal plastovej klíč. 2.) Zjistím, jak se paří (pařilo) v Iránu. 3.) Myslím, že je to známka punku. 4.) Thx za titule ,,Nigel“ a ,,Ferry". /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Fantastické vyprávění a obyčejném životě v zemi která je naprosto odlišná od té naší a přitom jsou životy a touhy lidí v ní velmi podobné jako život každého obyčejného člověk kdekoli ve světě. Říká se že v jednoduchosti je síla a jednoduchá animace v Persepolis je toho jasným důkazem, i pár linek stačí k vyjádření velmi složitých emocí a myšlenkových pochodů hlavní postavy, která v dětství prochází peklem a je svědkem těch nejhrůznějších událostí jaké si člověk dokáže představit, ale přitom je všechny vidí zkreslené dětsky naivní, idealizovanou a zjednodušující perspektivou a stejně tak je potom předkládá i divákovi... jenže divák na rozdíl od ní ví co přesně se ve světě kolem ní děje a za přívaly velmi vtipných scén vidí krutou zeď reality, takže na něj její vyprávění působí kouzelnou kombinací zděšeného odporu a pobavení (a obzvláště český divák, paralela k době diktatury u nás je pro něj více než zřejmá). 9/10 ()
Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... ()
První kniha je převyprávěna strašně rychle a spousta věcí je vynechána. Pak naštěstí výprava zpomaluje. Ve filmu je pár scén, které zajímavě doplňují komiks nebo díky kterým jsem lépe pochopil souvislosti. Závěr je vynikající. Hodina a půl je ale na převyprávění strašně málo. Dokázal bych si představit i dvouhodinovou stopáž. Kdybych před shlédnutím nečetl komiks, tak bych filmovému zpracování možná přidal i tu poslední pátou hvězdičku. Komiks je mnohem detailnější a je více prokládán odlehčujícím a v druhé knize často drsným humorem. Film vyznívá mnohem smutněji a spoustu věcí si člověk musí z náznaků domyslet, protože se do hodinu a půl trvajícího filmu nevešly. Po doběhnutí titulků bylo v sále zvláštní ticho a asi se nenašel nikdo, kdo by neuronil slzu. Spousta holek brečela jak želvy. Takhle se mě citově nedotklo moc filmů. Nechápu, jak tu filmu někteří vytýkají podporu komunizmu. Jde o naprosté nepochopení kulturních, politických a historických souvislostí. Komunizmus v Íránu byl něco jako protikomunistický odboj u nás, znak rebélie, boj proti systému, naděje na lepší zítřky. ()
Málokdy se stane, že bych se na nějaký film podíval bez předchozí přípravy. U Persepolisu jsem to riskl a risk se vyplatil. Musím říct, že především první polovina filmu mě nadchla. Během prvních dvaceti třiceti minut se divák v působivé a hlavně nenásilné zkratce dozví něco málo o Islámské revoluci, o nadějích které přinesla i o krutém vystřízlivění které následovalo. V závěru film sice ztrácí tempo (možná to byl tvůrčí záměr?), ale i tak se jedná o velice kvalitní film. Dodatek - výtvarná stránka filmu je naprosto luxusní! ()
Galéria (24)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (12)
- Persepolis bylo hlavním městem Persie a leží na území dnešního Íránu. (Facillitant)
- Píseň „Eye the Tiger“ se poprvé objevila ve filmu Rocky III (1982) a opakovaně se objevuje na pozadí scén, kdy hlavní hrdina trénuje. (Facillitant)
- Ve filmu jsou v barvě vyvedeny pouze scény ze současnosti (myšleno z pohledu snímku). Tedy na úplném začátku a poté až na konci. (DaViD´82)
Reklama