Persepolis

U tohoto filmu mě zajímal tvůrce. Že má Marjane Satrapi nevšední talent a schopnosti o tom nemůže být ani pochyb. Když o tom člověk přemýšlí v jistém smyslu, tak jen málokteré ženě ze Středního východu bylo dopřáno dosáhnout takového štěstí, aby se prosadila v komiksové nebo filmové branži s vyprávěním svého života. Cením si toho, že měla takovou odvahu pustit se do celovečerního kresleného filmu, který byl v její rodné zemi předem odsouzen k zákazu. Vraťme se však k ději, v něm běhají cizokrajné kreslené obrázky, s kterými film částečně stojí a padá. Marjane Satrapi sděluje vzpomínky a myšlenky prostě a bez okázalostí. Pokud se někdo alespoň maličko zajímá o problematiku islámu a historii, tak zde není také nic převratného, co by vyloženě překvapilo. Největší kvalitou příběhu je emocionální působivost, která je nejsilnější stránkou filmu. Sluší se dodat, že na filmu je pozoruhodné i to, že animovaný film pro dospělé dokáže tak hluboce zaujmout. (05.08.2010)

Což o to, animace se mi líbila, ale v porovnání třeba s filmy Valčík s Bašírem, Renesance či naším Aloisem Nebelem mi příjde, co do její bohatosti, chudší. Jinak líčení života v Íránu (a částečně v Rakousku) je zajímavé (i z historického hlediska), přesto jsem čekal trochu větší nadhled a více humoru, film občas sklouzával do docela depresivního dramatu a když už v něm byl, tak ho zase brzdilo určité "zjemňování", takže žánrově mi Persepolis moc vyrovnaný nepřišel. Jinak z filmu docela dost vyzařuje ženský pohled na věc, vůči kterému rozhodně nic nemám, ostatně hlavní postavou je žena, ale dost skutečností v něm to podle mě ovlivňuje. Jen je škoda, že si tvůrci trochu více nevyhráli s jazykovou složkou, slyšet skoro neustále francouzštinu i v nefrancouzských prostředích trochu ubralo na autentičnosti. Možná jsem trochu sklouzl do kritiky, což nebylo úplně mým záměrem, každopádně Persepolis rozhodně stojí za zhlédnutí, i přes těch několik much, a za sebe to vidím na slabší 4*. (17.12.2011)

Oproti pětihvězdičkovému komiksu trpí Persepolis - film často dějovou a informační přehuštěností, dost chybí místa, kde by se tok vyprávění mohl zastavit a divák by všechno pořádně rozumově i emocionálně vstřebal (i tak je smutně fascinující novodobá historie Iránu v komiksu výrazně podrobnější). Takové scény tu sice jsou - např. Eye of the Tiger či závěrečná tragedie, ale bylo by jich potřeba víc. Jinak ale samozřejmě doporučuji! (30.12.2007)

Představte si, že je rok 1979, vám je deset let a jako osoba ženského pohlaví musíte nosit šátek. Ulicemi otřásá demonstrace a vy sníte o tom, že budete prorokem. S ostatními dětmi si hrajete na revolucionáře a nechápete, proč se to rodičům nelíbí. Ať chcete či nikoliv, brzy se vám zamlžené brýle dětskosti rozostří a vy na vlastní kůži ucítíte, že pravdu v učebnicích nenaleznete. Přátelé vaší rodiny mizí ve vězení a vy chcete zjistit proč. Animovaný film Persepolis je autentickou výpovědí v undergroundovém black-and-white stylu malé rebelky s velkými sny, která se ocitá v zajetí politiky, ale rozhodně se nehodlá vzdát své svobodomyslné individuality. Autorce komiksu a spolurežisérce filmové verze se podařilo popsat politické události rodné země a svou proměnu v ženu s nadhledem a působivou ironií. Snímek totiž není jen o politice, ale především o dospívání. O dospívání iránské slečny, která poznává sama sebe v kontrastu s okolním děním. Autorka nesklouzává ke skepsi, ale vypráví i ty nejsmutnější události s důvtipem jí vlastním. Je vtipná, ironická, kousavá, cynická... a kouzelná. Přestože nejsem fanouškem animovaných filmů ani komiksů, tento výplod mě zaujal, a to zejména svou vizuální stránkou. Stylizovaná komiksová kresba nahrazuje prostředky filmové řeči vyloženě excelentním způsobem – vyjadřuje i to, čeho se v hraném filmu dá jen těžko docílit. Ve výsledku tak „plochá“ Marjane a její rodina a přátelé působí lidštěji než mnozí její „trojrozměrní“ kolegové. Hořkosladký nádech dodává filmu ten správný punc, komiksová struktura originálnost, komentář hrdinky v retrospektivním stylu vyrovnává rovinu humoru a vážnosti, jednoduchá animace podtrhuje autorčin nadhled. Pro svou originálnost, otevřenost, sladkou naivitu a hořké zrání jsem si Persepolis zamilovala. (24.10.2008)

Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... (13.01.2008)