Traja cudzinci

Snaha debutujúceho režiséra Bertina oživiť v poslednej dobe stagnujúci hororový žáner návratom ku koreňom je síce sympatická a nie zriedka je jeho samoúčelné strašenie aj naozaj pôsobivé ale na to aby zaslúžil skutočné uznanie, bohužiaľ zlyháva v zbytočnostiach. Nevadí mi, ak sú záporáci vždy o krok vpred ale tie "nadprirodzené schopnosti" si skutočne mohli odpustiť, alebo aspoň schovať do Heroes. Filmu, ktorý sa snaží tváriť ako "inspired by true events" to iba zbytočne podkopáva nohy, ešte viac ako absencia akejkoľvek pointy. Napriek tomu na debut vôbec nie zlé a palec hore pre prípadné ďalšie Bertinove filmy. (10.10.2008)

STRANGERS jsou psycho-horrorem, který nabourává středostavovské konvence o bezpečnosti domova ("Proč to děláte?" - "Protože jste doma.") a který v divákovi úspěšně vzbuzuje pocit, že to, co sleduje, se skutečně odehrálo, přestože závěrečné titulky s povinným dodatkem ho vyvedou z omylu. Nejedná se o "klasický" a ani "ničím originální" horror, protože i když zde nechybí znepokojující adiegetická hudba, vsází se především na tu diegetickou (country mi osobně nahánělo hrůzu už předtím) a přestože jak masky padouchů, tak i jednotlivé scény vycházejí z žánrové minulosti (viz scéna se šatníkem ala HALLOWEEN), ta se přepisuje. Pečlivě a pomalu budovaná atmosféra, kdy se nejdřív divák téměř unudí pomalým temporytmem a sledem běžných činností k smrti, aby pak na něj následný psychoterror zapůsobil o to víc, výborný herecký výkon Liv Tylerová a i výjimečné uchopení žánrových schémat (smrtelné nebezpečí neslouží k znovu-navázání, popř. utužení vztahu páru...) dělají z filmu pětihvězdičkovou záležitost. Chcete-li, můžete ji číst jako podívanou brojící proti předmanželskému sexu, protože než na to pár vlítne, někdo mu zaklepe na dveře a v závěru kluci na kole rozdávají křesťanské příručky. :-) STRANGERS se tak zařazuje po bok horrorů, které dovedou vyvolat pocit, že po světě se pohybují nebezpeční šílenci, zde umocněno tím, že jejich tváře - na rozdíl od např. té Hannibalovi - neuvidíme. (28.08.2008)

Vůbec jsem nečekala, že by se mi mohli "Oni" takhle líbit, ale stalo se. Hlavním důvodem je mrazivá psycho-atmosféra, která funguje naprosto famózně, a to především ve scénách, kdy je Liv v domě sama. K tomu nejde dodat nic jiného než wow, wow a zase wow, protože tady jsem si skutečně pořádnou chvíli říkala "Ty vole, já se fakt bojím!!!". A jelikož se mi to už pěknou dobu nestalo (dnešním horrorům totiž tahle nejdůležitější složka chybí), nezbývá mi nic jiného, než udělit čtyři hvězdy. I když slabé, protože rozuzlení mi ke zbytku filmu spíše nesedlo než sedlo... (06.11.2010)

Naprosto průměrný horor, který nikde jinde, než v kině neobstojí. Celá zápletka, která má v sobě pár typických lekacích scén odhadnutelných půl minuty dopředu zkrátka pocit zoufalství nenavodí. Když člověk překousne fakt, že se polozblázněná Liv Tyler s vymknutým kotníkem plíží v nejosvětlenější části trávníku a vrazi kolem ní jen procházejí a nedokážou jí najít, bude se chvílemi i bavit. Na konci filmu, který se okoření nechutným ubodáním hlavních představitelů (patrně se tím nahradil nedostatečný počet "strašidelných" scén), jsem se pokoušel zamyslet, co chtěl básník říct? Chápu, že veškerá nelogičnost se snažila omluvit dopředu "šokující" větou o vraždách v USA. Já ale dost pochybuji, že se tři vrazi jen tak z nenadání vydají do pustiny, v které očividně život nekvete zrovna v době, kdy se tam chystá mladý pár vracející se ze svatby. Na druhou stranu jsem byl spokojen s vrahy, které bych v noci potkat nechtěl ani ve městě, natož v nějákém zapadlém prdelákově. Liv Tyler a Scott Speedman si také odvedli svojí práci dobře, hlavně za ně dávám 60% (23.11.2008)

Mrazilo mě pořádně, celou dobu jsem měl hodně nepříjemný pocit, přespávání na chatě už nikdy nebude stejné. Příběh sice dle skutečných událostí není (i když se divákovi snaží tvrdit pravý opak), a není ani bůh ví jak originální, dokázal mě však přikovat do křesla a nepustit. Hlavní dvojka je sympatický páreček - žádná superštíhlá kostička s frajírkovským modelem - který celou dobu působí uvěřitelně a hlavně se nechová jako banda retardů (narozdíl od hororové konkurence). Atmosféra zde graduje pomaloučku, při prvním zaklepání na dveře jsem byl ještě v klidu, jak se však na scéně poprvé objevil chlapík s maskou, i když jen v pozadí a ve stínu, krve by se ve mně nedořezal. Ke konci se pochopitelně vše zrychluje a na samotném konci už se nehraje na atmosféru, nýbrž na pocit šoku, kdy chladnokrevné obrazy střídaly pohledy na lhostejné chování záporáků a zoufalé a pro mě velmi nepříjemné (hlavně po sluchové stránce) prostřihy na ústřední dvojici. Já byl spokojen a i přes pár nesmyslů k pousmání hodnotím vysoko. (07.04.2009)