Traja cudzinci

Oceňuji myšlenku natočit pro změnu horor, v němž lidem nejde po krku nadpřirozená pakáž, ale obyčejní smrtelníci. Spolu s postavou Liv Tyler bylo tohle ovšem to jediné, co mě na Nich (či jak Je mám skloňovat) nakonec zaujalo. Film byl totiž nudný, nebál jsem se při něm, ačkoliv se u hororů bojím rád a často, mám-li důvod, a jediné, k čemu mě příběh nutil, bylo žasnout nad nablblostí scénáristů. Jeden příklad idiotského chování postav za všechny - mnou volně parafrázovaný myšlenkový pochod hlavního hrdiny: "Jé, hele zlato, někdo se nám snaží prosekat sekerou skrze vchodové dveře. Tak já do nich zevnitř střelím brokovnicí. Co na tom, že do dveří udělám díru jako do stodoly. Třeba se ten moula lekne a poběží sekat zase chvíli k sousedům." Jak říkám - ztráta hodiny a půl (na to, jak je film krátký, byl ještě pořád dost dlouhý), během níž jsem akorát dostal chuť podívat se na Peckinpahovy ne-pře-ko-na-tel-né Strašáky.___P.S. "Postavou Liv Tyler" opravdu nemyslím její roli.___P.P.S. Skutečnou hrůzu mi nahnala snad jen jedna otřesná country píseň hrající z gramofonu. Brrrr, bude se mi o ní zdát, vím to. (06.03.2011)

| Scenár: Bryan Bertino | Hudba: Tomandandy | Produkcia: Nathan Kahane, Doug Davison, Roy Lee | Distribúcia: Rogue Pictures | Štúdio: | Rozpočet: 9 miliónov $ | Tržby: 82,344,798 $ | Nebyť Liv v obsadení, k tomuto kusu by som sa bol určite nedostal. Neľutujem však, že som to videl. Celkom slušná atmosféra, avšak: musel som sa šialene sústrediť nato, aby som sa bál, ináč by to so mnou ani nepohlo :D - a to je zle... Ps: Veľmi podobná konštrukcia, ako u Paranormal Activity. Akurát tam tá gradácia fungovala viac. Pps: Ďaľší príklad toho, že horor môžete natočíť aj u Vás doma v pivnici s najatým bezďákom s papierovým sáčkom z albertu na hlave ;) (27.01.2011)

Jako horor slušné, ale v celkovém kontextu rychle zapomenutelné dílo. A to i přes slušný hororový výkon hlavní představitelky a největšího taháku celého filmu. !!!SPOILER!!! Neurčité a otevřené konce mi u filmů obvykle nevadí, ale dívat se skoro hodinu a půl na to, jak tři lidi nejdřív psychicky terorizují jiné dva lidi, aby je potom zavraždili a já se ani nedozvěděl kdo to byl a proč to dělal, to je i na mě moc. !!!SPOILER!!! (16.01.2009)

„Proč nám to děláte?“ - „Protože jste doma.“ No ano, kdyby se v noci procházeli po venku a nebo spali pod širákem, nic z toho by se nestalo. Tak je to jednoduché.. Domácí invaze má v americké historii bohatou tradici (vzpomeňte na Clutterovy z Kansasu či návštěvu u Polanských) a kinematografie na ni myslí už od Griffithovy The Lonely Villa (1909), takže v rámci tohoto subžánru je z čeho vybírat a já mohu s klidným svědomím prohlásit, že The Strangers patří k jeho šedivému dnu. Scénář měl maximálně osm stránek (z toho jedna byla storyboard Liv Tyler ve vaně), nějaká tenze prakticky neexistuje, všechny postavy se chovají nesmyslně (hodným jde o život, ale musí se rozdělit, zlí používají taktiku „jsem za tebou, ty o mně nevíš a pak zase zmiznu“), kamera je připoutaná k neposedné Sově, při trapných lekačkách někdo v masce nebo se spodkama přetaženýma přes hlavu udělá za oknem baf a celé to působí jako zaseknutá gramofonová deska. Bertino je svým způsobem kouzelník, protože z hodiny a čtvrt dokázal udělat věčnost.. (23.05.2018)

To snad nemá cenu ani komentovat ... Hodinu budu někoho strašit a chodit kolem baráku a po baráku, abych si do něj pak párkrát píchl nožem. Naprostá prasečina, která si hraje na něco, co není a nikdy nebude ... Bavil jsem se prvních 15 minut, pak už mě to přestávalo bavit, protože to bylo furt dokola, až jsem zažínal usínat. Chování jak útočníků, tak hlavních postav - mileneckého páru bylo NAPROSTO a trapně nereálné a nerealistické, stejně jako řada scén. Tvůrci by se měli podívat na 36 let starou Cravenovu klasiku The Last House on the Left, aby viděli, jak takoví úchylní a sadističtí útočníci fungují, jednají a jak se chovají... Těchto trapných karikatur, které jen postávaly kolem baráku a občas hodily šutrem, jsem se opravdu bát nemohl, protože nic takového se ve skutečnosti takto stát nemůže. Prostě naprostý propadák, naštěstí jsem to tušil... (30.12.2008)