Scott Pilgrim proti zvyšku sveta

Enormní porce nápadů a originálních drobnůstek, vizuální nátěr, prostě přestylizovaná rychlopalba, která se snaží vystihnout život trendy-mládeže. Videohry, comicsy, hudební kluby a láska. Přese všechnu chytlavost mi v hlavě bušila otázka "Proč?". Proč utopit takovou tsunami drobných radostí do banální storky, která má hloubku plošinové gamesy a nestihne strhnout ani během romantických pasáží? Proč Wright plýtvá svou kreativitou na takovou píč... pardon, geekovinu? Pilgrim je líbivá a hravá jednohubka, nic víc. Když už do opulentní a "progresivní" slepé uličky, do které obyčejný lid nechodí, pak se Speed Racerem. Místy už lehce odzívaných 65%. (26.08.2010)

„Break out the L-word.” Láska bolí... doslova. Scott Pilgrim by o tom mohl vyprávět. Já naopak mohu za sebe bez jakýchkoliv výhrad potvrdit, že takhle omamně stylizovanou šílenost a zároveň nehorázně kulervoucí nářez jsem naposledy zažil u Speed Racera sourozenců Wachowských. Vypadat takhle většina romanťáren, tak na ně lezu do kina každý den. (29.08.2010)

Svým způsobem velmi věrná adaptace a důkazní materiál Wrightových (ne-zas-tak-neomezených) schopností mimo britské ostrovy, z něhož však i přes tunový příděl originálních nápadů, odkazů a parafrází zůstává lehká (ale opravdu jen lehká) pachuť v ústech pokaždé, kdy si čtenář komiksu vybaví, co ho na předloze bavilo nejvíc a co filmovému Pilgrimovi nejvíc chybí. A totiž lépe vyprofilované postavy a vztahy mezi nimi, jež musely být vzhledem k obsáhlé předloze (6 sešitů, každý o víc jak 100 stranách) značně zredukovány a - ač mě to strašně bolí přiznat - místy až vykastrovány (Culkinův Wallace je výborný, jeho předobraz je ale geniální). Znalost komiksu je tím pádem výhodou (díry si holt sami doplníte) a zároveň i přítěží (víte, o co přicházíte), jež filmu svazuje končetiny a táhne ho minimálně o jeden level níž. Trochu ale Wrighta podezřívám, že si byl téhle slabiny vědom (jedna postava v Chaos Theatre situaci sympaticky glosuje) a tím vymodlil Scottovi nejen extra život (anebo cheatoval?), ale i patinu uvědomělého počinu, který ví, kde má limity (dějové a myšlenkové zkratky) a snaží se je když už ne (protože to nelze) překonat, tak alespoň něčím vynahradit (stylová akce, humor, audiovizuál obecně). Což mi ke spokojenosti stačí, byť generační klasikou navždy zůstane jen O'Malleyho kreslený masterpiece. P.S.: Civalova poznámka o plýtvání kreativitou je poměrně vtipná, neboť Wright v případě Scotta Pilgrima až na pár výjimek pouze kopíruje nápady z komiksu (první hodinu je to skoro přesný "copy and paste") a z vlastních rukávů sype až překvapivě málo. (29.08.2010)

od Wrighta jsem do Scotta viděl jen jeden film (zase natočil jen o jeden více) - Hot Fuzz a to byla nekompromisně brutální jízda v jedné nepříliš sympatické anglické vesnici, ale až na dobré herce mně to nezaujalo až tak, jak sem čekal. Přece jen humor mi nějak nesedl a občas mi te přehnaná snaha o efektivnost nešla k duhu. Štěstí, že to mělo tu pointu a nabušený závěr. Pilgrim proti světu je o něčem úplně jiném než Jednotka i Soumrak a možná, že pár lidem ten přechod Wrighta k něčemu tak odlišnému nesedl, ale mně po předchozí zkušenosti naprosto překvapil. Jakoby to ani netočil on.. No samozřejmě ta hra na efekt a úchylnost děje je tu taky vyhnaná do nejvyšších sfér, ale díky tomu, že to tak je zamýšlené a nikdo něco jiného nepředstírá mně úžasně překvapila a po Kick-Assu je to takhle druhý nejlepší film ze sféry neblockbusterů a neocenovaných filmů. Aneb zlatá střední cesta. Z počátku má film jemnější tempo, ale díky perfektním hereckým výkonům všech zůčastněných tohoto "tripu" a samozřejmě díky neustálému prolínání se filmu s herními efekty funguje super i tahle část. A pak když Patel a za ním postupně celá Liga, je to tak adrenalinové, že se tomu zážitku nic na světě nevyrovná. Culcin háže smrtící hlášky, Cera je jako obvykle roztomile zpomalený, postava Winstead Ramona je k sežrání (ty její xichty..) a výkvět záporáků v čele Evansem a Supermanem Routhem se snaží co nejrychleji dostat Scotta ze světa. A to vše za doprovodu cinkotu mincí a herního voiceoveru. Konec tentokrát nemá žádnou pointu, ale hlavní je, že tempo nepoleví a já jsem dostal další z opravdu výjimečných zážitků. GAME OVER. UPDATE: nejprve sem si myslel, že přes všechny kvality to na dokonalost a emočnost Kick-Ass nemá, ale po druhém, stejně kvalitním orgasmu se hluboce omlouvám. A přestávám raději tyto dva filmy srovnávat, každý je perfektní ve svém poli působení. PS: soundtrack je jen o něco méně kvalitní než u Kick-Ass PPS: sakra, zase :) (23.12.2010)

Bravurní převedení rozsáhlé a nápady napěchované předlohy do formátu dvouhodinového filmu. Stylové hračičky s komiksovými SFX a videoherními symboly jsou dynamické, ale také doslovně převzaté z předlohy. V čem však filmový Scott Pilgrim obstojí jako tvůrčí počin je právě to, co ho dělá filmovým. Adaptace nápaditě užívá jumpcutů a elyps jako ekvivalentů vůči komiksovým „střihům“ mezi jednotlivými panely. Hudba, která byla v komiksu vizualizovaná, zde dosazením zvukové dimenze dostává přední úlohu. Přes všechny přednosti snímku je na první pohled pochopitelné, proč toto nemohl být komerční hit. Už samotný koncept alternativně pojaté romance pro alternativní mládež popírá blockbusterový úspěch, ale především je tu fakt, že snímek (ostatně jako komiks) docení především lidé, kterým náct už bylo před mnoha lety (dnešní mládež opravdu nehraje osmibitovky). Přes tento generační paradox je ale Scott Pilgrim sále film o současné generaci náctiletých a jejích postojích k světu (proto je také v základu plytký a sebestředný). Americká floskule "a cult in the making" tento film plně vystihuje. 9/10 - více v recenzi pro A2 (26.08.2010)