Scott Pilgrim proti zvyšku sveta

Vesměs jsem nevěděl do čeho jdu. Jediná informace byla, že to má docela vysoké hodnocení, a že je to komedie. Ze začátku jsem měl trochu problém se "zaškatulkováním". Připomělo mně to Kick-Ass, který se také v pravém světle ukázal až po pár minutách. Ovšem bádání končí prvním zápasem. Pořád mám v hlavě výraz mojí ženy, která v tu chvíli přišla a trochu nechápavě se zeptala, jestli už na začátku uměl Scott létat. Uklidnila ji odpověď, že do teď byl film zcela seriózní. No a...líbilo se nám to hodně. Opravdu hodně originální nápad a z nostalgie k Street Fighteru a dalším bojovkám jsem uchcával do gatí. (27.02.2011)

Vizuálně pestré a nápadité ztvárnění poněkud prázdného příběhu. Není to však jen načančané nic, vizuální hříčky přímo ovlivňují filmové vyprávění, jsou jeho součástí, tudíž formu a obsah nelze striktně oddělovat. Byť práce s obrazem zde není tak promyšlená a účelná jako ve Speed Raceru, dokáže trefně a (dů)vtipně navodit pocit skloubení filmu a videohry. Je to originální a docela zábavné - zábavné natolik, že člověk až zapomíná na to, jak šíleně triviální samotný děj je. Opravdu nějaké pojítko s reálnými vztahy, či drobné inteligentní sdělení by bodlo. Špetka humoru, bláznovství a retro atmosféra dokáže sice leccos zachránit, ale i to zde má svá hluchá místa... 7/10 (05.11.2010)

V podstatě si neumím představit, že by převod videoherního narativu a komiksového stylu do filmových vyjadřovacích prostředků mohl dopadnout lépe. Nejde o to, že jednotlivé dílčí prkvy byly k vidění jinde ve stejném provedení, aby se vyjádřila specifičnost čtení komiksů oproti filmům či se vyjadřovala specifičnost časoprostorového pojetí a zákonů fikčního světa videoherní logiky oproti té filmové. Jde o to, že v takové míře a takto pohromadě ony dílčí společné prvky nebyly nikdy předtím k vidění. Neznamená to ale, že by se oslabovala síla filmového média na úkor her či komiksů, jako se to přihodilo jiným věrným adaptacím, ale naopak dochází k ozvláštnění na mnoha rovinách. Když už si člověk říká, že by mohlo dojít k tomu, že by se ono nepřeberné množství ozvláštňujících prostředků stalo konvencí, najednou na nás čeká narativní či stylistická finta. A ačkoliv bude tento biják oceňován především za svoji montážní stránku, uznání si zaslouží spíše mizanscénové (jak se to skloňuje?) řešení, což je patrné na famózně inscenované závěrečné bitce dvou párů. Čirej nerdgasm. (12.10.2010)

Co čekat od režiséra Soumraku mrtvých a Hot Fuzz, když se rozhodne vyprávět o krizi dospívání? A vlastně si člověk i touto otázkou i odpoví. Edgar Wright by si z fleku mohl založit univerzitu a vyučovat na ní kurz "Jak převést komiks na plátno." Protože s takovou důslednou a do puntíku dotaženou adaptací nepřešli ani pánové Raimi, Nolan, Rodriguez či Snyder. A to je co říct. Nejspíš budu osamocen, ale mě si film získal spíš svým tématem, než svým zpracováním. Tak trefný komentář k době, kdy mladí muži poznávají svět, jsem tedy nečekal. (28.02.2011)

Zatraceně povedená arkádovka, která si zasloužila mnohem lepší dějovou kostru. Příběh samotný je jednoduchý, ba až banální, ale Wrightova režie spolu s neodolatelným a neskutečně zábavným videoherním kabátkem jej vytahují nad průměr. Průser nastává ve chvíli, kdy se styl okouká. Snímek plný hříček a neskutečných nápadů však stojí za zhlédnutí. (24.01.2011)