Takéto je Anglicko

Zvláštní film. Jednak ho těžko pochopí ten, kdo se nevyzná v skinheadské historii a jednak ho může těžko pochopit ten, kdo není poddaným Jejího Veličenstva - stejně tak cizozemec nikdy nemůže úplně pochopit Pelíšky. Nicméně jako sonda do anglické společnosti z léta 1983 to bylo výborné a stejně tak byli výborní herci - ze začátku jsme měl sice trochu problém se Stephenem Grahamem, protože jeho role Tommyho z Podfu(c)ku se mi nesmazatelně vryla do paměti, ale postupem času jsem na Tommyho zapomněl a Graham mě mile překvapil. A pak tu byl pochopitelně skvělý Thomas Turgoose a zajímavá Vicky McClure jako Lol. 85% (02.02.2009)

Keď nemáš holú hlavu, na nohách Martenzi a košeľu Ben Shermann tak tu nepatríš... Jeden z mála filmov, ktorý ukazuje skinheadov z väčšej časti ako ľudské bytosti. Toto nie je o vojne medzi čiernymi a bielymi. Tu sa rasizmus preberá len okrajovo. Je to hlavne o súdržnosti, priateľstve a partii. Nie je tu jediná bitka. hoci sa k boju na uliciach schyľuje, nikdy k nemu nedôjde. Film sprevádza úžasná hudba a keby ju zložil H. Zimmer tak je podstatne slávnejšia. Herci odviedli slušnú robotu, film je skvelý a záver ma šokoval. Šokoval iste mnohých, zvlášť keď si celý čas vravíte, že ten bývalý väzeň Combo nie je až taký pako. K Shaunovi sa správal takmer ako otec. a zrazu skrat...Film ktorý rozmätá všetky predstavy o filmoch na tému skinhead...80%. (02.02.2013)

Rok '83. Jedinečný vhled do života obyčejných lidí v neobyčejné době. Právě slovo vhled je to co tento nezávislý film odlišuje od velké většiny podobně laděných filmů. Autobiografickými prvky zmizelo jednoduché černobílé rozlišení postav. Postav maloměstských znuděných výrostků v postimperiální verzi doby temna. Postav žijících si vlastní život, ne život vykonstruovaný perem scénáristy. I zde se chvíle každodenní radosti a nudy jen zřídka střídají s dechberoucími dramatickými momenty. S přibývajícími díly se tak této první a nejvíce šokující „epizodě“ dostává stále větší hloubky a člověku najednou dochází že možná nesleduje jen nějakou partičku z anglických West Midlands, ale dost možná i své vlastní okolí. (22.01.2012)

Hrozně dobře vybraní herci, nesmírně stylově přesné, smnoha výstižnými dobovými detaily. Bohužel celé pojaté tak, že to víceméně omlouvá rasistické hnutí skinheads jako pouhé osobní prohřešky nešťastných jedinců. Toto je obecně problém všech filmů o skinheadech a rasismu: nepoměr mezi společenským a soukromým, kombinace moralismu a skrytých vnitřních sympatií pro jedince určitého typu, nepoměr mezi touhou být sám sebou a být členem směčky... (05.06.2008)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)