Takéto je Anglicko

Skinheadem se člověk stává, má-li špatné sociální zázemí, a skinheadi se dělí na ty hodné a na ty zlé, přičemž ti hodní vás ochrání před šikanou a jsou to velice dobří kamarádi zastupující rodinu a ti špatní jsou vlastně taky dobří kamarádi, kteří za vás jdou odsedět několik let zločin a nebezpeční jsou jen v tom případě, pokud se zhulí a opijou. Pokud s tím nesouhlasíte, budete mít s THIS IS ENGLAND dost vážný ideologický problém, který nezmění ani to, že vychází ze skutečných událostí a je silně autobiografický. Ale i kdybych pominul ideologii, stále se jedná o hloupý, v závěru nabubřele tezovitý a špatně odvyprávěný film, který je manýristický ve snaze prohudbit se až do konce, ale na kterém stojí za pozornost typově velice dobře obsazení herci a evokace Anglie let minulých. Jenže tenhle britský film, přestože ho otvírá a uzavírá montáž záběrů vystihující zemi, nepodává žádnou zprávu a selhává. (05.06.2008)

Velmi zajímavej film o fenoménu skinheads, kterej zčásti ukazuje tuhle subkulturu bez rasovejch předsudků, který s původní ideologií neměly nic společnýho. V první části filmu se režisér zaměřuje především na životní styl, což je oproti většině skinheadskejch filmů, který se zabývaj převážně ideologií, vítaná změna, ve druhý části je pak důraz kladenej právě na ideologii včetně prvků rasismu, kterej nakonec rozdělí partu stejně tak, jako ve skutečnosti rozdělil celou subkulturu. Film obsahuje spoustu přesnejch tématickejch detailů včetně oblečení, odkazů na zlatej rok 69 a ideologickejch prvků jako jsou patriotismus, sociální nespokojenost nebo jednota. Velmi dobře je vybraná i hudba a herci, jejichž prostřednictvím nejenže konečně skinheads nejsou vyobrazený jen jako plešatý násilníci, ale taky je díky nim z filmu patrná spojitost skinů s jinejma subkulturama jako jsou punk nebo jamajský rude boys. Na postavě Shauna je navíc dobře vidět, proč se mladý lidi přidávaj k subkulturám, ať už jsou důvodem potřeba vzoru nebo problémy se sociálním přizpůsobením. Zatímco filmu Romper Stomper chybí výraznější myšlenka, kterou This is England má, oproti Kultu hákovýho kříže tady zase schází výraznější moment, kterej by vás posadil do sedaček. Jako objektivní výpověď o skinheads má ale This is England z týhle trojice jasně navrch. (10.12.2010)

Tento snímek je zajímavou sondou do světa skinheadů v Anglii. V lecčems se liší od našich lebkounů, ale myslím, si že to bude úplně stejná primitivní lůza plná zakomplexovaných deprivantů jako u nás. Mám právo to říct, protože, co by čtrnáctiletý, jsem taky s jejich idelologií koketoval. Naštěstí jsem však dospěl a za toto období se hluboce lidsky stydím. Oceňuji, že film kašle na politickou korektnost a nechává tak některé postavy, jako třeba Woodyho, aby byly celkem fajn obyčejní kluci. Démonizovat je a dělat z nich černobílé psychopaty, by jim snad ještě prospělo. Vidět je kouřit trávu a poslouchat ska, je pro našince skoro k neuvěření. Závěr je jako vystřižený ze života, on taky je, a ukazuje s kým máme tu "čest." Stephen Graham podává oslnivý herecký výkon a je vidět, že si roli fakt užil. (09.05.2008)

Železná lady vládla deregulačno - privatizujúco - militaristickým spôsobom zatiaľčo na uliciach dorastala oceľová mládež. Mládež, často frustrovaná neveselou rodinnou situáciou, prepúšťaním či alkoholizmom rodičov. Jedným z obetí vládnej vojenskej politiky je aj hrdina príbehu - malý chlapec, ktorý stratí otca nasadeného do boja o Falklandské súostrovie. Chýbajúci otcovský vzor mu ponúkne najprv sympatický galgan, ktorého onedlho nahradí tvrdý a sebavedomý plešivec s agresívne presadzovanými politickými heslami. Chlapcovi imponuje jeho ráznosť a nekompromisnosť, pričom oboch spájajú rodinné frustrácie. Obetného baránka partia skínov vidí - napájaná politickými školeniami neonacistického spolku - v Pakistancoch a inofarebných imigrantoch. Vydarený obrázok doby na príklade konkrétneho príbehu. Doby, v ktorej skinhedské hnutie postupne transformovalo z pôvodnej radikálnej obrany robotníckych práv na rovnako radikálnu obranu vlasti a národa. So všetkými svojimi bizarnými sprievodnými znakmi, spájajúcimi v sebe: elegantné oblečenie so štýlovými Martenskami a značkovými košeľami, šialené odevné kreácie dievčat, fajčenie trávy, chodenie chlapčekov s dospelými slečnami, demolácie opustených priestorov - ako jednej z mála uskutočniteľných voľnočasových aktivít, svojskú hudbu, túžbu zaradiť sa do správnej partie a prebúdzanie jasne stanoveného názoru národ a rasu. Film neobhajuje skínov ako nešťastných hrešiacich jedincov. V prvom rade ide o skvele spracovaný príbeh s pár všeobecnejšími znakmi, spočívajúcimi skôr v zachytení celkovej situácie a módy. Nepriamo sa poukázalo na potrebu skorého lekárskeho zachytenia psychicky narušených mladistvých. Pretože, ak sa im prepečie násilnícko agresívna mladosť (často len verbálna), neskôr z nich často vyrastajú politickí lídri, žurnalisti či moderátori, populisticky k sebe ťahajúci masy. V skutočnosti sú to len tupé bábky riadené ideológmi a podnikateľmi v pozadí. (02.12.2014)

Poměrně pěkně vydařené psycho-drama, které je zajimavé především tím, že se točí převážně okolo 12letého hocha, který často býval díky rodinné situaci terčem narážek a posměchů svých spolužáků, a tak se jednoho dne přidal k plešatým hlavám a po lehkém uvedení začlo celkem těžkořešitelné drama. Co musím vyzdvihnou byla skvělá atmosféra, skvěle vybraní a upravení herci což na mě působilo opravdu dost věrohodně, a já se tak ještě lépe mohl vžít do příběhu. Bohužel i přes veškeré klady jsem hodně váhal mezi 3* nebo 4*. Ono film jakožto celek mě v konečném výsledku zkrátka nezaujal tak, jak by teoreticky mohl. 65% Viděno v kině na 40. LFŠ. (28.07.2014)