Tetro

Trochu chorobná variace na téma "v každí rodině je něco". Je tu sled nádherných obrazů s "latino" náladou. Hispánsky líné tempo. Vychutnávání života od kavárny ke kavárně . Jsou zde lehce operetní figurky. Filmu vévodí Maribel Verdu a její nevtíravá přirozená neútočná krása. Klíčovou úlohu si zde drží hudba.Uvnitř příběhu to Coppola svou psychoterapií uměním přehnal a není to jeho nejsilnější dílo. (24.04.2020)

Světlo, stín, tma. První záběr: můra znovu a znovu dopadá na žárovku, bolestně se pálí, ale nemůže ovládnout evoluční program užitečný tam, kde září jen světlo měsíce - to světlo ji k sobě prostě táhne. Černobílý obraz, ulice, na níž světlo předměty maluje stíny, něco osvětlí a jiné skryje... Subjektiv si poznamenává: "Výrazné osvětlení." Záměrně zjevné, jak se ukáže později. Světlo reálné si hraje v příběhu se světlem přeneseným. V místnosti, v níž se Tetro nachází na začátku filmu je černočerná tma... NÁSLEDUJÍ SPOILERY. Mezi světlem a stínem se musíme tázat, co může být dovoleno člověku, géniu, umělci, který vrhá světlo. Můžeme na něm hledat stín? Můžeme v něm nacházet tmu? Bude v jeho záři vidět naše světélko? Máme svou cenu a práva i když jsme sirka vedle obloukové lampy? Smíme soudit život génia, když tak září? Coppola snad říká, že smíme. Taky myslím... Škoda jen, že ke konci nám možná až příliš vysvětluje tu svou "světelnou" metaforu. KONEC SPOILERŮ. Coppola zase na moment utekl nejmainstreamovějšímu Hollywoodu. Zatím se mu to podařilo snad vždy. V Argentině, Vietnamu či Rumunsku je mu asi lépe. Oprostí se od klasických hollywoodských filmově-hudebních klišé prostě tím, že se poddá hispánským rytmům. Odhodí profláklé stars a šáhne po svěže jiných tvářích. Možná se mýlím, ale chvílemi se snad baví i tím, že některé aspekty tohoto filmu připomínají telenovelu (SPOILER - "Nejsem tvůj bratr, jsem tvůj otec" KONEC SPOILERU). Umisťuje zábavné glosy stran umělecké tvorby (kritika přijetí díla...)... Ještě ten Coppola nepatří do starého železa, jak jsem si myslel po Youth without youth. Slabé ****. (24.05.2010)

S hodnocením Tetra to bude sakra těžký, protože zákonitě každý, kdo na to půjde, zkrátka čeká Kmotra. Leč ten se nekoná. Coppola je pan režisér, o tom žádná. Tady je to vidět z každýho záběru - to, jak si tady hraje s černobílou kamerou, je fascinující a dlouho jsem to neviděl. Vytváří fascinující obrazy, který by se klidně mohly rámovat. Kompozičně je to zkrátka moc fajn. Horší je to s příběhem, ten se hrozně táhne a nějak ne a ne diváka k sobě dostat. Místy je to opravdu podobný telenovelám (hlavně závěrečný zvrat), na druhou stranu Coppola má nad postavami nadhled, takže si může dovolit lehkou ironii a sarkasmus. Oba herci jsou výborní, leč Gallo mi přišel o chlup lepší, Ehrenreich je totiž podobnej DiCapriovi a přijde mi, že toho někdy lehce zneužívá a snaží se stavět do jeho pózy. Závěrečný zvrat mi bohužel přišel nedůvěryhodný a zkrátka jsem jim to nezbaštil, takhle to skončit nemělo. O tomhle filmu se určitě dá diskutovat v úzkým kruhu fandů filmový řeči a na specializovaných školách, formálně je fakt povedenej. Příběhově je to horší a prostě mě to nedostalo. Ale Coppola pořád umí. 60% (03.05.2011)

Kdyby to bylo natočeno barevně, podepsal by se pod to Almodóvar, Tetrovu družku by hrála Penélope a film by pak možná tak nenudil. Jenže tohle je od starého mazáka Coppoly a tak vidíme akorát klon mladého DiCapria v slušně natočeném černobílém dramatu o vyrovnávání se s minulostí a vytahování kostlivců ze skříně. Vincent Gallo je tady opět vynikající. Závěr se tvůrcům příliš nezdařil a ''překvapivou'' pointou tak zastínil kvality předchozího děje. (28.04.2011)

Za pozdní mistrovské dílo tento film nepovažuji, přestože ta černobíle nasnímaná operně- divadelní stylizace s barevnými flashbacky a tanečními vsuvkami je formálně promyšlena dokonale. Maribel Verdú s přehledem přehrává oba představitele hlavních mužských rolí (V.Galla považuji přímo za castingovou chybu), Leticia Brédice a Sofía Gala jsou půvabné (zvláště když se svléknou) a zajímalo by mě, zda Tetra zhlédl Jack Nicholson a co by podotkl k závěrečnému "šokujícímu" odhalení. A větu ve scénáři: "Váš názor už mě nezajímá" si tvůrce Coppolova formátu směrem ke kritikům opravdu může dovolit. (20.07.2013)