Denník zabijaka

Napravení pijáka zabijáka (z pití!) aneb rozkošně cynická černohumorná romance coby gangsterská pohádka s nemorálním nádechem a přes řadu dramaticky nutných nešťastných mrtvých s šťastným rozuzlením... B.K. jako komunitně se léčící nájemný vrah alkoholik, během léčby momentálně na vedlejšák seriozně zaměstnán v pohřebnictví a mudrující nad díky své slabosti pro flašku občas špatně odváděnou hlavní prací, je se svýma zlýma zamilovanýma očima vskutku stylový a celá historka byť takto notně přitažená za vlasy je svojí absurdní >seriozností< a nesklouznutím do nějaké přílišné parodičnosti a možných nutných klišé vražedně zábavná. Stylový filmek, jehož děj netřeba brát příliš vážně a přesto nesoucí naučení, že láska práci nadnáší a... A jak s oblibou říkávám - ...nepíjte ty líhoviny...! - - - - - (Poprvé viděno někdy v dobách pianských na dvd /v původním znění s titulky/, po repete 18.9.2011 hodnocení za střízliva 1052., komentář zde jako vyprošťovák sedmdesátý - 18.9.2011) (18.09.2011)

Pohodovka na podvečer pre zmordované telo a hlavu, všetko plynie úplne ležérne, netreba trápiť mozog riešením hádaniek o tom, čo chceli chlapi povedať, oddýchne si aj bránica, lebo humor je nenápadný a nenásilný, nervy zrelaxujú pri absencii ľakačiek a krvavých scén, oči nemusia sledovať šialené strihy akčných sekvencií, k tomu podarený Ben, hlavne v prvej polovici, takže 70%. (14.04.2010)

–Dělám v personálním –Vážně? –Spíš jen vyhazuju Komedie z ranku těch zabijáckých (V Bruggách, Pekař), která je chytřejší než lehké vizuální oťukání (a fakt, že se natáčela 26 dní) napovídá. Bez debat jde v prvé řadě o výkon super-charismatického Bena Kingsleyho, jenž coby neodolatelný zmetek nevykrádá své dřívější neodolatelné zmetky. Jako bonus tvoří výtečný páreček s Téou Leoni, přesně tou ženou, již bez cavyků uvěříte, že nemá zábrany milovat nájemného zabijáka. Milostná dějová linie zde není do počtu a jako vánočka se chytře proplétá s linií „zabiják ztrácí jistotu ve svém džobu“ a „zabiják zjišťuje, co je to empatie“. Vše posypané humorem tak vznešeně černým, až režisérovo příjmení budí podezření z jeho příbuznosti s jistým Roaldem. Vtipné jsou rovněž hry se slovy a jejich významy, začínající již titulem You Kill Me skutečně ve smyslu „ty mě zabiješ“, ne třeba „asi z tebe zešílím“. Tohle brání věcí doslovně, neschopnost zapojit abstraktní myšlení je přítomno častěji (Golden Gate místo Boha). Nejspíš jako výsměch americkému chladnokrevnému pragmatismu. Apendix: Dostanete-li po You Kill Me chuť okoštovat něco podobného, mrkněte na Grosse Pointe Blank. 80% Zajímavé komentáře: jojinecko, Radiq (14.05.2010)

Jete šedesátileý plešatý alkoholik-zabiják, kteý dělá v pohřebním ústavu. Tam se seznámíte s krásnou kočkou, které to vůbec nevadí, začnete spolu chodit a je ochotná pro vás riskovat. Tohle je vytržená část děje, ale natolik absurdní, že celý film shazuje. K ději se vyjadřovat nebudu, nejde o nic světoborného; zhlédnul jsem to kvůli Tée Leoni (tohle fakt vyskloňovat nesvedu), ta mě nezklamala, a tu druhou hvězdičku dávám za výborný humor v márnici. (27.07.2008)

Já kdybych byl zabiják, alkoholik a měl takovou ženskou, tak s tím pitím taky klidně přestanu. Gándhí Kingsley zas jednou ukázal, že je skvělej herec, úžasnej! A Téa Leoni je krásná a chápavá, přesně podle scénáře, kterej je jak originální, tak černohumorně zábavnej (a inteligentně černohumornej) a prostě nenudí. Takovejch jednoduchejch a přitom duchaplnejch filmů by se mělo točit víc. Opravdu překvapivě dobré. Jo a Bill Pullman! - na toho bych málem zapomněl - no skvělá postavička, chchchch. (21.01.2008)