Až bude padat hvězda

Táňa Medvecká v přesvědčivé roli studentky, která je na praxi v nemocnici před závěrečnými zkouškami. Její prostá povaha jí umožňuje pečlivě a s láskou se chovat k pacientům jak na dětském oddělení, tak i u dospělých marodů. V praxi umí ve všem chodit, zato s učením má problémy a vtlouknout do hlavy napsané fráze z knihy jí moc nejde, což se nelíbí její učitelce v netradiční záporné roli, Daně Medřické. Teprve až na chirurgickém oddělení zemře jí blízká osoba, pochopí slova chirurga Radovana Lukavského : "Tohle je teprve maturita." Velmi umně a ze života napsaná inscenace, ke které napsal scénář klasik František Pavlíček a zrežírovala ho tvůrkyně převážně dětských filmů Věra Jordánová. Zajímavou a decentní klavírní hudbu složil Vadim Petrov. (18.11.2018)

Asi mi vadila až příliš prostá postava Víti. Potrpím si na nesobecké obětavé hrdiny, ale nesmějí být zbavení prostých lidských tužeb po obyčejných věcech - dobře se najíst, hezky vypadat nebo něco v tom smyslu. A dát radost z naplnění tohoto najevo. To se nevylučuje s tím prvním. Člověk podle mě naopak musí mít sám sebe trochu rád a sám sobě dopřát. Jak by mě měli mít rádi jiní, když se nemám rád sám. A Vilda by podle mě spíš než porozumění potřeboval pár výchovných záhlavců, aby se přestal nad vším ofrňovat a sám sebe litovat. Na druhou stranu mě odzbrojila scéna: "Jaká je vaše nejmilejší četba?" - "Pohádky Boženy Němcové." - "Děvenko, já si v nich čtu dodneška." Už proto nemůžu dát míň než čtyři. (05.12.2016)

Moderní pohádka o Popelce, kterou bezdůvodně trápí zlá sestra - úča. Zastání najde u třech doktorů a nakonec své nesobecké štěstí nalezne. Jen ten princ jaksi nedopadl. Tvůrci Vítě zbytečně nasazovali svatozář, její chování z ní činilo starou mladou. Nejvíce mě potěšil v miniroličce Josef Kemr, byť měl jen pár vět. Irena měla tolik energie, že při zavírání dveří málem povalila kulisy. (18.11.2018)

Pravda, není to žádný velkofilm. Obsazení hlavní postavy T. Medveckou bylo dost nešťastné, zatímco Daně Medřické ta role semetriky vysloveně seděla! Filmu jsem odpustila jistou míru schématičnosti, na druhou stranu mne potěšilo vidět aspoň trochu něčeho pozitivního jak ve vztazích mezi lidmi (osazenstvo pánského pokoje), tak i ve vztahu k svému povolání! Všechno, co se dnes jaksi "nenosí". Jo, a vůbec mi nechyběly postelové scény a vulgarismy. Prostě takový "trapný" film z poloviny sedmdesátek. :-)) (17.03.2018)

Příběh nemocného a útěšné mladičké zdravotní sestry, která se věnuje jeho péči, dodnes neztratil svou působivou jímavost. Výkon obou mladých protagonistů, tehdy začínajících Taťány Medvecké a Jana Hrušínského, byl ve své době překvapením i povzbuzením nejen pro ně, ale i televizní diváckou veřejnost. Místy toto naléhavé mravní drama vzníceného srdce a vzbouřeného svědomí jakoby přerůstalo své téma a svůj přidělený čas a prostor. Bylo by zajímavé zjistit, zda po 35 letech tuto svou schopnost ztratilo nebo si ji naopak uchovalo. (24.03.2008)