Nemocnice na kraji města - nové osudy

Velmi příjemné překvapení. Žádný přelomový kus to není, ale tento seriál je narozdíl od předešlého kiksu aspoň důstojným sequelem původní Nemocnice Na Kraji Města. Asi hlavně proto, že v seriálu konečně dostala příležitost nová generace mladých a talentovaných herců jako Krajčo čo Rašilov, jejichž výkony mě velice oslovily. Na druhou stranu, některé postavy zasazené do příběhu spíše z nostalgie, to zase hodně zkazily. Přesto velmi slušné tři hvězdičky. (05.12.2009)

Po fiasku Nemocnice po 20 letech nečekaný vzestup. Bílá vrána mezi českými televizními seriály. Všechny hlavní postavy předvádějí soustředěné, uvěřitelné výkony, jejich postavy mají vnitřní soudržnost a logicky pokračují ve vývoji zahájeném v nejstarších dílech. Na škodu bylo jen zbytečné množství postav, u mnohých z nichž byly jejich osudy jen naznačeny a nedotaženy do konce. (19.12.2008)

Tak tato série se mi zdá o mnoho lepší nežli ta předchozí. Tady vlastně z původních postav zbyl pouze Blažej, Králová, která hned ze začátku mizí a Čeňková. Objeví se sice i Rezek, ale jinak se odvíjí osudy nových postav a dá se říci, že je to povedené pokračování seriálu jako takového s odstupem let. Viktorovi Polesnému se podařilo natočit mnohem lepší pokračování než předtím Bočanovi. všechny čest. Bála jsem se co to buda za paskvil, ale vzhledem k tomu, že je zde spousta - vlastně téměř všechny - nových postav je to pěkné. (03.10.2008)

Je zajímavé, že řada lidí nadává na "Nemocnici na kraji města po dvaceti letech", ale zamilovala si "Nové osudy". Mně přijdou obě pokračování zhruba nastejno. Zaujal mne zde návrat Viktora Preisse a Oldřicha Kaisera, Jiří Bartoška seriál příjemně okořenil. Lucie Konečná nám seriál představila jako mírné pohlazení, byť i s trpkými okamžiky všedního života, ale zdaleka nešlo o takovou depresi a rezignaci jako v případě "Nemocnice...po dvaceti letech". Možná se i docela přiblížila formou Jaroslavu Dietlovi. Nicméně doufám, že tímto naše "nemocnice" již definitivně skončila a nebude již nové pokračování. Obávám se, že se mýlím... (06.02.2009)

Nejrozporuplnější řada, i když rukopis Lucie Konášové, v době, kdy psala ještě dobré příběhy, je poznat. Začátky technicky katastrofální (Kornova havárie), potom lepší než u Bočana. Scénář na jednu stranu vtipný a hravý s jazykem dialogů ("spokojené státy"), na stranu druhou nelogický (to opravdu postava Fany netušila co je zač její snoubenec?) a plný prapodivných zkratek (cesta z mundůru zdravotního bratra zpět do sanitky je zvláštně krátká, stejně jako sblížení citově poněkud vyprahlého katolíka a sarkastické světoběžnice), ale i přes celkovou zbytečnou tragiku a občas hodně řvavou Soukupovu hudbu je mi to sympatičtější, než Zikmundův kopírák, v němž postavy beztak nemají žádnou kontinuitu. A bohužel se to přenáší i sem. Ale další díly prosím vás netočte. Mějte ROZUM. (22.12.2008)