Sněženky a machři po 25 letech

Nejčastěji jsem se setkala s názorem, že by se mi tento film mohl líbit právě pro to, že mi nijak zvlášť neučarovala "jednička". Ale ono ouha, ono to nefunguje ani tak. Dokázala bych najít sotva pár minut, při kterých jsem nekroutila nesouhlasně hlavou. Poměrně vydařená byla práce s jemnými pastelovými barvami, které obklopovaly zejména lyžující Mariku, ale to je asi tak všechno, když nepočítám jednoduchý, ale sympatický nápad plakátu. Naopak jsem si výrazně ťukala na čelo při reminiscenci kariér "Jeníčkové" a "Suchánka" a považuji za vyloženě trapné, jak málo si s jejich osudy dokázal scénář poradit. A vedlejší linka o současné mládeži? Scestná... Bohužel očekávám, že podobně špatně dopadne i pokračování Saxany. (03.03.2009)

Český film se definitivně dostal z krize, trvalo mu to "jenom" necelých 20 (slovy: dvacet) let. A vypořádal se s ní tak jako Hollywood před necelou dekádou, tj. adaptací best-sellerů (ROMÁN PRO ŽENY, ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU, NESTYDA), předělávkami (HLÍDAČ Č. 47), pokračováním či pokračováním po dlouhých letech, kdy z trojice JAK SE KROTÍ KROKODÝLI - TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA - SNĚŽENKY A MACHŘI PO 25 LETECH vychází posledně jmenovaný nejlépe._____ Není to "vánoční" hit pro masy, přestože návštěvnost svědčí o opaku, ale tragické (a minimálně komické) rozjímání o tom, kam se postavy a jejich představitelé (i tvůrci) po čtvrt století dostali. (Jeníčková jako béčková herečka ze zahraničí, Suchánek jako zaškatulkovaný bavič apod. - jen očistně drogová linie páně Taušova je nepatřičná) Převládající pocit trapnosti nad vtipností a obměna scén z minulého, uměle zkultovnělého dílu je jedním z témat filmu, a tak mu to nehodlám vyčítat. Nedrží sice pohromadě, což je dáno množstvím jednotlivých motivů a podáváním zprávy o současnosti, kterou si John evidentně neumí odpustit (kritika papučové zábavy, pseudohvězdiček hrajících ve špatných filmech, bulvární hyenismus apod.), ale jako melancholické vyprávění o jedné generaci je to nesmírně působivé a "rockyovská" nostalgie s tím nemá co dělat. Vhodná, náladotvorná hudba a kamera pracující s hloubkou ostrosti, mimozáběrovým polem a důmyslně rámující prostor si zaslouží pochvalu, přestože upozorňují na sebe a činí tak film i filmařsky nesoudržným._____ P.S. Kdy bude spin-off s M.Machem (jeho opilé emo na diskotéce svědčí o užití Stanislavského metody)? A jaktože tady film hodnotí i herci? :-) (25.12.2008)

Jsem asi jediný, který dává novým Sněženkám a machrům vyšší hodnocení než předchozímu dílu. Jednička je pro mě jen taková průměrná komedie s protivným Cabadajem a vzpomínkou na rajské roky komunistické. Dvojka je však sladkokyselá zpověď protagonistů, kteří se teď vnímají úplně jinak, jako lidé s 25 lety zkušeností a životních problémů. Na svá školní léta tak pouze vzpomínají, s úsměvem a možná i smutkem, ale celé je to podbarvené příjemnou atmosférou, herci a režisérem, který věděl, jak to nepřehnat. Celá ta až smutná atmosféra se prostě povedla a (skoro) všeho je tak akorát (šampaňské a růže někde na vrcholku hor nemyslim...). Možná jen škoda, že těch dialogů z minulého dílu je tu tolik, až to možná škodí. Jak na to koukám u ostatních hodnocení, asi jsem jeden z mála, co tohle nechtěl vidět jako přeslazenou tupou komedii... Slabší 4*. (27.11.2009)

Podle mě se nejedná o takový propadák, zvlášť, když jsem to čekal ještě horší. Scénář napůl od Radka Johna zaručuje alespoň trochu kvality, která zde určitě je. Pochopitelně, opakující se fóry, na kterých stál předchozí film a humor na bázi lehké stupidity. Jinak se ale, v mých očích, jedná o důstojné pokračování. Většinou neveselé osudy vzpomínajících gymnazistů vytvářejí kvalitní dramatický nádech. Vyvíjející se vztah Václava Kopty a Veroniky Freimanové - velmi slušné. Myslím si, že čistě komediálně laděný film, by dopadl ještě hůř. Rozhodně to stojí alespoň za jedno zhlédnutí. V hodnocení mě utvrdila i dobrá hudba. (12.12.2011)

Úlet. Takový celovečerní zdramatizovaný dokument , který by mohl posloužit jako bonus na dvd k původnímu filmu. Čekal jsem, jaká na mě z toho sedne depka, jak všichni píší, ale vůbec mi to nepřišlo. Viděl bych to na přímou souvislost s tím, že jsem žádné z postav prostě nevěřil, i když ta jejich autobiografičnost je velmi zajímavá. Plusem budiž snad až moc dobře vystižená atmosféra topornosti, marnosti a trapnosti srazu po letech a kvalitní technická stránka. (09.06.2009)