Reklama

Reklama

Výbuch

  • Česko Výstřel (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Zvukař Jack Terry vyrábí pro malou filmovou společnost, specializující se na erotické horory, zvukové efekty. Jedné noci, když se pokouší pro nový film nahrát šumění větru, stane se svědkem nehody auta, které se nečekaně zřítí z mostu do řeky. Řidič zemře, ale Jackovi se podaří z auta zachránit dívku Sally. V nemocnici vyjde najevo, že řidičem guvernér McRyan, jeden z kandidátů na post amerického prezidenta. Guvernérův podřízený Lawrence Henry požádá Jacka, aby s ohledem na guvernérovu rodinu pomlčel o dívce, která s ním byla ve voze. Jack doprovodí Sally do motelu, tím však celá záležitost zdaleka neskončí. Když si totiž Jack později poslechne nahrávku, zjistí, že se mu podařilo zachytit výstřel, který prostřelil pneumatiku a způsobil nehodu. Později zjistí, že nehodu zachytil také fotograf Manny Karp, který prodal fotografie novinám a zmizel. Jack si z fotografií v tisku složí fáze nehody a požádá Sally, aby mu pomohla pátrat po pozadí vraždy. Vrah Burke chce Sally odstranit jako nebezpečného svědka, místo ní však omylem zavraždí jinou dívku. Guvernérův protivník Manners, který vraha najal, však nechce mít se zabíjením nic společného. Vyjde také najevo, že Sally si najal Karp, aby guvernéra svedla a umožnila tak fotografovi získat pro Mannerse kompromitující materiál. Jack požádá o pomoc bývalého kolegu McKeye a předá mu záběry vraždy ozvučené jeho nahrávkou. Zakrátko však Jack zjistí, že někdo vnikl do studia a smazal drahocennou původní nahrávku, prázdné jsou také pásky, které předal McKiemu. Naštěstí má Jack doma ukrytou kopii. S pomocí Sally získá originální Karpův film a rozhodne se vše předat televiznímu reportérovi, který na případu pracuje. Příliš pozdě si Jack uvědomí, že reportérem je ve skutečnosti vrah, který chce zahladit poslední stopy. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (248)

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Zajímavej námět, překvapivě dobrej John Travolta a skvělej záporák John Lithgow, kterej se teda na scéně objeví až někdy v půlce, jsou asi největší klady tohoto díla. Všechno ostatní je tak sotva průměrný. Chování postav v závěru mi pak přišlo doslova dementní a celej film se začal dost nebezpečně propadat do nějaký Béčkový kategorie. Nakonec z toho De Palma vybruslil takovou hodně temnou a nečekanou pointou. 60% ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Blow Out provází De Palmovo celoživotní krédo „kamera lže čtyřiadvacetkrát za vteřinu“, a je tedy na divákovi, aby spolu s hlavními postavami zbořil lživý a utvořil si pravdivý obraz reality. Blow Out je konceptuálním filmem o iluzi a lhaní tematizuje hned ve třech rovinách – v rovině audiovizuální, mediální a vypravěčské. (i) Audiovizuálním lhaním se míní rozpor mezi zvukem a obrazem. Zatímco obraz funguje ve filmech jako intertext a vychází z kinematografie jako takové, neboť kameramani a filmaři navazují na své kolegy z minulosti, u zvuku tomu tak není. Zvuk nachází modely mimo filmové médium - vaudeville / moderna, ve 20. letech rozhlas, později gramofonová nahrávka, v 50. letech broadwayské hry atp. Zvuk vychází zásadně z ruchu zvenčí, ni z filmu, což potvrzuje Travolta coby terénní pracovník nahrávající na mostě; coby nositel klíčové informace a idee filmu skrze typ rekurzivně-autoreferenční techniky zvané mise-en-abyme, kdy se uvnitř samotného díla v malém zrcadlí a opakuje jeho celkový princip (stačí v této souvislosti vzpomenout Velasquezův Las Meninas nebo Vermeerovu Alegorii malířství). De Plama nám jinými slovy tvrdí, že zvuk je důležitější než obraz, a potvrzuje to i ústředním tématem, kdy je vizuální materiál laciného horor z úvodu filmu dávno hotov a jediné úskalí povstává z nutnosti dodat k vraždění přiměřený ženský hlas. A je to úskalí docela zásadní, protože zvukařům se to po celou dobu filmu ne a ne podařit. Proto v sobě tenhle „zvukový“ svízel nese jasný význam, přičemž samotná dějová úloha je až druhotná (jak říká Chytilová, příběhy existují jen proto, aby se chytli i blbci, klíčový je význam a myšlenka do příběhu vetknutá). (ii) Mediální lhaní (tj. přechody mezi různými hladinami fikce uvnitř média) v sobě shrnuje třeba situace, kdy se suverénně kvalitně natočený materiál z úvodu ukáže jako neskutečný a kdy je nám řečeno, že to je pouze druhořadý erotický horor, zatímco nevýznamný guvernér promlouvající z televize infiltruje skutečné dění filmu. Lže se veřejnosti a make-up, oblíbené téma zachráněné dívky, je opět jen jiný význam pro lež a klam. Zdá se ovšem, že film postupně obrací kartu od lživosti média směrem k lživosti masmédia - od záznamu ke sdělovacímu prostředku - a nahlíží poněkud skepticky na kvalitní žurnalistiku a její schopnost ovlivňovat kulturu konkrétní společnosti. Prestižní média možná demaskují ideologickou ptydepe politiků a odhalují, jak umně je zaměňován transfer informací za transfer emocí, a na druhé straně s dávkou přiměřeného zjednodušení převádějí do přirozeného jazyka řeč vědců či jiných specialistů, a tím umožňují vznik kvalifikovaného veřejného mínění, ale stejně jako šerpové jen lezou nahoru na horu poznání, a až se vyšplhají na vrchol, tak tam už dávno budou sedět politikové a řeknou jim „My vám to říkali". S tímhle zpolitizováním filmu je vůbec trochu problém. Úvodní artová půlhodina (Travolta = Hemmings ze Zvětšeniny) plná hitchcockovské perzifláže se postupně přehoupne do „uprchlického“ žánru, z Evropy do Ameriky, z aristokratické „bondovské“ hry do demokratické „západní“ školy, ze zvuku k obrazu (viz bod jedna), a tím jaksi celá podívaná utrpí na jakosti. Není se čemu divit, neboť estetika a tendenčnost se jak známo vylučuje. De Plama měl evidentně dobrý nápad, ale posléze ho potřeboval jen nějak rozumně dotáhnout do konce. (iii) Poslední druh lhaní zahrnuje vypravěčství, respektive zjištění, že obelháváni nejsme my diváci, ale postavy filmu. V podstatě platí, že lžeme-li s elegancí a důvtipem (jako De Palma), chtěli bychom sice na jedné straně přesvědčovat, že říkáme pravdu, ale na druhé straně toužíme být odhaleni, aby všichni seznali, jak jsme skvělí, a aby poznali skutečnou pravdu (tady se nabízí paralela s trikaři, kteří rovněž chtějí, aby jejich práce z filmu alespoň minimálně vystoupila - aby tedy nebyla úplně dokonalá a neviditelná -, aby se mohla dočkat přijetí). Divák je tak v Blow Out nikoliv na úrovni postav, ale na úrovni samotného režiséra a scénáristy, spolu s nimiž kriticky přezkoumává veškeré dění. () (menej) (viac)

Reklama

JohnnyD 

všetky recenzie používateľa

Scenár je dosť rozháraný. Začne sa to ako mystery movie, no tajomstvo je hneď vyzradené a po ňom aj to, čo je za ním a v druhej polovici je už vlastne všetko známe a začína sa len triviálna a nie veľmi napínavá hra kto z koho, ktorú ozvláštni len posledná scéna. Nad čím mi ale rozum stojí, to je Nancy Allen, ktorá je kolosálne otrasná. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Výborne zvládnutý krimi thriller so skvelou mrazivou atmosférou, napätím a excelujúcim mladým Johnom Travoltom, ktorého rola Jacka Terryho je jedna z najlepších v celej jeho kariére. Aj napriek tomu, že film obsahuje pár nudnejších a zbytočných scénok, všetko sa napravilo na samotnom konci kde ma posledná scéna totálne prevalcovala, pričom samotný záver filmu už nemohol byť lepší. To sa málokedy vidí. 80/100 ()

mm13 

všetky recenzie používateľa

Ešte že sa to skončilo ako sa to skončilo, i keď na druhej strane je to teda pekne samoúčelné a vo vzťahu k hlavnej postave krajne nepravdepodobné, že by sa práve takto zachovala a ten výkrik použila. Nebol to predsa žiaden workoholik-fanatik, ale obyčajný chlapík. De Palma si robí čo chce a ja na neho kašlem... prestanem kašlať až vtedy, keď sa konečne on vykašle na tvárenie sa, že rozpráva príbehy, ktoré potom vždy dokašle. Mali by ho za to zavrieť. Neviem prečo mu to všetci žerú. Keby začal natáčať poetické filmy bez deja, to by som ešte bral... Blow Out je vlastne blbosť, to už ako pocta Antonionimu viac funguje Válka Barev od Renča a to myslím SMRTEĽNE VÁŽNE... ()

Galéria (83)

Zaujímavosti (7)

  • Jedná se o druhý a zároveň poslední film, kde se spolu ve filmu setkali John Travolta a Nancy Allen. Prvním filmem bylo hororové drama Carrie (1976). (DruidKarel)
  • Během stříhání byly neznámým pachatelem ukradeny dva kotouče filmu. Opětovné natáčení zcizených scén stálo 750 000 dolarů a pro nedostupnost kameramana Vilmose Zsigmonda je musel natočit László Kovács. (Matty)

Reklama

Reklama