Klub poslednej nádeje

K filmu jsem se dostal zcela náhodou a příliš mě neoslovil. Přišel mi příliš dlouhý (na vznik "klubu" člověk čeká více než 50 minut a poté má ten film ještě více než hodinu - jindy mi nevadí ani delší filmy, ale zde jsem tu 2 hodinovou stopáž shledal skutečně úmornou), hlavní postava mi byla veskrze nesympatická a její osudy mi byly lhostejné (a to nejenom proto, jak je Ron ve filmu vykreslen, ale i proto, že film v podstatě nic neříká o jeho minulosti, což mi dost vadilo), a ve výsledku mi to celé trochu přišlo jako taková slabší verze Lid versus Larry Flynt ve smyslu životopisného filmu o kontroverzní postavě americké historie, s kterou je těžko sympatizovat, ale jejíž boj za nějaká vyšší práva nelze než obdivovat a podporovat. Herecky je to ovšem samozřejmě naprostá pecka - herecký výkon Matthewa McConaugheyho je zde fenomenální, ale možná ještě více mě zde bavil Jared Leto, který zde vypadá, jako kdyby ho včera pustili z koncentráku a který mi připomněl podobnou hereckou kreaci Cilliana Murphyho ve snímku Snídaně na Plutu. Čili jak říkám, po herecké stránce velmi silné, ale kvalitní herci sami o sobě ještě podle mě nejsou zárukou dobrého filmu, a zde mi především vadila nulová historie hlavní postavy, zdlouhavý a nepříliš zajímavý děj, a celkově jsem z toho měl dojem, že ten film měl vzniknout v době, ve které se odehrává, protože AIDS mi v roce 2013 jako námět pro film přijde už passé - jen můj názor. (26.03.2018)

Je to v podstatě jen další z dlouhé řady životopisných dramat o boji jednotlivce proti zbytku společnosti, kterému navíc dost schází větší sympatie k rozporuplné, hříšně orientované hlavní postavě. Avšak herecký lišák McConaughey tu předvádí své herecké galapředstavení, které je ve svém objemu i detailech natolik přesvědčivé a mrazivé, že samo o sobě zajišťuje filmu status podnětné a ušlechtilé rozprávky. A výrazně ho podporuje i Jared Leto, který sice vypadá naprosto příšerně, ale jeho těžkou roli by v současnosti asi žádný jiný herec takhle působivě ztvárnit nezvládl. Malý herecký film, který má napoprvé svou hodnotu, ale dívat se na něj znovu mi připadá stejně zbytečné jako nutit Keiru Knightley, aby začala jíst maso.)) A ta Jennifer Garner je k zulíbání roztomilá.. 75% (23.02.2014)

Dallas Buyers Club mnozí řadí do škatulky oscarovek, které ze svých závažných témat (tady boj s AIDS, ale současně s oficiální zdravotní politikou USA) dělají slzopudné kýče postavené hlavně na výjimečných hereckých výkonech (zde brilantní McConaughey a neméně skvělý Jared Leto). Takovéhle cejchování ale v tomhle případě uplatňovat nelze, alespoň ne v plné míře. Film lze sice chápat jako poctu Woodroofovi, ale ani omylem ji není možné vidět jako prostou glorifikaci - sledovat McConaugheyho vychrtlého kovboje je po většinu času nepříjemné, stejně jako s ním sympatizovat vzhledem k jeho homofobním a dalším předsudkům. Jistě, jeho přerod v kámoše gayů a transsexuálů je ilustrovaný scénami, které mohou vzbuzovat pobavený úsměv, ale pořád to není nic, co by bilo do očí. Navíc, film některé emocionálně vypjaté momenty, u nichž oscarovky obvykle tráví nejvíc času, chytře odbyde krátkou promyšlenou montáží, která je nicméně svojí zkratkovitostí o to působivější. Naštěstí zdaleka nejde jen o film s excelentními herci a po otřesném Café de Flore mě překvapuje, co Jean-Marc Vallée zvládl natočit tady. Každý má asi svoje highs & lows. (05.01.2014)

Poutavý příběh podle skutečné události, který mne bavil,avšak neposlal do kolen, což jsem od něj trochu očekával. Co však Klubu poslední naděje nelze upřít, je perfektní vystižení atmosféry 80. let, hudba a přirozenost. Film vskutku působí hodně autenticky. Herecké výkony není třeba nějak rozvádět, jsou dokonalé a celý počin tak vyzdvihují do pořádného nadprůměru. Otázka boje proti AIDS je tu patřičně osobitá, asi taková, jako byla celá osobnost Rona Woodroofa. Pěkné 4*. (19.01.2014)

Matthew McConaughey mi z filmu Magic Mike zostával v pamäti ako parketový šašo a prototyp mužskej estetiky a zrazu úplne iná herecká poloha. Precítená, s úplne odlišným fluidum, proste iná a absolutne pre neho netypická. Veľmi zapôsobil, nielen kvôli figúre hraničiacej so sebadeštrukciou, no bolo vidno ako dáva zo seba úplne všetko. Zaujímavé bolo sledovať štruktúru charakteru hlavnej postavy, ako sa postupne odhaľujú všetky zákutia osobnosti, životného príbehu a konečného prínosu jednej veľkej snahy o ľudský život a dôstojnosť. Film bez príkas, technických, trikových, jednoduchým naratívnym štýlom si získava sympatie. (07.03.2014)