Klub poslednej nádeje

Nepozdáva sa mi označenie indie, ani mainstream, je to niečo medzi a to niečo prekvapivo funguje. Bude to asi tým, že Valieé dobre vie ako narábať s tak ošemetnou látkou akou je boj s AIDS. V prenesenom zmysle slova to znamená schopnosť nezachádzať do zbytočných extrémov a radšej nechať bez nemiestnych predsudkov i prehnaných sympatií voľne plynúť to čo si tak nejak nepriamo vyžaduje byť voľné (fabula) a naopak atmosfericky zosilovať to, čo si každý priaznivec filmu-katarzie praje mať zosílené (syžet). To sa odráža hlavne v používaní jednotlivých vyjadrovacích prostriedkov, ktoré sa už naďalej nesnažia na seba samoúčelne vzťahovať pozornosť a svojou nestrojenosťou a nedoslovnosťou sa podriaďujú samobytnému fikčnému svetu v ktorom sa ide jak do tuhého, tak sa príhodne odľahčuje. Najzaujímavejšie na "Dallas Buyers Club" potom teda nie sú ani tak bezpochyby brilantné metamorfózy McConaugheyho a Leta, ale skôr ono umné balancovanie medzi príjemnou človečinkou o nádeji a trpkou existenciálnou spoveďou. (26.08.2014)

Oscarovka bez typických neduhů (vrzající prkna, sterilita, nuda), svým přístupem ne nepodobná jinému filmu s kovbojem v hlavní roli. Žádné seriózní ubrečené drama či napravování homofobů se nekoná, Ron Woodroof není hrdina (a zůstává zalíbeníhodným kreténem) a šlape to kupředu bez cílené kritiky systému. Super. (21.01.2014)

Môžeme sa baviť o tom, že je to jednostranné, že jedni sú tí dobrí a druhí, samozrejme na strane zákona, zlí. Lenže film sa volá Klub poslednej nádeje a keď máte poslednú nádej, jednoducho ju musíte využiť. Ďalšiu myšlienkovú hodnotu vidím v tom, že ak za niečo bojujete a môže sa to zdať proti pravidlám, môžete mať nakoniec pravdu a pohnete dejinami. Aspoň minimálne, vždy to stojí zato. Minimálne o Vás natočia film a skvele Vás obsadia. Povedal by som, že takýmto bojom proti konvenciám/systému boli utvárané hodnoty demokratickej spoločnosti. (25.10.2015)

-Thank You. -Fuck off! Breaking Good? Ne tak úplně. Překvapivě nejde o citově vyděračské drama o pozdním procitnutí jednoho homofoba, ale o formálně i obsahově vzácně střízlivý snímek, který namísto Woodroofova zbožšťování připouští, že tenhle kovboj si přehnaný soucit nezasloužil ani poté, co se nakazil AIDS. Snaze protagonistovo utrpení nerozmazávat a prostě jej zobrazovat odpovídá věcnost formy (natáčení bez umělého dosvěcování, dokumentaristicky nesouměrné záběrové kompozice, nenávodné používání hudby). Není-li film emocionálně chladný, pak zejména díky vyzáblému (cca 20 kilo dolů) McConaugheymu. I když hraje pouhý stín svých hrdinů z jiných filmů, nikdy neztrácí jiskru v oku. Způsob, jakým kombinuje neadekvátní sebejistotu, nehoráznou drzost a obdivuhodnou zarputilost, dělá z protagonisty ideálního bojovníka proti (zdravotnickému) establishmentu. Ten od svého konkurenta zosobňujícího nezlomnost americké ctižádostivosti očekává už jen to, že brzy zemře. Zejména svou fyzickou proměnou fascinuje také Jared Leto, jehož společné scény s McConaugheym vzdáleně připomínají Půlnočního kovboje, jiný film, který se nebral přehnaně vážně a na seriózním tématu se na druhou stranu ani nepásl, ani jej nebanalizoval. 75% (10.01.2014)

McConaughey se definitivně probíjí do mojí top současných herců. Co předvedl v posledních pár filmech (a seriálu) je samý skvost a tady to snad ještě předčí - protože WOW. Takže v DBC nese na svých zádech celou show, celý film, a jeho charakter jsem si nemohl nezamilovat hned během prvního záběru až do úplného závěru. Rázný texaský kovboj a na počátku naprosto primitivní hovado na cestě do hrobu, poté člověk hodný obdivu tím, jak neuvěřitelně se postaví své situaci a s osobitostí sobě vlastní bojuje až do konce. Rozesmál, dojal, inspiroval. (07.02.2014)